Česko zpátky na vrcholu! Konec drahoty, nebo jen klid před bouří?

Nemusí se to sice zdát, ale česká ekonomika se začíná vracet do doby před třemi lety. Minimálně o tom vypovídá Index prosperity a finančního zdraví. Na druhou stranu není všechno zlato, co se třpytí.

Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. V dlouhodobém horizontu se přitom zaměřuje na prosperitu Česka a míru jeho finančního zdraví. Od posledního vydání žebříčku si přitom Česká republika polepšila hned o pět míst, byť ještě není vhodné jásat. Doplňme, že je aktuální index zveřejňován vždy na počátku roku, tudíž se jeho data vztahují především k ekonomickému vývoji v roce předešlém.

Pryč z první desítky a zase zpět

V Indexu prosperity a finančního zdraví se Česko v roce 2022 nacházelo na deváté příčce ve 27člené Evropské unii. V dalších dvou letech nicméně z první desítky vypadlo. V roce 2023 tak bylo dvanácté a o rok později dokonce čtrnácté. Důvodem, proč Česká republika vypadla z první desítky ekonomik zemí Evropské unie, byla inflace. V roce 2022 totiž přesahovala 15 %, zatímco v loňském roce již činila pouze 2,7 %. Proto se Česko nyní vrátilo tam, kde bylo před třemi lety, tedy na devátou pozici.

Znaky pozitivního vývoje české ekonomiky

Inflace není jediným důvodem, proč se České republika v nejnovějším Indexu prosperity a finančního zdraví vrátila do první desítky. Druhou významnou příčinou je zlepšení stavu veřejného dluhu. Díky růstu nominálního výkonu ekonomiky relativní zadluženost ČR poklesla, tudíž se aktuálně pohybuje okolo 42 % HDP. Ačkoli by se to mohlo zdát jako vysoké číslo, ve skutečnosti se v rámci evropského kontinentu jedná o poměrně nízkou úroveň. Česko ostatně patří ke třetině nejméně zadlužených zemí EU.

Ve vývoji české ekonomiky je ovšem možné najít i další pozitivní trendy. Jmenovat určitě musíme zvýšení podílu národního důchodu na HDP, což dokazuje, že více z vydělaných peněz zůstává českým občanům. Dobře si navíc stojíme ve zdraví a bezpečnosti. Zohlednit je pak nutné rovněž skutečnost, že čím dál větší část příjmů a kapitálu zůstává v Česku. To je pro tuzemskou ekonomiku pochopitelně rovněž kladný jev.

„Ukazuje to na několik trendů. Část českých firem se dostává zpět do domácích rukou. Také se projevuje zvýšená investiční aktivita českých firem v zahraničí. To znamená, že český kapitál sílí a díky těmto investicím vyrovnává dříve tak silný odtok dividend z Česka do zahraničí,“ cituje Martina Wichterleho, majitele strojírenské skupiny Wikov a ambasadora Druhé ekonomické transformace samotný web Indexu prosperity a finančního zdraví.

Není všechno zlato

Ačkoli výše zmíněné skutečnosti je nutné vnímat jako pozitivní, přeci jen není důvod jásat. Existují totiž i určitá negativa aktuálního vývoje. Mezi ně patří cena bydlení a úroveň životního prostředí. Obecně musíme konstatovat, že česká ekonomika v době „postcovidové“ výrazně neroste. Strukturální nedostatky a další limity pak vybízejí k otázce, jestli bude tuzemská ekonomika i nadále posilovat. Nedaří se totiž obnovit proces dohánění vyspělých zemí, který započal po roce 1989.

Index prosperity a finančního zdraví

Podle Indexu prosperity a finančního zdraví má aktuálně nejlepší ekonomiku Švédsko, které je následováno Německem, Dánském, Rakouskem a Francií. Jiným ekonomikám se naopak nedaří. Na nejnižší příčce se stabilně „drží“ Řecko, před kterým je aktuálně Polsko, jež sužuje vysoký státní dluh či malá míra investic. Pískat si rozhodně nemohou ani Slováci. V aktuálním žebříku totiž našim východním sousedům patří až čtyřiadvacátá příčka. Můžeme tedy uzavřít, že Česká republika má rozhodně co zlepšovat, nicméně aktuální ekonomický vývoj je alespoň částečně pozitivní.

Zdroje: Index prosperity a finančního zdraví, Novinky, iDnes