Slováci zdražili naftu cizincům. Brusel zuří a hrozí tvrdým zásahem

Slovenská vláda se v roce 2026 rozhodla razantně zasáhnout do trhu s pohonnými hmotami. V reakci na prudký nárůst cen ropy a příliv zahraničních motoristů za levnou naftou zavedla na 30 dní omezení tankování a systém dvojích cen. Zatímco domácí řidiči nadále platí nižší částky, motoristé se zahraniční registrační značkou se od pondělí nově setkávají u stojanů s výrazně vyšší cenou za litr nafty.

Opatření okamžitě vyvolalo ostrou reakci Evropské komise, která ho považuje za diskriminační a v rozporu s pravidly jednotného trhu. Brusel avizoval, že je připraven podniknout právní kroky, podobně jako v minulosti proti Maďarsku, které sáhlo k obdobnému kroku. Slovenský premiér Robert Fico přesto tvrdí, že kvůli časově omezené platnosti regulace neočekává formální řízení ze strany EU.

Jak slovenské opatření funguje: dvojí ceny a třicetidenní režim

Slovenská vláda schválila balík opatření, která mají platit po dobu 30 dnů. Jádrem je zavedení dvou cenových hladin u motorové nafty na čerpacích stanicích a omezení tankovaného objemu i ceny. Zatímco domácí řidiči tankují za stávající, relativně nízké ceny, motoristé s cizí poznávací značkou platí výrazně více.

Podle dostupných údajů byla pro zahraniční vozidla stanovena cena nafty ve výši 1,826 eura za litr, tedy přibližně 44,60 koruny. Tato částka vychází z průměru cen nafty v České republice, Polsku a Rakousku a je zhruba o pětinu vyšší než dosavadní slovenská cena. Prakticky to znamená, že Slovensko se pro cizince cenově přibližuje okolním státům, zatímco pro vlastní občany si udržuje status země s jedněmi z nejlevnějších pohonných hmot v EU.

Opatření má ale zásadní háček: netýká se pouze zahraničních řidičů. Vyšší cenu musí platit také samotní Slováci, kteří jezdí v autech se zahraniční registrační značkou. Může jít například o lidi pracující dlouhodobě v zahraničí, majitele firemních vozidel registrovaných mimo Slovensko či osoby, které si přivezly automobil z ciziny a dosud jej nepřeregistrovaly. Podle mluvčího společnosti Slovnaft vládní rezoluce neuznává žádné výjimky, a rozhodující je tedy pouze poznávací značka, nikoliv státní občanství.

Hlavní zprávy

Požár v pardubické zbrojovce: podezření na terorismus a reakce českého zbrojního průmyslu

Požár v pardubické zbrojovce LPP Holding kriminalisté vyšetřují jako možný teroristický útok na strategický podnik. Jak reaguje český zbrojní průmysl a co vše je ve hře?

Palivová turistika a motivace vlády: proč Bratislava zasáhla

Bezprostředním impulzem k zavedení dvojích cen byla kombinace dvou faktorů: prudké zdražení ropy v souvislosti s válkou na Blízkém východě a skutečnost, že se Slovensko stalo jednou z nejlevnějších zemí EU, pokud jde o ceny pohonných hmot. Zatímco v některých státech Unie ceny rychle rostly, na Slovensku zůstávaly relativně nízké.

Podle premiéra Roberta Fica to vyústilo v masivní „palivovou turistiku“. Zejména řidiči z Polska začali ve velkém objemu jezdit na Slovensko tankovat levnější naftu, což vytvářelo tlak na zásobování, logistiku i domácí trh. Vláda proto argumentuje, že musela chránit domácí spotřebitele a zabránit tomu, aby levné palivo odtékalo za hranice.

Už v předchozím týdnu tak začala platit omezení pro tankování nafty – vláda stanovila limity jak pro maximální objem, tak pro cenu, za kterou mohou čerpací stanice naftu prodávat. Zavedení dvojích cen je dalším krokem ve stejné linii: má odradit zahraniční motoristy od masového tankování a současně udržet výhodnější podmínky pro domácí řidiče.

Fico zároveň veřejně vyzývá k většímu pochopení ze strany EU. Tvrdí, že opatření je výjimečné, časově omezené a reaguje na mimořádnou situaci na trzích s energiemi. Podle něj by proto Evropská komise neměla sahat k formálnímu řízení o porušení unijního práva, takzvanému infringementu.

Postoj Evropské komise: diskriminace a ohrožení jednotného trhu

Evropská komise na slovenský krok reagovala velmi kriticky. Mluvčí Komise Ricardo Cardoso označil zavedení dvojích cen a omezení prodeje nafty na Slovensku za „vysoce diskriminační“ a v rozporu s právem Evropské unie.

Podle Komise je sice pochopitelné, že vlády hledají způsoby, jak v době energetické a cenové nejistoty pomoci vlastním občanům, avšak nesmí tak činit na úkor ostatních obyvatel EU. Základním principem Unie je totiž nediskriminace na základě státní příslušnosti a volný pohyb zboží a služeb v rámci jednotného vnitřního trhu.

Cardoso zdůraznil, že:

• opatření nesmí rozlišovat mezi domácími a zahraničními řidiči způsobem, který fakticky zvýhodňuje jedny na úkor druhých,
• jednostranné kroky členských států mohou narušit integritu jednotného trhu,
• je důležité, aby členské země v podobných otázkách postupovaly koordinovaně, nikoli izolovaně.

Evropská komise proto avizovala, že podnikne „odpovídající právní kroky“, aby zajistila dodržování unijních pravidel. Detaily zatím nezveřejnila, nicméně slovník a odkaz na předchozí případy naznačují, že Brusel je připraven zahájit formální řízení o porušení evropského práva, pokud Bratislava na svém postupu setrvá.

Hlavní zprávy

Koncesionářské poplatky v roce 2026: jak se změnila pravidla a co může přijít dál

Koncesionářské poplatky v roce 2026 zdražily a platí je mnohem více domácností i firem. Zároveň se rýsuje jejich úplné zrušení a přechod na financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Co přesně platí teď a co může přijít od roku 2027?

Předchozí precedent: maďarský případ jako varování

Situace na Slovensku není v rámci EU bezprecedentní. V roce 2022 Evropská komise zahájila řízení proti Maďarsku kvůli podobnému opatření. Budapešť tehdy zavedla regulaci, podle níž řidiči aut s maďarskou registrační značkou platili za palivo o 60 až 70 procent méně než motoristé s cizí poznávací značkou.

Komise považovala tento krok za jasné porušení zásady rovného zacházení a pravidel vnitřního trhu. Maďarsko bylo kritizováno za to, že deformuje konkurenci a vytváří nerovné podmínky pro podnikání i pohyb osob v rámci EU. Řízení proti Budapešti tak vytvořilo významný precedent, k němuž se nyní Brusel v souvislosti se Slovenskem implicitně vrací.

Slovenský případ se sice v detailech liší – cenový rozdíl není tak extrémní a opatření je od počátku deklarováno jako časově omezené na 30 dnů – nicméně základní princip je podobný: různé ceny paliva v závislosti na registrační značce vozidla. To je z hlediska unijní legislativy citlivý bod, protože registrační značka je v praxi úzce spojena s příslušností k určitému členskému státu.

Dopady na řidiče a trh: kdo na změny doplatí

Zavedení dvojích cen má okamžité a rozdílné dopady na několik skupin aktérů:

Domácí motoristé

Slovenští řidiči s domácí poznávací značkou jsou hlavními „vítězi“ opatření. Nadále těží z relativně nízkých cen nafty, a to i v době, kdy trhy s ropou procházejí turbulencemi. Z hlediska krátkodobého rozpočtu domácností jde o vítané ulehčení.

Na druhé straně ale část slovenských občanů na opatření doplácí – konkrétně ti, kteří jezdí v autech registrovaných v zahraničí. Přestože jsou občany Slovenska, platí vyšší, „zahraniční“ cenu. Mohou mezi ně patřit pendleři, pracovníci v zahraničí nebo lidé využívající firemní vozidla. Pro ně se náklady na dopravu mohou výrazně zvýšit.

Zahraniční řidiči a dopravci

Nejcitelnější dopad mají dvojí ceny na zahraniční motoristy. Řidiči z Polska, Česka, Rakouska či dalších zemí, kteří byli zvyklí na Slovensku tankovat levněji, nyní platí cenu srovnatelnou s domovskými trhy.

Zvláště pro mezinárodní dopravce může být změna nepříjemná. Pokud měli Slovensko zařazené do svých tras jako místo pro výhodné tankování, budou muset přepočítat náklady a logistiku. Opatření tak může krátkodobě snížit atraktivitu Slovenska jako tranzitní země pro levné doplnění paliva.

Trh s pohonnými hmotami

Z hlediska trhu s palivy může mít opatření několik efektů:

• pokles poptávky po naftě ze strany zahraničních řidičů,
• stabilizaci zásob pro domácí trh,
• potenciální administrativní a technické komplikace pro čerpací stanice, které musí rozlišovat zákazníky podle registrační značky,
• možné napětí mezi státem a provozovateli čerpacích stanic, pokud regulace omezuje jejich cenovou flexibilitu.

Provozovatelé stanic se navíc ocitají v situaci, kdy musí striktně dodržovat vládní nařízení, a zároveň čelit nespokojenosti části zákazníků, kteří se cítí být diskriminováni nebo znevýhodněni.

Co bude dál: možné scénáře vývoje a dopady pro EU

Další vývoj situace bude záviset na několika klíčových faktorech: délce trvání slovenského opatření, tvrdosti postoje Evropské komise a případné ochotě Bratislavy k úpravám nebo ústupkům.

• Scénář 1: Opatření skončí po 30 dnech
  Pokud Slovensko skutečně dodrží lhůtu a dvojí ceny zruší po měsíci, může se napětí s Bruselem částečně uklidnit. Komise by v takovém případě mohla zvolit mírnější postup, případně se spokojit s politickým varováním a výzvou, aby se podobné kroky neopakovaly.
• Scénář 2: Prodloužení nebo opakování regulace
  Pokud by vláda Roberta Fica opatření prodloužila, nebo po krátké pauze zavedla v podobné podobě znovu, je pravděpodobné, že Evropská komise přistoupí k formálnímu řízení o porušení unijního práva. To by mohlo vyústit až v žalobu k Soudnímu dvoru EU a případné finanční sankce.
• Scénář 3: Úprava opatření
  Slovensko by se také mohlo pokusit regulaci modifikovat tak, aby se vyhnulo přímé diskriminaci podle registrační značky. Například zavedením plošných opatření pro všechny řidiče nebo jiných forem podpory domácností (daňové úlevy, přímé kompenzace) bez rozdílných cen u stojanů.

Bez ohledu na konkrétní scénář je slovenský případ dalším důkazem, jak citlivým tématem je v EU energetika a ceny paliv. Střet mezi národními zájmy – chránit vlastní občany před drahými energiemi – a unijními pravidly jednotného trhu se pravděpodobně bude v různých podobách vracet i v budoucnu.

Klíčové body a možné dopady pro řidiče v regionu

Slovenské zavedení dvojích cen nafty je více než jen lokální epizoda. Ukazuje na širší napětí v rámci Evropské unie a přináší konkrétní důsledky pro řidiče v celém středoevropském regionu.

• Slovensko reaguje na palivovou turistiku a růst cen ropy zavedením 30denního režimu s dvojími cenami nafty a omezením tankování.
• Zahraniční řidiči, včetně těch z Česka, Polska či Rakouska, nově platí 1,826 eura za litr, což je přibližně o pětinu více než dosavadní slovenská cena.
• Vyšší cenu platí i část Slováků jezdících v autech se zahraniční registrační značkou, protože vládní opatření nezná výjimky.
• Evropská komise považuje krok Bratislavy za diskriminační a v rozporu s právem EU, přičemž avizuje možné právní kroky.
• Předchozí případ Maďarska z roku 2022 ukazuje, že Brusel je připraven podobná opatření tvrdě napadat.
• Výsledek sporu bude mít význam nejen pro Slovensko, ale i pro další státy, které by v budoucnu mohly zvažovat podobná opatření v oblasti cen energií a paliv.

Pro běžné motoristy v regionu to znamená jediné: plánování cest přes Slovensko se krátkodobě komplikuje a výhodné tankování na slovenských pumpách přestává být samozřejmostí. Zda se situace po uplynutí třicetidenní lhůty vrátí do starých kolejí, bude záležet nejen na cenách ropy a domácí politice v Bratislavě, ale i na tom, jak razantně se rozhodne zasáhnout Brusel.