Podezření z investic šéfa Pentagonu do zbrojařů před útokem na Írán

Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl ve středu pozornosti poté, co britský list Financial Times přinesl informace o pokusu investovat miliony dolarů do zbrojního fondu těsně před americko-izraelskými útoky na Írán. Podle zdrojů deníku měl Hegsethův makléř z banky Morgan Stanley v únoru kontaktovat investičního giganta BlackRock s cílem vstoupit do fondu, který vydělává na růstu výdajů na obranu a bezpečnost. Pentagon tato tvrzení kategoricky odmítá a požaduje jejich stažení. Případ ale znovu otevírá citlivou debatu o možném střetu zájmů nejvyšších představitelů americké administrativy a o tom, jak se na Wall Street obchoduje v době zásadních politických a vojenských rozhodnutí.

Jak měl údajný obchod vzniknout

Podle informací Financial Times, na které se odvolávají i další média, sehrál klíčovou roli makléř Morgan Stanley, který spravuje majetek ministra obrany Peta Hegsetha. V průběhu letošního února měl tento finanční poradce oslovit společnost BlackRock kvůli fondu Defense Industrials Active ETF, někdy popisovanému jako Defense Industrials Active.

Fond je zaměřen na firmy, které mohou profitovat z rostoucích rozpočtů na obranu, bezpečnost a zpravodajské technologie. Jedná se o aktivně řízený produkt, který podle veřejně dostupných informací investuje mimo jiné do velkých zbrojařských koncernů Lockheed Martin, Northrop Grumman či RTX (dříve Raytheon Technologies). Mezi jeho pozicemi je i společnost Palantir, známá svými analytickými nástroji pro vlády, armádu a tajné služby.

Makléř měl podle zdrojů Financial Times jednat o investici v řádu milionů dolarů. Klíčové je načasování: kontakt s BlackRock měl proběhnout jen krátce před tím, než Spojené státy společně s Izraelem 28. února podnikly koordinovaný úder na Írán. Právě tato časová souslednost vyvolává otázky, zda se někdo z nejvyšších pater americké administrativy nepokusil vydělat na vojenské operaci, o níž mohl mít neveřejné informace.

Hlavní zprávy

Konec levných investičních hypoték? Nová pravidla ČNB převrátí trh s byty

ČNB utahuje šrouby investičním hypotékám a mění pravidla hry pro nákup bytů na pronájem. Investoři budou potřebovat více vlastních peněz a projdou přísnějším prověřováním. Co to udělá s cenami nemovitostí a dostupností bydlení?

Obchod, který se nikdy neuskutečnil

Podle dostupných informací k samotné investici nakonec nedošlo. Fond Defense Industrials Active ETF byl sice založen v květnu předchozího roku, ale v době, kdy se makléř na BlackRock obrátil, ještě nebyl pro klienty Morgan Stanley technicky dostupný. Banka tedy nemohla transakci provést, a pokus o vstup do fondu zůstal na úrovni dotazu a přípravy.

Financial Times zároveň upozorňují, že není zřejmé, do jaké míry byl makléř oprávněn jednat jménem ministra obrany zcela samostatně a zda měl Hegseth o jeho krocích detailní povědomí. Ve zprávách se objevuje formulace, že šlo o makléře „amerického ministra obrany“, ale není doloženo, zda šlo o explicitní pokyn šéfa Pentagonu, nebo o krok v rámci širší správy majetku, kterou měl finanční poradce na starosti.

Stejně tak není jasné, zda se makléř po neúspěšném pokusu s fondem BlackRock pokusil najít alternativní investici se srovnatelným zaměřením, nebo zda celá záležitost skončila právě v tomto bodě. Ani Morgan Stanley, ani BlackRock se k věci veřejně detailněji nevyjádřily.

Rychlá a ostrá reakce Pentagonu

Ministerstvo obrany reagovalo na zveřejněné informace bezprostředně a velmi důrazně. Mluvčí Pentagonu Sean Parnell označil zprávu Financial Times na sociální síti X za „zcela nepravdivou“ a „vymyšlenou“ a požadoval, aby deník článek stáhl.

Parnell zdůraznil, že ministr Hegseth ani jeho tým podle něj nikdy BlackRock kvůli podobné investici nekontaktovali. Jde o zásadní rozpor s tvrzením Financial Times, které se opírají o tři anonymní zdroje obeznámené s průběhem jednání. Pentagon nicméně nepředložil konkrétní dokumenty či detaily, které by popisované kroky makléře vyvracely nebo vysvětlovaly jinak.

Hegseth sám je dlouhodobě vnímán jako jeden z nejtvrdších zastánců konfrontačního přístupu vůči Íránu a podle amerických médií patřil mezi hlavní hlasy ve vládě prezidenta Donalda Trumpa, které podporovaly vojenský zásah. Tato kombinace – silný jestřábí postoj k Teheránu a paralelní snaha o investice do zbrojařských firem – činí obvinění politicky mimořádně citlivými, i kdyby se obchod nikdy neuskutečnil.

Hlavní zprávy

Mercedes-Benz Trucks postaví v Chebu továrnu za miliardy, práci dá přes tisícovce lidí

Mercedes-Benz Trucks postaví v Chebu nový závod za desítky miliard korun. Vznikne přes tisíc pracovních míst s nadprůměrnými mzdami a moderní výroba nákladních aut včetně bezemisních modelů.

Fondy vydělávající na válce: co je Defense Industrials Active

Jádrem celé kauzy je typ fondu, do něhož měl být kapitál umístěn. Defense Industrials Active ETF od BlackRocku je aktivně řízený burzovně obchodovaný fond (ETF), který se zaměřuje na společnosti z obranného a bezpečnostního sektoru. Investorům nabízí expozici vůči firmám, jejichž zisky mohou růst v souvislosti s vyššími vojenskými výdaji, geopolitickým napětím a poptávkou po moderních zbraňových systémech či analytických technologiích.

Mezi klíčové tituly v portfoliu patří:

• Lockheed Martin – výrobce stíhaček F-35, raketových systémů a dalších špičkových zbraní;
• Northrop Grumman – významný hráč v oblasti stealth bombardérů, dronů a raketové techniky;
• RTX – koncern působící mimo jiné v oblasti protivzdušné obrany a přesně naváděné munice;
• Palantir – technologická firma dodávající analytický software pro armádu, zpravodajské služby a bezpečnostní složky.

Investice do takového fondu v době, kdy vláda zvažuje nebo připravuje vojenské operace, přirozeně vyvolává otázky, zda nejde o zneužití neveřejných informací a zda politici či vysocí úředníci neprofitují přímo z rozhodnutí, která sami pomáhají činit.

Střet zájmů a stín insider tradingu

Podezření v případě Peta Hegsetha nesměřuje jen k samotnému načasování, ale i k širšímu kontextu obchodování na Wall Street v době důležitých kroků administrativy prezidenta Donalda Trumpa. V posledních měsících se podle Financial Times i agentury Reuters objevila řada transakcí, které předcházely klíčovým politickým či vojenským rozhodnutím a které se ukázaly jako mimořádně výhodné.

Odborníci proto upozorňují na riziko úniku citlivých informací z vládních kruhů k investorům. Pokud by se prokázalo, že představitelé administrativy či jejich blízcí spolupracovníci obchodují na základě neveřejných dat o plánovaných krocích, šlo by o formu insider tradingu, který je podle amerického práva nelegální.

V případě Hegsetha je navíc situace komplikovaná jeho politickým profilem. Jako vlivný člen vlády, který prosazoval tvrdou linii vůči Íránu, čelí otázce, zda by případná investice do zbrojařských firem nepředstavovala přímý střet zájmů. Jinými slovy: mohl by politik, který podporuje vojenský zásah, zároveň osobně profitovat z růstu akcií firem těžících z války?

Z právního hlediska by odpověď závisela na tom, zda měl přístup k neveřejným informacím, zda dal pokyn k investici a zda existují jasně formulovaná pravidla pro správu jeho majetku. Z politického hlediska je však už samotné podezření mimořádně toxické.

Proč je kauza citlivá právě teď

Zveřejnění informací přichází v době, kdy je americká veřejnost stále citlivější na otázky etiky ve vysoké politice a na vztah mezi Washingtonem a Wall Street. Série případů, v nichž se obchodovalo krátce před zásadními oznámeními Bílého domu či Pentagonu, vyvolala volání po přísnější regulaci finančních aktivit volených i jmenovaných představitelů.

V kontextu roku 2026 se navíc stupňuje geopolitické napětí – od Blízkého východu po východní Evropu – a s ním i objem prostředků směřovaných do obrany. To přináší zbrojařským firmám rekordní zakázky a jejich akcie patří k nejvýkonnějším titulům na trhu. Jakýkoliv náznak, že se na těchto ziscích snaží přiživit lidé, kteří zároveň rozhodují o válečných a mírových otázkách, proto naráží na stále ostřejší kritiku.

V reakci na podobné kauzy se v USA opakovaně objevují návrhy, aby klíčoví představitelé vlády a Kongresu měli povinnost držet své investice výhradně v široce diverzifikovaných indexových fondech či ve slepých trustech, kde nemají přímý vliv na konkrétní nákupy a prodeje. Případ Peta Hegsetha může tyto snahy znovu posílit.

Co z případu vyplývá pro kontrolu moci a peněz

Kauza kolem údajného pokusu investovat do fondu Defense Industrials Active ETF ukazuje, jak tenká může být hranice mezi legitimní finanční správou majetku a potenciálním střetem zájmů na nejvyšší politické úrovni. Ačkoli se transakce neuskutečnila a Pentagon veškerá obvinění razantně odmítá, samotná kombinace faktorů – načasování, povaha fondu, role Hegsetha při prosazování tvrdého postupu vůči Íránu a obecná atmosféra nedůvěry – stačí k tomu, aby případ vyvolal širokou diskusi.

Klíčové otázky, které zůstávají nezodpovězené, jsou následující:

• Zda Hegseth o krocích svého makléře věděl a zda je aktivně schvaloval;
• jak přesně jsou nastaveny interní etické a právní mantinely pro investování členů vlády;
• zda existují další, dosud neodhalené případy, kdy se politická rozhodnutí překrývala s výhodnými obchody na kapitálových trzích;
• jakou roli by měla hrát nezávislá vyšetřování a transparentní zveřejňování majetkových poměrů politiků v reálném čase.

Bez ohledu na to, zda se obvinění Financial Times v plné míře potvrdí, nebo budou nakonec vnímána jako přestřelená, případ znovu připomíná, že důvěra veřejnosti v politické elity se láme právě na průsečíku moci a peněz. V době, kdy se svět potýká s rostoucím počtem konfliktů a kdy zbrojní průmysl zažívá nebývalý boom, bude tlak na jasná pravidla a transparentnost v této oblasti nepochybně dále sílit.

Pro americkou administrativu tak nejde jen o jednu mediální kauzu, ale o test, zda dokáže přesvědčivě ukázat, že rozhodnutí o válce a míru nejsou ovlivňována soukromými investicemi těch, kdo je přijímají. A pro finanční trhy je to další připomínka, že obchodování na hraně politických událostí bude pod stále ostřejším dohledem – jak novinářů, tak regulátorů i veřejnosti.