Tohle je nejhorší věc, co můžete udělat s úsporami. Kdo to připustí, zadělá si na problém
Uspořené peníze jsou symbolem jistoty a klidu. Ale pokud s nimi zacházíme špatně, mohou se proměnit v past, která nám tu jistotu rychle vezme. Nechat je ležet bez plánu nebo je naopak roztočit bez rozmyslu, jsou chyby, které dělají i lidé, kteří si jinak dávají pozor. A tyto chyby mohou mít dlouhodobé následky.
Pocit, že máme našetřeno, bývá sladký. Člověk si konečně může oddychnout, že má rezervu, že není úplně závislý na výplatě nebo štěstí. Jenže právě tehdy přichází okamžik, kdy děláme největší chyby. Místo aby úspory pracovaly, necháváme je spát. Nebo naopak podléháme iluzi, že peníze musí rychle vydělávat, a vystavíme je riziku, které nepřežijí. V praxi to znamená, že se z našich úspor může stát tichý nepřítel, který pomalu ztrácí hodnotu.
Peníze, které nic nedělají
Mnoho lidí nechává své úspory ležet na běžném účtu, protože se to zdá bezpečné. Jenže inflace mezitím dělá své. Každý rok mají naše peníze o něco menší sílu než dřív. To, co ještě před pár lety pokrylo celou dovolenou, dnes sotva vystačí na pár nocí mimo domov. Na první pohled to nevypadá jako problém, protože účet se tváří klidně a jistě. Jenže zatímco číslo zůstává stejné, jeho hodnota potichu mizí. Základní princip je jednoduchý. Pokud úrok na účtu neroste alespoň stejným tempem jako inflace, hodnota úspor klesá.
Rozumnější variantou je mít jen menší část peněz jako okamžitou rezervu na spořicím účtu a zbytek rozložit. Krátkodobé cíle si můžete spořit na termínovaných účtech, dlouhodobější plány se vyplatí řešit investicemi s nižším rizikem. Důležité je, aby každá část úspor měla svůj účel.
Úspory nejsou licence k bezstarostnosti
Další častou chybou je představa, že když máme něco našetřeno, můžeme si konečně dopřát. Lidé pak utratí část peněz za zbytečnosti nebo si zvyknou na vyšší životní standard, který později nedokážou udržet. Psychologové tento jev nazývají efekt falešného bezpečí. Úspory nám dávají pocit, že jsme zabezpečení, a tak si dovolíme víc. Jenže tím se kruh uzavírá a peníze mizí.
Spousta lidí si dává peníze stranou, ale zároveň každý měsíc splácí různé půjčky. Na první pohled to působí v pořádku, jenže ve skutečnosti se tím nikam neposouvají. Vydělané peníze mizí na úrocích a úspory mezitím leží ladem. Dává větší smysl nejdřív splatit, co vás tíží, a teprve potom začít odkládat. Skutečné hospodaření totiž není o tom, kolik si schováte, ale jak chytře s penězi zacházíte každý den.
Riziko neznalosti při investování
Když už se lidé rozhodnou, že chtějí své peníze zhodnotit, často skočí po první možnosti, která slibuje vysoký výnos. To bývá nejkratší cesta k problémům. Investice bez znalostí, bez strategie a bez rozložení rizika může skončit ztrátou. Typickým příkladem jsou lidé, kteří vloží veškeré úspory do jedné akcie, podílového fondu nebo do populárních kryptoměn a doufají, že rychle zbohatnou.
Rozumné hospodaření s úsporami vyžaduje čas, trpělivost a rozvahu. Odborníci doporučují mít jasný plán, sledovat poplatky, výnosy i rizika. Je lepší investovat pravidelně menší částky do různých typů aktiv než riskovat vše na jednom místě.
Jak z úspor udělat skutečnou jistotu
Uspořené peníze jsou výborným sluhou, ale špatným pánem. Pokud je necháme ležet bez užitku, ztrácí hodnotu. Pokud je utrácíme bez rozmyslu, zmizí dřív, než si uvědomíme, že jsme něco pokazili. A pokud je investujeme bez znalostí, můžeme o ně snadno přijít.
Klíčem je rovnováha. Mít část peněz po ruce, část rozumně uloženou a část pracující v dlouhodobém horizontu. Úspory mají smysl jen tehdy, když slouží našim cílům a dávají nám svobodu. Nejsou trofejí, kterou vystavíme, ale nástrojem, který nám pomáhá žít klidněji. Kdo to pochopí, má v rukou skutečné bohatství, které se neměří jen číslem na účtu, ale i pocitem jistoty a svobody.
Zdroje: Wikipedie, iDnes.cz, Ministerstvo financí
