Tyto triky se používají k dopadení podvodníků u samoobslužných pokladen
Samoobslužné pokladny se v posledních letech staly běžnou součástí obchodů po celém světě. Zákazníkům přinášejí pohodlí a rychlost při nákupu. S rostoucí popularitou těchto pokladen však také vzrostl počet podvodů. Jaké triky podvodníci používají a co to znamená pro obchody?
Samoobslužné pokladny byly původně navrženy tak, aby ulehčily práci personálu a pomohly obchodům lépe řídit své kapacity. Zaměstnanci jsou pro obchody často největším nákladem, a proto se samoobslužné pokladny jeví jako ideální řešení pro úsporu. Mnoho obchodů se ale potýká s nečekaným problémem, rostoucími krádežemi. Tento problém se neobjevuje jen v Česku, ale i v zahraničí. Obchodníci se rozhodli na tento problém reagovat a hledají způsoby, jak tomu zabránit.
Nejčastější způsoby podvodů u samoobslužných pokladen
Podvodníci u samoobslužných pokladen se mohou uchýlit k různým metodám, jak oklamat systém a ušetřit peníze. Některé z nejběžnějších triků zahrnují:
1. Záměna položek
Podvodníci mohou naskenovat levnou položku a poté ji zaměnit za dražší produkt, který není na pokladně skenován. Typickým příkladem může být nákup ovoce, kdy zákazník místo dražšího typu ovoce, jako jsou pomeranče, naskenuje levnější jablka. Často se to také stává u oříšků.
2. Nesprávné vážení
U samoobslužných pokladen, které používají váhové senzory pro ověřování cen, mohou podvodníci manipulovat s váhou. Místo skutečného zboží mohou například na váhu umístit jiné předměty, které mají podobnou hmotnost, aby obelstili systém.
3. Manipulace s vrácením zboží
Někteří lidé mohou zkoušet vrátit položky, které na pokladně naskenovali, ale v reálu je nikdy neplatili. Tato technika může být obtížněji odhalitelná, ale s pomocí pokladního systému a analýzy dat ji lze monitorovat.
4. Přelepování čárových kódů
Dalším častým trikem je také přelepování čárových kódů. Na láhvi prémiového rumu tak může být nalepen například štítek z levného vína.
Technologie a metody detekce podvodů
Aby obchody zabránily těmto podvodům, používají různé technologie a metody, které mohou odhalit nepoctivé chování. Váhové senzory jsou klíčovým prvkem v boji proti podvodům u samoobslužných pokladen. Každý produkt, který je naskenován, je spárován s konkrétní váhou, která je při skenování porovnávána se skutečnou váhou produktu. Pokud systém zjistí nesoulad mezi váhou produktu a zaznamenanými informacemi, pokladna obvykle vyzve zákazníka k ověření.
V posledních letech začínají obchody integrovat pokročilou umělou inteligenci, která dokáže analyzovat vzorce chování zákazníků. Tato technologie sleduje každý krok zákazníka, od skenování položek až po umístění zboží do tašky, a porovnává tento proces s historickými daty. Například pokud systém zjistí, že určitý zákazník skenuje produkty neobvykle rychle, aniž by na ně skutečně dával pozor, může to signalizovat pokus o podvod.
Další možnost jsou bezpečností kamery, ty mohou sloužit jako důkazní materiál v případě podezření na podvod. Moderní kamery vybavené technologií videoanalýzy mohou sledovat, zda zákazníci správně skenují produkty, a dokonce rozpoznat, pokud se některé zboží skrývá v tašce nebo košíku. Pokud dojde k podezřelé aktivitě, systém může okamžitě přepnout na obsluhu, která může prověřit situaci.
I přes moderní technologie stále hrají zaměstnanci v prevenci podvodů klíčovou roli. Mnohé obchody mají na místě pracovníky, kteří se zaměřují na monitorování a dohlížení na samoobslužné pokladny. Zaměstnanci jsou také školeni v tom, jak správně používat technologie a jak reagovat na podezřelé chování, což zahrnuje interakci se zákazníkem a v případě potřeby i zavolání bezpečnostní služby.
V Česku se průkopníkem samoobslužných prodejen stal řetězec COOP, který v roce 2022 otevřel první nonstop prodejnu v Strakonicích. Samoobslužné pokladny začínají zavádět i obchody s oblečením a domácími potřebami, ale jejich rozšíření je zatím pomalé. Obchodníci se obávají konzervativního chování českých zákazníků. Jako první začaly pokladny instalovat řetězce Tesco a Kaufland, následované Lidl, Penny, Rossmann, Bauhaus a Hornbach.
Podle zprávy z roku 2020 od společnosti Europol a dalších organizací zaměřených na bezpečnost maloobchodu, bylo odhadnuto, že podvody u samoobslužných pokladen činí přibližně 3 až 4 % celkových ztrát obchodních řetězců na celém světě. Tento trend roste, protože čím více samoobslužných pokladen je v provozu, tím více se zvyšují i pokusy o podvody.
Pokud jsou podvodníci u samoobslužných pokladen odhaleni, mohou čelit různým důsledkům. V závislosti na závažnosti podvodu může být zákazník požádán o zaplacení za nelegálně získané zboží, nebo může být jeho chování hlášeno bezpečnostní službě, která může zasáhnout. V extrémních případech, pokud dojde k opakovaným podvodům nebo velkým finančním škodám, může podvodník čelit právnímu postihu, včetně pokut nebo dokonce trestního stíhání.
