Švédsko varuje ostatní země Evropy a zejména Česko: Neopakujte naši chybu
Vysoká kriminalita, války migrantských gangů a násilí. To už je několik let realita ve větších i menších městech ve Švédsku. To dlouho platilo za zemi s jedním z nejotevřenějších přístupů k přistěhovalcům. S tím už je ale konec. Vláda za poslední tři roky výrazně zpřísnila pravidla. Loni schválila historicky nejméně žádostí o azyl. A ještě není zdaleka u konce. Politika otevřených dveří a štědré sociální podpory, kterou země prosazovala už od 80. let minulého století, byla prý chybou, kterou by žádný stát Evropy neměl opakovat.
Švédům došla trpělivost s přistěhovalci. V zemi žijí asi dva miliony lidí narozených v zahraničí. Z celkového počtu necelých 11 milionů obyvatel je to pětina. Města sužují války migrantských gangů, vysoká kriminalita a násilí páchané na ženách. To vše ulicích, mnohdy za bílého dne. Středopravá vláda Ulfa Kristerssona s podporou krajní pravice, která zemi převzala v roce 2022, okamžitě bouchla do stolu a řekla dost. Přistěhovaleckou politiku hned od nástupu od základů proměňuje.
Historické minimum povolení k pobytu
Skandinávská země po desítky let platila za místo s nejliberálnějším přístupem k migrantům. Štědrý sociální systém z ní udělal doslova magnet na ekonomické přistěhovalce, ale i uprchlíky. Tento přístup byl ale podle Kristerssonova kabinetu chybný. Situace se prý dávno vymkla kontrole, předchozí vlády to ale „přehlížely a zadělaly tím na obří problémy“. Češi ani další evropské státy by neměli takovou chybu opakovat.
Švédská vláda svůj slib, že zatočí s nelegální migrací a potížemi s ní spojenými, plní. Loni země zamítla tři ze čtyř žádostí o povolení k pobytu. Uspělo jen 6 250 migrantů. Jedná se o nejnižší počet od roku 1985, kdy se statistika začala vést. „Jenom v období, za které zodpovídáme, tedy od roku 2022 do roku 2024, jsme počet udělených povolení k pobytu v souvislosti se žádostí o azyl dokázali snížit o 5 410 lidí. Je to pokles skoro o polovinu,“ řekl ministr pro migraci Johan Forssell.
Změna ústavy
Tím to ale nekončí. Kristerssonův kabinet plánuje kvůli tvrdšímu režimu pro přistěhovalce dokonce změnit ústavu. Potom by bylo možné odebrat občanství každému, kdo ho získal podvodem nebo spáchal vážný zločin. Ve hře bylo dokonce odebírání občanství za běžnou kriminalitu, to ale vláda zavrhla. Přísnější bude také posuzování žádostí o azyl. Migranti budou muset dokázat, že žijí spořádaným životem, a doložit, že nemají dluhy. Zvýší se výše minimálního příjmu, jež podmiňuje prodloužení povolení k pobytu, a to na 2 700 eur hrubého. V přepočtu je to přibližně 68 tisíc korun.
Těžší bude i získání občanství. Dosud museli migranti ve Švédsku žít pět let, nově to bude osm. „Ve Švédsku čelíme třem souběžným a velmi závažným hrozbám pro naši vnitřní bezpečnost. Jedná se o násilný extremismus, státní aktéry jednající vůči Švédsku nepřátelským způsobem a v neposlední řadě systematický, organizovaný zločin,“ zdůvodňuje švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer restrikce vůči přistěhovalcům. Změny mají začít platit od června 2026.
Skoro milion korun za odchod
Počet přistěhovalců se Švédsko snaží snížit nejenom tvrdším přístupem. Migranty motivuje k návratu do rodné země také finančně. Už delší dobu existuje příspěvek na dobrovolný odchod. Dosud činil tisíc eur (zhruba 25 tisíc korun), teď se ale zvýší na 30 tisíc eur. To v přepočtu dělá 750 tisíc korun.
Azylanti jsou z nových pravidel v šoku. „Máme si vzít peníze a prostě odejít? Chtějí se nás zbavit. Podle mě je to nehoráznost,“ rozčílil se sociální pracovník Hosein Barati. Podle ministra Forsella je však přísnější režim namístě. „Na udělení švédského občanství by měl být každý hrdý. Musejí ho ale dostávat jen ti lidé, kteří se snaží stát plnohodnotnou součástí naší společnosti,“ prohlásil šéf resortu pro migraci.
O zpřísňování podmínek pro přistěhovalce se ve švédské společnosti intenzivně mluví od roku 2015. Během vrcholu evropské migrační krize přijalo Švédsko 160 tisíc žadatelů o azyl. V přepočtu na počet obyvatel to bylo nejvíc v Evropě. Tehdejší vláda ještě občany vyzvala, aby přistěhovalcům „otevřeli svá srdce“. Ta aktuální ale otevřený přístup vůči cizincům definitivně zavrhla.
