Nejhůře a nejlépe placení státní úředníci v Česku. Rozdíly jdou do statisíců měsíčně

Úřednický plat v Česku není jeden. Jedni mají striktně daný tarif podle tabulek, druzí spadají do speciálních režimů a berou násobky průměrné mzdy. Když se tyto dva světy potkají v jedné výplatnicí, rozdíly jsou propastné – od částek kolem třiceti tisíc až po čtvrt milionu měsíčně a víc.

Jak to, že někdo sedí za stejným stolem ve státní budově a bere několikanásobek? Odpověď leží v platových tabulkách, koeficientech a příplatcích. Vyznat se v nich jde, když víte, kde hledat.

Jak fungují platové tabulky

Většina zaměstnanců ve veřejných službách a správě bere tzv. tabulkový plat. Ten stanovuje nařízení vlády č. 341/2017 Sb. – konkrétně stupnice tarifů podle platových tříd (náročnost práce) a platových stupňů (praxe). Z tabulky základních platových tarifů se odvíjejí tarify pro velkou část úřednických profesí, nepedagogické pracovníky či kulturní instituce. Například nástupní tarif v nižších třídách začíná pod 20 tisíci, ve třídách 12–13 se základní tarif už dostává nad 30–40 tisíc hrubého měsíčně bez příplatků.

Kdo bere nejméně: nízké třídy a malé příplatky

Reálně nejnižší platy ve státní správě mívají tabulkové pozice v nižších třídách (např. 4.–7.) u pomocných a administrativních agend, zvlášť v prvních letech praxe. Pokud k tarifu nepřibývá osobní příplatek (za dlouhodobě nadstandardní výkon), žádný zvláštní příplatek (např. za obtížné prostředí) a jen malý příplatek za vedení, hrubá mzda se drží okolo nižších desítek tisíc. Protože tabulkový tarif je jen základ, diety a odměny sice mohou pomoct, ale jestliže úřad drží úsporný režim, pohybují se tito lidé dlouhodobě kolem 28–35 tisíc hrubého.

S rostoucí třídou (náročnější agenda, vyšší odpovědnost) a praxí roste i tarif. Výrazný rozdíl dělá působiště: zaměstnanci ministerstev a ústředních orgánů dlouhodobě patří k nejlépe odměňovaným. Vysvětlení je jednoduché: složitější agenda, častěji přiznávané osobní příplatky a větší podíl manažerských pozic.

Nejlépe placení: soudci a další představitelé moci

Plat soudců a některých dalších představitelů veřejné moci se neurčuje tabulkami jako u běžných úřednických pozic. Řídí se tzv. „platovým automatem“: výsledná částka vzniká jako součin platové základny (odvozené od vývoje mezd v ekonomice) a koeficientu, který odráží funkci, úroveň soudu či instituce a délku praxe.

Koeficient zvyšuje odměnu u vedoucích funkcí (např. předsedové a místopředsedové soudů), zatímco u řadových soudců vyjadřuje především odpovědnost a náročnost rozhodovací činnosti. Na rozdíl od tabulkových platů zde nehraje roli osobní příplatek za výkon ani odměny, protože nezávislost má být chráněna před krátkodobými zásahy. Výsledkem je stabilní a předvídatelný systém, který vede k výrazně vyšším platům než ve standardní státní správě, ale zároveň je svázán jednotnými pravidly a neponechává prostor pro individuální vyjednávání.

Proč jsou rozdíly tak velké

Hlavní důvody jsou tři. Za prvé, dvojkolejnost systému: většina bere tabulkově, ale klíčové moci státu (soudnictví, část ústavních a kontrolních institucí) mají ochranné mechanismy vázané na vývoj ekonomiky. Za druhé, příplatky: tam, kde je směnný provoz, riziko nebo vedení velkých týmů, rostou příjmy citelněji. Za třetí, lokalita a typ úřadu: centrální orgány a velká města mají obvykle vyšší osobní ohodnocení než malé úřady.

Výsledkem je, že zatímco běžný administrativní pracovník v nižší třídě se pohybuje kolem 30 tisíc, zkušený soudce nebo vrcholný představitel instituce se dostává klidně o 150–200 tisíc výš. To je rozdíl, který v součtu za celý rok dělá miliony.

Co z toho plyne pro budoucnost

Debata o platech ve státní správě se kříží s politikou úspor a s náborem lidí. Pokud mají úřady přitáhnout odborníky, musí mít prostor pro osobní ohodnocení a jasné možnosti pro kariérní růst. Tarifní tabulky by tomu neměly bránit. Zároveň se zdá, že zvláštní režimy budou dál pod drobnohledem: jsou drahé, ale mají chránit nezávislost moci.

V praxi tak lze čekat, že běžné úřednické platy porostou spíš pozvolna, zatímco špičky justice a vybraných institucí se budou držet vysoko nad průměrem. Rozdíly ve statisících tak z českých výplatnic jen tak nezmizí.

Zdroje: mzd.gov.cz, kurzy.cz, advokatnidenik.cz, kupnisila.cz