Benzín za 43 korun? Babiš vyhrožuje Orlenu a MOL, opozice mluví o chaosu

Napětí na trhu s pohonnými hmotami v České republice se v roce 2026 přelévá z čerpacích stanic do politických debat ve Sněmovně. Vláda Andreje Babiše (ANO) zavedla mimořádná opatření včetně zastropování marží a maximálních cen benzínu a nafty, zároveň ostře kritizuje velké distributory Orlen a MOL za to, že podle ní nereflektují pokles cen ropy na světových trzích. Opozice naopak mluví o chaosu, hrozbě inflace a zneužívání regulací k politickým cílům. Do hry navíc vstupují i další vládní plány, například zásadní změny ve financování veřejnoprávních médií, které se stávají součástí širšího politického střetu.

Premiér Babiš útočí na Orlen a MOL: „Ceny musí dramaticky dolů“

Premiér Andrej Babiš v posledních dnech výrazně vystupňoval tlak na největší distributory paliv na českém trhu. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích obvinil společnosti PKN Orlen (v Česku působící zejména prostřednictvím Orlen Unipetrolu) a MOL, že v rozporu s vývojem na burze navýšily velkoobchodní ceny zhruba o dvě koruny na litr.

Podle premiéra došlo k paradoxní situaci: zatímco ceny ropy na světových trzích, měřené mimo jiné podle burzovního ukazatele Platts, klesly přibližně o 15 procent, velkoobchodní ceníky hlavních hráčů šly opačným směrem. Babiš zdůraznil, že vláda přitom Orlenu nedávno vyšla vstříc, když mu z nouzových státních zásob zapůjčila 100 tisíc tun ropy, aby pomohla stabilizovat situaci na trhu.

„Hlavní hráči na trhu PKN Orlen a MOL v době, kdy burza šla o 15 procent dolů, navýšili velkoobchodní ceny o dvě koruny,“ kritizoval premiér. Podle něj není normální, aby se ceny na čerpacích stanicích, které byly donedávna velmi podobné, najednou lišily až o dvě koruny na litr. Babiš proto očekává, že distributoři své ceníky rychle přizpůsobí a že „ceny půjdou dramaticky dolů“.

Premiér zároveň připomněl, že Orlen a MOL společně ovládají zhruba 55 procent českého trhu a podle něj „historicky podivně“ drží velmi podobné cenové hladiny. Vzkázal jim, aby se chovaly férově a respektovaly jak vývoj na burzách, tak vládní opatření zaměřená na ochranu spotřebitelů.

Česko

Letenská pláň: jak se z pražské louky stal symbol masových demonstrací

Letenská pláň se z pražské louky znovu mění v barometr politické nespokojenosti. Jak se z místa masových demonstrací stal symbol boje o prezidenta, vládu i podobu demokracie?

Státní cenové stropy a regulace marží: jak funguje vládní zásah

V reakci na rychlý růst cen paliv, způsobený kombinací geopolitického napětí v oblasti Perského zálivu a domácích tržních pohybů, přistoupila vláda k nebývale razantním zásahům. Zavedla dvojí mechanismus regulace: omezení marží čerpacích stanic a stanovení maximálních přípustných cen benzínu a nafty.

Maximální ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí nyní každý den vyhlašuje strop pro ceny základních paliv, který je zveřejňován v cenovém věstníku. Pro aktuální období platí, že:

• Maximální cena benzínu činí 43,05 Kč za litr včetně DPH,
• Maximální cena nafty je stanovena na 49,40 Kč za litr včetně DPH.

Oproti předchozímu dni tak došlo k mírnému snížení – u benzínu z 43,15 Kč a u nafty z 49,59 Kč za litr. Podle ministerstva financí by bez těchto zásahů byly ceny výrazně vyšší. Resort uvádí, že hypotetická cena benzínu bez regulace marží by dosahovala zhruba 48,50 Kč za litr s DPH, zatímco u nafty by se bez regulace a daňových úprav pohybovala kolem 56,59 Kč.

Zastropování marží a snížení spotřební daně

Součástí vládního balíčku je také zastropování marže čerpacích stanic na úrovni 2,5 Kč za litr u nepremiových paliv. Cílem je zabránit tomu, aby pumpy v období zvýšené nejistoty a cenových výkyvů výrazně navyšovaly své zisky na úkor řidičů.

Současně vláda přistoupila ke snížení spotřební daně na naftu, což má pomoci zejména dopravcům a firmám závislým na silniční dopravě. Podle ministerstva financí tato kombinace opatření tlumí dopady globálního zdražování a brání extrémním výkyvům, které byly v posledních týdnech patrné především na frekventovaných dálničních tazích.

Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že opatření fungují lépe, než opozice předpovídala. Podle ní se nenaplnily obavy, že čerpací stanice plošně nastaví ceny až k maximálním povoleným hodnotám. Naopak, zejména na dálnicích, ale i jinde, podle jejích slov dochází k výraznému zlevňování.

Hrozba regulace i ve velkoobchodu

Ministerstvo financí však není spokojeno s chováním velkoobchodních dodavatelů, zejména společností MOL a Unipetrol. Podle Schillerové jejich středeční velkoobchodní ceny neodpovídaly poklesu burzovních kotací Platts ani snížení spotřební daně. Rozdíl vyhodnotila zhruba na dvě koruny na litr ve srovnání s tím, jak by se ceny měly vyvíjet čistě podle trhu.

Šéfka resortu proto distributory důrazně vyzvala, aby svou cenovou politiku sladili se skutečným vývojem na burze. V opačném případě je vláda připravena přistoupit i k regulaci velkoobchodních cen, což by znamenalo další zásadní zásah do tržního prostředí.

Globální trhy, Hormuzský průliv a kurz koruny: proč ceny začínají klesat

Domácí cenový vývoj nelze oddělit od situace na světových trzích. Během středečního rána se uklidnila situace kolem strategicky významného Hormuzského průlivu, kudy prochází významná část světových dodávek ropy. Krátkodobé příměří a snížení napětí se okamžitě promítly do poklesu cen ropy na burzách.

Analytici upozorňují, že vedle politických zásahů české vlády hraje klíčovou roli i vývoj kurzu koruny vůči americkému dolaru. V noci na čtvrtek došlo k prudkému posílení koruny, což zlevňuje dovoz ropy a ropných produktů do Česka. V kombinaci s poklesem cen ropy to vytváří prostor pro další zlevňování pohonných hmot v nejbližších týdnech.

Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka se první dopady vládních opatření i situace na trzích již začínají projevovat. Zastropování maximálních cen podle něj nejvíce pomůže na frekventovaných úsecích, kde byly ceny tradičně nejvyšší. Nízkonákladové čerpací stanice, které i před regulací prodávaly výrazně levněji, se často i nadále pohybují pod úrovní státních stropů.

Tomčiak očekává, že v příštím týdnu by mohly pohonné hmoty zlevnit až o několik korun na litr. Podmínkou však je, aby se situace v Perském zálivu dále stabilizovala a nedošlo k novému prudkému růstu cen ropy.

Podobně mluví i hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Podle něj přineslo uklidnění v regionu po dnešní půlnoci „pozitivní impuls“ pro trhy. Pokud bude klid pokračovat, měl by následovat postupný pokles cen i na čerpacích stanicích v Evropě včetně České republiky.

Česko

Banky bojují o mladé klienty. Ve hře je cashback, krypto a gamifikace účtů

Banky v roce 2026 přestávají prodávat jen účty – loví mladé klienty přes cashback, krypto i gamifikaci. Jak se mění bankovnictví pro generaci Z?

Politický rozměr: opozice mluví o chaosu a hrozbě inflace

Regulace cen paliv a další kroky vlády se staly jedním z hlavních témat domácí politiky. Opozice požádala o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na níž chce řešit nejen zdražování pohonných hmot a potravin, ale také hrozbu inflace a vládní záměry v oblasti veřejnoprávních médií.

Podpisy potřebné k vyvolání schůze doručil do sekretariátu předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) šéf poslanců ODS Marek Benda. Podle něj však nelze očekávat, že vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě schválí navržený program jednání. Opozice proto vybrala čtyři klíčová témata, o nichž chtějí přednostně vystoupit předsedové stran a další politici s přednostními právy ještě před hlasováním o programu.

Benda označil současnou situaci za „chaotickou“ a „bizarní“. Kritici vlády upozorňují, že kombinace cenové regulace, daňových zásahů a dalších plánovaných změn, například zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, může vytvářet nejistotu a přispívat k inflačním tlakům.

Opozice se zároveň chystá na tvrdý odpor proti vládnímu plánu zásadně změnit financování veřejnoprávních médií. Předseda ODS Martin Kupka avizoval, že jsou poslanci připraveni blokovat jednání o rušení televizních a rozhlasových poplatků, a to i za cenu nočních obstrukcí a nocování ve Sněmovně. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan mluví o využití „veškerých instrumentů“, včetně rozsáhlých obstrukcí.

Tyto spory sice přímo nesouvisejí s regulací cen paliv, ale vytvářejí širší politické pozadí, v němž se debata o benzínu a naftě odehrává. Opozice využívá téma drahých energií a paliv jako jeden z hlavních argumentů proti vládní politice, zatímco kabinet se snaží ukázat, že aktivně chrání občany před dopady globální krize.

Co regulace paliv znamená pro řidiče a trh do dalších měsíců

Pro běžné motoristy jsou nejdůležitější dvě zprávy: aktuální maximální ceny benzínu a nafty a výhled na další týdny. V tuto chvíli platí, že litr benzínu by na žádné čerpací stanici neměl přesáhnout 43,05 Kč a litr nafty 49,40 Kč. Pokud by pumpa tyto limity porušila, hrozí jí podle ministerstva financí pokuta až do výše pěti milionů korun, kterou může uložit Specializovaný finanční úřad.

Analytici se shodují, že kombinace vládních opatření, poklesu cen ropy a posílení koruny vytváří prostor pro další zlevňování. Zda se tento potenciál plně promítne do cen na totemech čerpacích stanic, bude záležet i na tom, jak zareagují velkoobchodní dodavatelé Orlen a MOL na tlak vlády a veřejnosti.

Zároveň platí, že dlouhodobé a rozsáhlé regulace mohou mít i vedlejší efekty. Část ekonomů varuje, že umělé stropy mohou potlačit konkurenci, odradit investice do modernizace čerpacích stanic či infrastruktury a v krajním případě vést k výpadkům v zásobování, pokud by regulované ceny dlouhodobě neodpovídaly nákladům. Vláda však zatím trvá na tom, že jde o dočasný nástroj v mimořádné situaci a že bez něj by české domácnosti i firmy čelily ještě vyšším nákladům.

Rozhodující pro další vývoj tak bude kombinace tří faktorů: stability v klíčových ropných regionech, kurzu koruny a domácí politické situace. Pokud se podaří udržet relativní klid na světových trzích a zároveň nedojde k dalšímu vyhrocení vnitropolitického konfliktu kolem cen a regulací, mohli by řidiči v České republice v následujících týdnech skutečně pocítit znatelné ulehčení při placení u stojanů.