Vláda proti drahým pohonným hmotám: tlak na marže, možné snížení daní i uvolnění ropy

Vysoké ceny benzinu a nafty vyvolaly v roce 2026 mimořádnou aktivitu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) si na Úřad vlády opakovaně zve zástupce největších distributorů pohonných hmot a zároveň připravuje sérii kroků, které mají zdražování zbrzdit. Ve hře je zastropování marží, úprava spotřební daně i uvolnění části státních ropných rezerv. Prodejci se brání, že situaci nezneužívají, a upozorňují na dramaticky rostoucí náklady v rafinériích i napjatou situaci na světových trzích.

Premiér pod tlakem cen: série jednání s distributory

Premiér Andrej Babiš si na pondělní dopoledne do Strakovy akademie pozval zástupce klíčových hráčů na českém trhu s pohonnými hmotami – společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen (majitele Orlen Unipetrol). Schůzky se účastnili také ministr průmyslu Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO).

Podle premiéra vláda věnovala tématu vysokých cen paliv několikahodinové jednání. Kabinet se zaměřil zejména na strukturu trhu, kde podle Babiše dominují dvě firmy – polský Orlen a maďarský MOL – s odhadovaným společným podílem kolem 54 procent. Právě na ně míří hlavní politický i mediální tlak.

Babiš po jednání naznačil, jaké marže považuje za přijatelné. Uvedl, že u litru nafty by se marže měla pohybovat okolo 3,50 Kč a u litru benzinu zhruba 2,50 Kč. Zároveň avizoval, že se s distributory sejde znovu ve středu a následně má ve čtvrtek ráno pokračovat jednání vlády, kde by se měly načrtnout konkrétní kroky.

Hlavní zprávy

Koupili jste si tento bramborový salát? Inspekce varuje před vážnou nákazou!

SZPI varuje před nebezpečnou šarží bramborového salátu od firmy Maso West, ve které testy odhalily bakterie listerie. Podívejte se, jaké balení je rizikové, kde se prodávalo a co mají udělat spotřebitelé.

Zastropování marží a zásah do daní: co vláda zvažuje

Jedním z hlavních nástrojů, o nichž vláda mluví, je možnost zastropovat marže prodejců. Ministryně financí Alena Schillerová připomněla, že takový krok umožňuje zákon o cenách. Babiš už o víkendu prohlásil, že marže ve výši deseti korun na litr považuje za „strašně moc“ a že právě regulace marží je v tuto chvíli nejrychlejším nástrojem, který má kabinet k dispozici.

Vedle přímého zásahu do marží vláda analyzuje také varianty, jak snížit daňové zatížení pohonných hmot. Schillerová uvedla, že ministerstvo financí propočítává několik scénářů možného snížení spotřební daně a vláda se bude rozhodovat, ke které variantě se přikloní. Přesné parametry zatím nezveřejnila.

O snížení spotřební daně usiluje i opozice. Občanská demokratická strana navrhla dočasné snížení spotřební daně u nafty o 1,70 Kč na litr. Podle šéfa ODS Martina Kupky by šlo o cílený, časově omezený krok, který by měl motoristům i dopravcům ulevit v období mimořádně vysokých cen.

Stát sahá do ropných rezerv, reaguje na výpadky dodávek

Vláda nechce zůstat jen u regulace marží a daní. Premiér Babiš oznámil, že stát poskytne tuzemským rafineriím 100 tisíc tun ropy ze svých nouzových zásob. Jde o reakci na omezení dodávek ropovodem IKL/TAL a komplikace v regionu, které se promítají do nejistoty na trhu.

Uvolnění části strategických rezerv má podle vlády pomoci stabilizovat dodávky suroviny pro české rafinerie a předejít dalšímu skokovému růstu cen, který by mohl vzniknout v případě výraznějšího výpadku ropy. Opatření je zároveň signálem pro trh, že stát je připraven aktivně zasáhnout, pokud by hrozil nedostatek paliv.

Hlavní zprávy

Německo tlačí na návrat Syřanů. Merz po jednání se Šarou mění azylovou politiku

Německý kancléř Friedrich Merz po jednání se syrským lídrem Ahmadem Šarou oznamuje zásadní obrat v azylové politice. Až 80 % Syřanů má Německo opustit, zatímco kritici varují před porušováním práv menšin.

Prodejci se brání: marže jsou normální, trh je konkurenční

Distribuční společnosti, na které míří politická kritika, odmítají, že by současnou situaci zneužívaly k neúměrnému zvyšování cen. Předseda představenstva Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk po jednání na Úřadu vlády prohlásil, že firma uplatňuje standardní cenovou politiku a snaží se držet co nejkonkurenceschopnější ceny.

„Maloobchodní trh v České republice je velmi konkurenční,“ zdůraznil Wnuk. Podle něj premiér představil několik možných opatření a během dvou až tří dnů by měly následovat další schůzky, na nichž se bude probírat, které z návrhů jsou reálně proveditelné.

Výpočty analytiků navíc naznačují, že průměrné marže čerpacích stanic nejsou v současnosti mimořádně vysoké. Podle Borise Tomčiaka ze společnosti Finlord se průměrná velkoobchodní cena nafty v posledním týdnu pohybovala kolem 38 Kč za litr bez DPH. Po přičtení 21% daně z přidané hodnoty to odpovídá zhruba 46 Kč za litr.

Společnost CCS, která sleduje ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích, evidovala průměrnou cenu nafty kolem 48,08 Kč za litr. Rozdíl mezi velkoobchodní cenou s DPH a průměrnou koncovou cenou tak vychází na méně než dvě koruny na litr. Analytik z toho vyvozuje, že průměrná marže čerpacích stanic se pohybuje na standardní úrovni.

Jiná je však situace na čerpacích stanicích u dálnic a hlavních tahů, kde jsou ceny výrazně vyšší než celostátní průměr. Podle Tomčiaka se zde marže mohou pohybovat až kolem šesti korun na litr, což odpovídá i konkrétním příkladům. Například na stanici MOL na dálnici D1 u Humpolce stála nafta podle veřejně dostupných údajů zhruba 52,90 Kč za litr.

Skutečný tlak je v rafinériích: marže na naftě se ztrojnásobily

Zatímco marže čerpacích stanic se podle expertů drží v obvyklých mantinelech, dramatické změny probíhají výše v řetězci – v rafinériích. Tomčiak upozorňuje, že rafinérské marže u nafty se po útocích USA a Izraele na Írán mnohonásobně zvýšily. V současnosti se pohybují kolem 65 dolarů za barel, zatímco před krizí byly přibližně na úrovni 20 dolarů za barel.

To znamená zhruba trojnásobný nárůst marží v rafinérském segmentu. U benzinu je situace mírnější – marže vzrostly pouze zhruba z 17 na 19 dolarů za barel. Podle analytika se však české rafinerie vlastněné Orlen Unipetrolem a MOLem nechovají odlišně od zbytku Evropy. Jejich marže jsou srovnatelné s tím, co vidíme v Německu, Nizozemsku či Velké Británii.

Důvodem pro růst rafinérských marží je kombinace omezené nabídky a silné poptávky. Evropa je dlouhodobě čistým dovozcem nafty a zhruba pětinu své spotřeby pokrývá z dovozu. Část nafty dříve proudila z oblasti Perského zálivu, což je nyní kvůli napjaté bezpečnostní situaci výrazně složitější, a další objemy přicházely z Asie. Asijské země ale v současnosti upřednostňují vlastní potřebu a vývoz omezují.

Výsledkem je deficit nafty na evropském trhu, který umožňuje rafinériím zvyšovat marže. K růstu cen přispívá i psychologický faktor – obavy z nedostatku paliva v budoucnu. Poptávka po pohonných hmotách je navíc krátkodobě poměrně nepružná: nafta je klíčová pro nákladní dopravu i veřejnou přepravu osob, a firmy tak nedokážou okamžitě omezit spotřebu.

Rozdíly mezi zeměmi: Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko pod lupou

Na jednáních ve Strakově akademii se neřešily jen domácí ceny, ale i situace v okolních státech. Zástupci vlády a distributorů porovnávali vývoj v Česku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V jednotlivých zemích se ceny liší nejen kvůli rozdílné daňové politice, ale také v souvislosti s přerušením či omezením dodávek ruské ropy ropovodem Družba a změnami v tokách ropy do regionu.

Tyto rozdíly jsou politicky citlivé – motoristé v Česku často sledují ceny v Polsku nebo na Slovensku a srovnávají je s domácími pumpami. Vláda je proto pod tlakem, aby vysvětlila, proč jsou ceny v jednotlivých zemích odlišné, a zda část rozdílu nelze přičíst právě maržím distributorů nebo daňové politice.

Jak dlouho mohou vysoké ceny vydržet a koho zasáhnou

Ekonomové upozorňují, že poptávka po pohonných hmotách nereaguje na cenové výkyvy okamžitě. Kamionová doprava, zásobování obchodů, městská i meziměstská doprava – to vše je na naftě a benzinu stále zásadně závislé. Podle Borise Tomčiaka by se případný dlouhodobě vysoký cenový režim začal do objemu přepravy a spotřeby výrazněji promítat až v horizontu dvou až tří čtvrtletí.

Pokud by se ceny udržely na současných úrovních nebo dále rostly, mohou firmy začít hledat úspory – od optimalizace logistiky přes částečný přesun přepravy na železnici až po zdražování služeb a zboží pro koncové zákazníky. Vysoké ceny paliv tak mají potenciál roztočit širší inflační spirálu v celé ekonomice.

Co z vládních plánů může skutečně změnit ceny

Vláda nyní stojí před složitým úkolem: hledá nástroje, které by krátkodobě ulevily motoristům a dopravcům, aniž by poškodily stabilitu trhu nebo zásadně zatížily státní rozpočet. Každé z uvažovaných opatření má své plusy i mínusy.

• Zastropování marží může krátkodobě zamezit extrémním výkyvům cen a omezit případné zneužití tržní síly dominantních hráčů. Zároveň však nese riziko, že při nevhodně nastaveném stropu se část obchodníků stáhne z trhu, omezí služby nebo investice, což by mohlo dlouhodobě snížit konkurenci.
• Snížení spotřební daně představuje přímý a rychlý způsob, jak ceny na stojanech snížit. Dopad je ale okamžitě vidět i na příjmové straně státního rozpočtu, a pokud by šlo o dlouhodobé opatření, musela by vláda hledat kompenzace v jiných daních nebo ve výdajích.
• Uvolnění ropných rezerv pomáhá vyrovnat krátkodobé výpadky dodávek a uklidnit trh. Jde však o omezený nástroj – strategické zásoby nelze čerpat donekonečna a jejich doplňování je nákladné.

Další vývoj bude záviset nejen na rozhodnutích české vlády a jednání s distributory, ale i na situaci na světových trzích, zvláště na Blízkém východě a v zemích, které jsou hlavními exportéry ropy a nafty do Evropy. Pokud se geopolitické napětí zmírní a dodávky se stabilizují, může to přirozeně srazit rafinérské marže a ulevit i koncovým cenám.

Co si z aktuálního vývoje odnést: klíčové body pro motoristy a firmy

Současná debata kolem cen pohonných hmot ukazuje, jak citlivé téma to pro veřejnost i politiku je. Z jednání vlády s distributory i z analýz ekonomů vyplývá několik zásadních zjištění:

• Čerpací stanice v průměru nemají extrémní marže – rozdíl mezi velkoobchodní cenou (včetně DPH) a průměrnou cenou na stojanech se podle dostupných dat pohybuje pod dvěma korunami na litr.
• Největší nárůst ziskovosti je v rafinériích – marže u nafty se od vypuknutí napětí na Blízkém východě zhruba ztrojnásobily, a to nejen v Česku, ale v celé Evropě.
• Evropa trpí nedostatkem nafty – omezení dovozů z Perského zálivu a Asie, které upřednostňují vlastní potřebu, tlačí ceny nahoru a zvyšuje vyjednávací pozici rafinérií.
• Vláda zvažuje kombinaci opatření – od zastropování marží přes dočasné snížení spotřební daně až po uvolnění strategických ropných rezerv.
• Dopad na ekonomiku může být zpožděný – pokud se vysoké ceny udrží delší dobu, může to v horizontu několika čtvrtletí omezit dopravu, zvýšit náklady firem a přispět k dalšímu růstu cen zboží a služeb.

Motoristé i dopravní firmy tak budou v následujících týdnech a měsících pozorně sledovat nejen to, jak se vyvíjejí čísla na cenovkách u čerpacích stanic, ale i to, k jakým konkrétním krokům se vláda po sérii jednání s distributory nakonec odhodlá. Jisté je zatím jediné: boj o každou korunu v ceně litru benzinu či nafty se stal jedním z klíčových politických témat roku 2026.