„Nemohu dál riskovat firmu.“ Proč RegioJet prchá z Polska a obviňuje stát z šikany?

Český soukromý železniční dopravce RegioJet oznámil, že k 3. květnu ukončí provoz na polských vnitrostátních železničních linkách. Po necelém roce od vstupu na tamní trh firma tvrdí, že v Polsku neexistují férové podmínky pro hospodářskou soutěž a že čelí systematickému tlaku ze strany státního železničního gigantu PKP Intercity a souvisejících institucí. Zatímco mezinárodní spoje z Prahy do Varšavy a Přemyšlu mají nadále jezdit, ambiciózní expanze na polském vnitrostátním trhu se tak pro RegioJet stává neúspěšným experimentem s hořkou dohrou.

Rychlý vstup a stejně rychlý odchod z polského trhu

RegioJet vstoupil na polský trh v září 2026, kdy spustil zkušební provoz vlaků mezi Krakovem a Varšavou. Tento krok byl vnímán jako průlom – šlo o historicky první vstup zahraničního soukromého dopravce na dálkové vnitrostátní trasy v Polsku, které do té doby ovládal především státní dopravce PKP Intercity.

Od 1. března 2026 RegioJet rozšířil provoz a začal jezdit v plném rozsahu na lince prodloužené z Varšavy až do přístavního města Gdyně. Zároveň spustil další vnitrostátní spojení mezi Poznaní a Varšavou. Firma tak naznačovala ambici stát se významným hráčem na polském dálkovém trhu a nabídnout cestujícím alternativu k zavedenému státnímu dopravci.

Po několika měsících však přichází zásadní obrat. RegioJet oznámil, že všechny své vnitrostátní polské linky k 3. květnu zastaví. Důvodem má být podle vedení společnosti kombinace neférových tržních podmínek, politického tlaku a ekonomického znevýhodňování ze strany subjektů spojených s polským státem.

Hlavní zprávy

Mráz šokoval Česko: meruňky zmrzly, sadaři hlásí až 80% ztráty úrody!

Prudké jarní mrazy zasáhly Česko a ve Zlínském kraji zničily až 80 % úrody meruněk. Meteorologické rekordy se tak okamžitě promítají do peněženek sadařů i cen ovoce.

„Nemohu dál riskovat budoucnost firmy,“ říká Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura v tiskovém prohlášení zdůraznil, že rozhodnutí opustit polský trh není namířeno proti cestujícím, ale je reakcí na prostředí, v němž podle něj není možné dlouhodobě podnikat bez ohrožení celé skupiny.

„Upřímně se omlouvám všem cestujícím. Nemohu dále riskovat budoucnost společnosti, kterou jsem založil ve 23 letech. Věřím, že za příznivějších podmínek budeme moci naše služby v Polsku znovu poskytovat,“ uvedl Jančura. Firma tak naznačuje, že úplně nevzdává myšlenku působení v Polsku, ale podmiňuje svůj návrat změnou tržního a regulačního prostředí.

RegioJet zároveň připomíná, že jeho vstup na polský trh nevedl ke snížení kapacity státního dopravce PKP Intercity. Přesto se podle společnosti stal terčem negativní kampaně a restrikcí, které měly omezit jeho šance na úspěch.

Obvinění z politického tlaku a mediální kampaně

Jedním z hlavních motivů kritiky ze strany RegioJetu je údajná negativní mediální kampaň, která se podle firmy stala součástí širšího politického boje v Polsku. Dopravce popisuje situaci, kdy pozval zástupce polských veřejnoprávních médií na první jízdu svého vlaku na vnitrostátní dálkové trase. Tito zástupci však podle RegioJetu odmítli účast s tím, že jako státní média mohou informovat pozitivně pouze o aktivitách státního dopravce.

Podle společnosti to ilustruje prostředí, v němž jsou státní média loajální vůči národnímu dopravci a neplní roli neutrálního informátora o dění na trhu. RegioJet tvrdí, že tímto způsobem se z mediálního prostoru vytrácí pluralita a cestující se nedozvídají objektivní informace o alternativních dopravcích.

Firma v této souvislosti hovoří o „zjevně negativní mediální kampani“, která měla formovat veřejné mínění proti novému konkurentovi. Přesto se RegioJet rozhodl detailně nekomentovat politické pozadí celé situace a omezil se na konstatování, že se stal součástí širšího politického konfliktu.

Hlavní zprávy

České veřejné finance v roce 2026: vyšší deficit, rostoucí dluh a dražší obsluha

Český stát si v roce 2026 znovu připlatí za dluh a deficit veřejných financí zamíří vzhůru. Co stojí za prohlubujícím se schodkem a jak rychle se zužuje manévrovací prostor rozpočtové politiky?

Spory o přístup k infrastruktuře a varšavské depo

Dalším sporným bodem je podle RegioJetu přístup k železniční infrastruktuře a zázemí. Firma tvrdí, že nemá v Polsku stejné podmínky jako státní PKP Intercity, přestože evropská pravidla liberalizace železnice předpokládají rovný přístup všech dopravců k infrastruktuře.

Konkrétně RegioJet upozorňuje na problém s prodejem depa ve Varšavě. V aukci, kterou vypsala společnost PKP SA, dopravce v roce 2026 uspěl, zaplatil kauci a podle podmínek soutěže je povinen depo koupit. Podle vyjádření firmy však PKP SA následně celý proces blokuje a zdržuje, což RegioJet interpretuje jako další formu tlaku a znevýhodnění nového konkurenta na trhu.

Depo ve Varšavě je pro dálkového dopravce strategickým zázemím. Umožňuje efektivní údržbu souprav, zajištění provozních potřeb a logistiku posádek. Bez plnohodnotného technického zázemí se provoz stává nákladnějším a méně flexibilním, což může výrazně zhoršit konkurenceschopnost soukromého dopravce vůči státnímu rivalovi.

Omezení marketingu a prodeje jízdenek na nádražích

RegioJet rovněž popisuje sérii kroků, které podle něj porušují zásady spravedlivé soutěže v oblasti marketingu a prodeje. Podle vyjádření firmy PKP Intercity prostřednictvím své mateřské společnosti, jež vlastní nádražní budovy, ukončilo marketingovou kampaň RegioJetu na nádražích a zároveň mu neumožnilo otevřít vlastní prodejní místa v nádražních halách.

Takové kroky podle RegioJetu zásadně omezily možnost oslovit část cestujících, která není zvyklá nakupovat jízdenky online. Jde zejména o seniory, děti či osoby se zdravotním postižením – tedy skupiny, které často spoléhají na osobní prodej a asistenci na přepážkách.

„To ztížilo využívání našich služeb zejména zranitelným skupinám, jako jsou senioři, děti či osoby se zdravotním postižením, které tvoří velmi důležitou skupinu cestujících veřejné dopravy,“ uvádí firma. Podle RegioJetu tak došlo nejen k narušení konkurenčního prostředí, ale i k omezení dostupnosti služeb pro části populace, které jsou na veřejné dopravě existenčně závislé.

Obvinění z predátorských cen a ekonomického tlaku

Součástí stížností RegioJetu je také tvrzení, že PKP Intercity reagovalo na vstup konkurence masivním zlevněním jízdného. Státní dopravce podle RegioJetu snížil ceny jízdenek na dotčených trasách až o 70 procent oproti období před příchodem českého dopravce.

RegioJet tvrdí, že takto nastavené ceny nelze dlouhodobě považovat za ekonomicky udržitelné a že právo hospodářské soutěže podobné chování označuje za nelegální predátorské jednání. Jeho cílem má být vytlačení nového účastníka z trhu, i za cenu krátkodobé ztráty, kterou si velký státní hráč může dovolit.

Pokud by se tato obvinění potvrdila, mohlo by jít o vážné porušení pravidel hospodářské soutěže. RegioJet však v tuto chvíli spíše upozorňuje na systémový problém, než by oznamoval konkrétní právní kroky. Firma zdůrazňuje, že na trhu by měly působit alespoň tři subjekty s podobným podílem, aby byla zajištěna zdravá konkurence a skutečný výběr pro cestující.

Reakce polských úřadů: kritika RegioJetu za zrušené spoje

Obraz situace komplikuje skutečnost, že v polské debatě nezní kritika pouze směrem ke státním institucím. Polský drážní úřad UTK (Urząd Transportu Kolejowego) v roce 2026 uvedl, že RegioJet se dopustil protiprávního jednání, kterým porušil hromadné zájmy cestujících v železniční dopravě.

Konkrétně šlo o případ z prosince 2026, kdy český dopravce nezajistil 23 spojů, ačkoliv byly uvedeny v jízdním řádu. UTK v této souvislosti hovoří o možném porušení práv cestujících a RegioJetu hrozí finanční sankce.

Firma se proti tomuto nařčení brání. Podle mluvčího Lukáše Kubáta RegioJet práva cestujících neporušil a bude zvažovat další právní kroky. Nedostatek spojů vysvětluje nedostatečnými personálními kapacitami externího dodavatele strojvedoucích. Dopravce tvrdí, že cestujícím nabídl kompenzace a snažil se minimalizovat dopady na jejich cestovní plány.

Mezinárodní spoje zůstávají, budoucnost v Polsku je nejistá

Přestože RegioJet končí s vnitrostátními spoji, úplně z polských kolejí nemizí. V provozu mají zůstat mezinárodní linky z Prahy do Varšavy a z Prahy do Přemyšlu, které firma provozuje již delší dobu a které nejsou přímo závislé na stejných podmínkách jako čistě vnitrostátní polské trasy.

Tento krok naznačuje, že RegioJet nechce zcela přerušit vztahy s polským trhem a cestujícími. Zároveň si tím udržuje určitou pozici, z níž by v budoucnu mohl případně znovu rozšířit nabídku, pokud by se podmínky pro konkurenční prostředí zlepšily.

Radim Jančura v prohlášení opakovaně zdůrazňuje, že firma je připravena se do Polska vrátit, pokud budou nastaveny transparentní a rovné podmínky pro všechny dopravce. Do té doby však podle něj není možné riskovat ekonomickou stabilitu skupiny kvůli jednomu problematickému trhu.

Co odchod RegioJetu znamená pro konkurenci na kolejích

Ukončení vnitrostátního provozu RegioJetu v Polsku otevírá širší otázku, jak reálně funguje liberalizace železniční dopravy v praxi. Případ ilustruje napětí mezi formální otevřeností trhů a skutečnými podmínkami, v nichž musí nový hráč obstát.

• Tržní prostředí: RegioJet tvrdí, že polský trh je de facto ovládán jednou dominantní entitou, která má prostředky i politickou podporu k obraně svého postavení.
• Rovný přístup k infrastruktuře: Spory o varšavské depo či možnosti marketingu na nádražích ukazují, jak zásadní je vlastnictví a správa klíčové infrastruktury pro férovou soutěž.
• Role státu a médií: Obvinění z jednostranného přístupu veřejnoprávních médií a politizace dopravního tématu naznačují, že boj o cestující je v Polsku i politickou otázkou.
• Ochrana cestujících: Kritika polského regulátora vůči RegioJetu za nezajištěné spoje připomíná, že i nový hráč musí plnit přísné standardy služby, jinak čelí sankcím.

Výsledkem je situace, kdy cestující v Polsku krátkodobě profitovali z nižších cen a rozšířené nabídky, dlouhodobě však přicházejí o možnost volby mezi více dopravci. To může mít dopad jak na kvalitu služeb, tak na cenovou politiku v budoucnu.

Klíčové dopady a otevřené otázky do budoucna

Odchod RegioJetu z polských vnitrostátních linek představuje významný signál pro celý evropský železniční sektor. Ukazuje, že samotné formální otevření trhu nestačí, pokud není doprovázeno důsledným vymáháním pravidel hospodářské soutěže a zajištěním rovného přístupu k infrastruktuře i médiím.

Pro českého dopravce to znamená dočasné uzavření kapitoly, která měla ambici stát se příkladem úspěšné expanze na velký sousední trh. Místo toho se z ní stává případová studie o překážkách, jimž může čelit soukromý subjekt v prostředí dominovaném státními firmami.

Pro polské cestující je klíčovou otázkou, zda odchod konkurenta povede v delším horizontu k opětovnému růstu cen a omezení inovací v nabídce služeb. Pro regulátory a politiky v celé Evropě pak vyvstává úkol, jak nastavit pravidla tak, aby liberalizace nebyla pouze na papíře, ale aby skutečně přinášela výhody cestujícím i novým podnikatelům.

RegioJet si nechává otevřená zadní vrátka pro případný návrat na polský trh. Zda k tomu dojde, bude záviset nejen na ekonomických faktorech, ale i na tom, jak se promění politické a regulační prostředí v jedné z klíčových železničních zemí střední Evropy.