Tady rozhodně žít nechcete. Nejchudší města v Česku, kde žije téměř čtvrtina lidí v chudobě
V celosvětovém měřítku patří Česko mezi ekonomicky stabilní země s vysokou životní úrovní. Mezi jednotlivými regiony uvnitř země ale panují značné rozdíly. Zatímco obyvatelé některých lokalit si nemohou stěžovat, v jiných se lidé ocitají na hranici bídy. Na seznamu měst nejvíce postižených chudobou se překvapivě ocitly i některé klenoty mezi českými městy.
Nedostatek pracovních příležitostí, kriminalita, všudypřítomné odpadky. I tak může vypadat život v Česku. Špatná úroveň životního prostředí se promítá i do nálad obyvatel, pro které je takřka nemožné ze stínu chudoby vystoupit.
Ústecký kraj: Sociálně vyloučené lokality jsou problémem generací
Nepsanými symboly vyloučených lokalit a sociálních problemů v České republice jsou bezpochyby mostecké periferie Janov a Chánov. Tyto dvě lokality platí dlouhodobě za velmi problematické a jsou synonymem pro výrazně horší životní podmínky. Místních tu už moc nepotkáte, ve zdevastovaných panelácích bez elektřiny a teplé vody zůstávají jen ti, kterým nic jiného nezbývá. Téměř nulová vzdělanost v kombinaci s vysokou zadlužeností vedou k segregaci obyvatel, ze které není bez systémové pomoci státu a místní samosprávy úniku.
O sociálně vyloučené lokality tu není nouze
Obdobné starosti mají přitom i obyvatelé samotného Mostu, sousedního Litvínova či nedalekého Chomutova. Vyloučené lokality, kriminalita i nedostatek pracovních příležitostí nepřinášejí řadě místních obyvatelů kýženého světla na konci tunelu. V regionech je přitom zdánlivý dostatek pracovních příležitostí, průmyslové zóny rostou jako houby po dešti, nicméně podle personalistů se bez zádrhelů daří obsadit pouze nekvalifikované pozice. Na odborníky na severu Čech čekají někdy i déle než rok.
Moravskoslezský kraj: Úpadek těžebního průmyslu otřásl životy místních
Ztrátou iluzí trpí i obyvatelé východní Moravy, ačkoli se o nich ve výčtu vyloučených lokalit příliš nemluví. Život v Beskydech či Javorníkách možná připomíná horskou romantiku, ekonomická situace místních ale není vůbec růžová. Omezené pracovní možnosti a špatná dopravní dostupnost vedou k odlivu mladých lidí do lokalit s lepšími podmínkami. Podle dat Českéhod statistického úřadu patří Zlínský kraj k oblastem s nejnižšími příjmy. To se negativně odráží na dostupnosti kvalitního bydlení, vzdělávání i zdravotní péči.

S pádem těžby padla i Karviná
Kdysi prosperující Karviná dnes dominuje žebříčku chudobou nejohroženějších měst Česka. V polovině minulého století Karviná kvetla díky těžebnímu průmyslu, který zajišťoval pracovní místa pro tisíce obyvatel. Město se rozrůstalo, většina domácností se těšila ze stabilních příjmů. V 90. letech došlo k útlumu těžby uhlí a deindustrializaci, novým trendům se však regionální ekonomika nedokázala flexibilně přizpůsobit, což vedlo o odchodu mladých lidí a vysoké nezaměstnanosti.
Odstřihnutý Bruntál uprostřed hor
Podobným příkladem je i Bruntál vzdálený asi hodinu a půl cesty od Karviné. I zde se negativně projevily dopady úpadku těžebního průmyslu. Bruntál je navíc izolován i geograficky, což může znamenat, že není tolik atraktivní pro turisty ani investory. Migrace obyvatel, útlum tradičních i nedostatek moderních pracovních příležitostí pak ztěžuje jeho ekonomický růst a vede k propadu životní úrovně místních obyvatel.
Problémy se nevyhýbají ani krajskému městu
Přestože se chudoba v Česku a sociálně vyloučené lokality objevují především na periferiích a velkým městům se vyhýbají, Ostrava je v těchto statistikách tak trochu výjimkou. Je univerzitním městem, produkuje vzdělané obyvatelstvo a jako krajské město prošla v posledních letech významnými změnami, které měly pomoci region stabilizovat. Konec těžby uhlí spolu s problémy společnosti Liberty Ostrava ale narušuje smělé plány kraje. Situaci nijak nepomáhá ani rostoucí nezaměstnanost navzdory snahám Ostravy investovat do inovací a vzdělávání.
Karlovarský kraj: S chudobou se potýkají i lázeňská města
Dlouhodobě se na žebříčku nejchudších lokalit v zemi drží Karlovarský kraj. Ani krásná příroda, která každoročně přiláká tisíce turistů pro procházky malebnými zákoutími Krušných hor nezastíní uhelnou těžbou zdevastovanou krajinu. Ulice lázeňských měst se ještě před pandemií jen hemžily zahraničními turisty, dnes však zejí prázdnotou a místní tak přicházejí o zásadní zdroj příjmů z turistického ruchu.

Karlovy Vary přišly o finanční zdroje
Nebyla to ale jen pandemie, která se podepsala na turistickém ruchu. Karlovy Vary byly dlouhá léta oblíbeným místem ruských turistů i investorů, kteří v minulosti výrazně investovali do nemovitostí i podnikání v jednom z nejkrásnějších měst naší země. Geopolitická situace, oslabení rublu i sankce uvalené na Rusko ale vedly k odlivu ruské komunity a s tím spojeným obrovským ekonomickým ztrátám, které se ve velké míře dotýkají místních obyvatel.
Mladí odcházejí za lepšími podmínkami
Také nabídka vzdělávání není v nejzápadnějším kraji republiky nijak valná, mladí lidé proto odcházejí hledat své štěstí jinam. Odliv vzdělaných pracovních sil přitom pro kraj znamená jeden z nejzásadnějších problémů. Nezaměstnanost, nedostatečné příjmy, exekuce či nízký stupeň vzdělanosti, i tak vypadá život v nejzápadnějším kraji Česka. A kde se v Karlovarském kraji žije nejhůře? Podle šetření společnosti PAQ Research jsou chudobou nejohroženější města Kraslice, Aš a Sokolov.
Jihočeský kraj: Smutná fakta o perle naší země
Rudou barvou zaří na mapě ekonomických problémů obyvatel také Český Krumlov. Město, které tradičně láká turisty z celého světa svou bohatou historií a jedním z nejkrásnějších městských center, se ale zároveň potýká s vysokou mírou exekucí, nízkou vzdělaností a obtížným hledáním pracovních příležitostí. Český Krumlov citelně pocítil přísná omezení během pandemie, kdy ve městě zcela utihl jinak velmi čilý cestovní ruch, což mělo negativní dopad na ekonomickou stabilitu města i jeho obyvatel. Přestože se život v posledních letech vrátil k normálu, z finančních problémů se místní obyvatelé ještě zcela nevzpamatovali.
Změna bez zásahu státu nepřijde
Chudoba a sociální vyloučení zůstávají trvalými problémy českých měst, které se ocitly na okraji ekonomického zájmu, což z nich dělá jen zapomenuté tečky na mapách. Zlepšení podmínek vyžaduje provedení zásadních systémových změn, jejich realizace ovšem není otázkou let, ale minimálně celé generace. Česká republika se přitom nemůže dočkat plnohodnotného rozvoje bez rozvoje ekonomicky strádajících lokalit.
Zdroje: PAQ Research, iRozhlas, Český statistický úřad, iDnes, Seznam zprávy, Denik.cz, Hlídací pes