Nafta za 50 korun? Česko váhá, Polsko už seklo s cenami paliv

Rostoucí ceny pohonných hmot nutí evropské vlády sahat k mimořádným zásahům do trhu. Zatímco český kabinet vedený Andrejem Babišem zatím pouze hrozí regulací marží distributorů, Polsko už přistoupilo k razantnějším krokům: zavedlo maximální ceny benzinu a nafty, snížilo spotřební daň i DPH a nastavilo pevný vzorec pro výpočet cen na čerpacích stanicích. Obě země reagují na skokový růst cen ropy a paliv po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, který narušil dodávky přes strategický Hormuzský průliv.

Rozdílné přístupy sousedních států otevírají otázku, kam až mohou vlády v tržní ekonomice zajít při regulaci cen a jaká opatření jsou skutečně účinná. Zatímco v Česku se vede spor o to, zda omezit marže nebo snížit daně, Polsko už stanovilo pevné limity, jejichž porušení bude tvrdě pokutovat.

Česká vláda tlačí na distributory, hrozí stropem marží

V Česku se debata soustředí především na marže velkých distributorů a řetězců čerpacích stanic. Premiér Andrej Babiš minulý týden vyzval hlavní hráče na trhu – zejména společnosti Orlen a MOL – aby přestali podle jeho slov „zneužívat války na Blízkém východě“ a snížili ceny na pumpách, zejména na dálnicích.

Podle údajů, které Babiš zveřejnil na sociální síti X, se průměrná nákupní cena pohonných hmot pro velké distributory v březnu pohybovala kolem 40,70 Kč za litr. Vláda z toho vyvozuje, že současný cenový vývoj na stojanech není plně odůvodněn pouze růstem nákladů.

Premiér uvedl, že marže některých firem dosahují až 10 korun na litr. „Jediné, co teď můžeme efektivně udělat, je zastropovat jejich marže. A já myslím, že deset korun je strašně moc,“ prohlásil. Pod tlakem této kritiky podle něj už došlo k prvním ústupkům: na dálnicích se měla cena nafty snížit zhruba z 51,90 Kč na 49,90 Kč za litr.

Na pondělní jednání vlády byli proto pozváni zástupci pěti největších distributorů, kteří ovládají přibližně 90 procent trhu: MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Hlavním bodem jednání má být právě možné zastropování marží a další kroky vůči čerpacím stanicím.

Hlavní zprávy

Porodnost v Česku se propadá na historické minimum, populaci drží jen migrace

V roce 2026 se v Česku narodilo nejméně dětí v novodobé historii. Přirozený úbytek obyvatel tak nahrazuje jen migrace. Jaké dopady bude mít demografický zlom na společnost, trh práce i důchody?

Ceny na českých pumpách prudce rostou

Data společnosti CCS, která dlouhodobě sleduje vývoj cen pohonných hmot, ukazují, že od konce února došlo v Česku k výraznému zdražení. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál minulý čtvrtek v průměru 41,51 Kč za litr, nafta pak 47,92 Kč za litr.

Ve srovnání s koncem února je benzin zhruba o osm korun dražší, u nafty je nárůst ještě dramatičtější – téměř 15 korun na litr. Nejvýraznější skok zaznamenalo ministerstvo financí podle ministryně Aleny Schillerové zejména u velkých řetězců na dálnicích, a to v úterý a ve středu předchozího týdne.

Vláda už v polovině března zavedla pravidelné kontroly marží. Ty mají být zveřejňovány jednou za 14 dní a první výsledky podle ministerstva naznačily, že marže po vypuknutí konfliktu spíše klesaly. Přesto kabinet připouští, že další kroky mohou přijít, pokud se ceny budou dál zvedat.

Válka na Blízkém východě a Hormuzský průliv jako klíčový faktor

Společným jmenovatelem růstu cen paliv v celé Evropě je konflikt na Blízkém východě. Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán, což vedlo k narušení dopravy v Hormuzském průlivu. Tímto strategickým úzkým hrdlem prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Výpadky v přepravě a obavy z další eskalace se okamžitě promítly do cen ropy na světových trzích. Ty se následně přelily i do velkoobchodních a maloobchodních cen pohonných hmot. Ukončení bojů je přitom v nedohlednu – obě strany zatím odmítají návrhy protivníka na dohodu, což udržuje trhy v nejistotě.

Česká vláda proto stojí před dilematem: jak ochránit spotřebitele a firmy před prudkým zdražením, aniž by narušila fungování trhu a veřejné finance.

Hlavní zprávy

„Je to msta a snaha nás umlčet.“ Jak se Ivo Lukačovič postavil Babišově válce se Seznamem a co na to šéfredaktoři

Premiér Andrej Babiš vyhlásil v roce 2026 otevřenou válku Seznamu. Ivo Lukačovič mluví o mstě a snaze umlčet nezávislá média. Jak reagují šéfredaktoři?

Regulace marží jako „atomovka“, nebo nutný zásah?

Možnost zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů byla ještě donedávna v Česku považována za krajní řešení. Sama ministryně financí Alena Schillerová přirovnávala regulaci marží v tržní ekonomice k „atomovce“ – tedy nástroji, po němž by se sahalo pouze v extrémní situaci.

Nyní však připouští, že vláda je připravena tento krok zvážit. Regulace marží by se mohla opřít o zákon o cenách, přičemž konkrétní parametry by stanovilo právě ministerstvo financí. Schillerová zároveň zdůrazňuje, že kabinet bude postupovat postupně a že maržové stropy nejsou jedinou možností.

Opoziční ODS naproti tomu vyzývá vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Podle Schillerové je ale tento návrh „úplně mimo“. Argumentuje tím, že česká sazba je už nyní méně než dvě koruny nad minimem stanoveným Evropskou unií. Snížení by podle propočtů ministerstva vedlo jen k prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun ročně, aniž by bylo zaručeno, že se úleva plně promítne do cen na stojanech.

Premiér Babiš sice připouští, že snížení spotřební daně může být „poslední možností“, současně ale tlačí především na omezení marží distributorů, které považuje za přemrštěné.

Polsko jde dál: maximální ceny, nižší DPH i spotřební daň

Zatímco v Česku se o konkrétních opatřeních stále jedná, Polsko už přešlo k činům. Polská vláda se rozhodla zavést maximální ceny pohonných hmot, které začnou platit od úterý. Informoval o tom server Business Insider s odkazem na vyhlášku tamního ministerstva energetiky.

Maximální cena litru bezolovnatého benzinu Natural 95 včetně DPH byla stanovena na 6,16 zlotého, což v přepočtu odpovídá zhruba 35,23 Kč. U benzinu s oktanovým číslem 98 je strop 6,76 zlotého (asi 38,66 Kč) a u nafty 7,60 zlotého (přibližně 43,47 Kč) za litr.

Mechanismus výpočtu maximální ceny je přesně definován: vychází z průměrné velkoobchodní ceny paliv na polském trhu, ke které se připočítá spotřební daň, palivový příplatek, pevně stanovená marže prodejců ve výši 0,30 zlotého (zhruba 1,71 Kč) za litr a daň z přidané hodnoty.

Za prodej paliv nad stanovené maximální ceny hrozí čerpacím stanicím pokuta až jeden milion zlotých, tedy zhruba 5,72 milionu korun. Polská vláda tak dává jasně najevo, že regulaci hodlá vynucovat velmi tvrdě.

Daňové úlevy jako doplněk k cenovým stropům

Polsko nekončí jen u regulace cen. V pondělí vstoupilo v platnost nařízení ministra financí o snížení spotřební daně z paliv, vydané na základě novely zákona o spotřební dani. Tato novela umožňuje časově omezené – do 30. června – snižování sazeb spotřební daně z pohonných hmot.

Současně začala platit i novela zákona o ropných zásobách, která zavedla mechanismus výpočtu maximální ceny paliv na čerpacích stanicích. Jde tak o ucelený balík opatření, který kombinuje přímou regulaci cen s dočasným snížením daňového zatížení.

Polský premiér Donald Tusk už dříve oznámil, že vláda sníží sazbu DPH na pohonné hmoty z 23 procent na osm procent a zredukuje také spotřební daň. V kombinaci se zavedením maximálních cen by podle něj měla tato opatření vést k poklesu cen paliv ještě před velikonočními svátky zhruba o 1,2 zlotého (téměř sedm korun) za litr.

Podle údajů polské agentury PAP se nyní ceny benzinu Natural 95 v Polsku pohybují kolem sedmi až 7,5 zlotého za litr (přibližně 40 až 43 Kč), zatímco nafta stojí osm až devět zlotých (asi 46 až 52 Kč) za litr. Zavedené stropy by tak měly ceny stlačit citelně dolů.

Srovnání české a polské cesty: regulace vs. vyčkávání

Rozdílný přístup Česka a Polska k drahým palivům ukazuje dvě možné strategie, jak reagovat na cenový šok způsobený geopolitickou krizí.

Česko: tlak na trh, ale bez konkrétních limitů

• Hlavní nástroj: politický a mediální tlak na distributory, hrozba regulace marží na základě zákona o cenách.
• Daňová politika: vláda odmítá snížení spotřební daně jako drahé a neefektivní, sazby jsou jen mírně nad minimem EU.
• Kontroly: pravidelné sledování marží, zveřejňování výsledků jednou za 14 dní.
• Výsledek zatím: dílčí zlevnění na vybraných čerpacích stanicích (zejména na dálnicích), ale celkově vysoké ceny – benzin kolem 41,5 Kč, nafta téměř 48 Kč za litr.

Polsko: tvrdá regulace a dočasné snížení daní

• Hlavní nástroj: zákonem dané maximální ceny benzinu a nafty, včetně pevně stanovené marže prodejců.
• Daňová politika: dočasné snížení DPH z 23 na 8 procent, redukce spotřební daně, časově omezené do 30. června.
• Kontroly: vysoké sankce za porušení cenových stropů – pokuta až jeden milion zlotých.
• Očekávaný výsledek: pokles cen paliv zhruba o 1,2 zlotého na litr, tedy přibližně o sedm korun.

Zatímco Polsko se rozhodlo převzít část nákladů růstu cen na stát a zároveň pevně omezit marže i konečné ceny, česká vláda se obává dopadů na rozpočet a snaží se přenést větší část odpovědnosti na trh a velké hráče v distribuci paliv.

Co současný vývoj znamená pro řidiče i státní rozpočty

Pro české i polské motoristy je klíčová otázka jednoduchá: kdy a o kolik ceny na stojanech klesnou. Polská cesta s kombinací daňových úlev a cenových stropů slibuje rychlejší a zřetelnější dopad, ale za cenu vyšší zátěže pro veřejné finance a rizika narušení tržního prostředí.

Český přístup je opatrnější. Vláda se snaží vyhnout přímé regulaci cen, kterou ještě nedávno označovala za extrémní zásah, a zároveň brání státní rozpočet před dalším výpadkem příjmů ze spotřební daně. Výsledkem je však pomalejší reakce a vyšší nejistota pro spotřebitele i podniky závislé na dopravě.

V obou zemích přitom platí, že klíčovým faktorem zůstává vývoj konfliktu na Blízkém východě a situace v Hormuzském průlivu. Pokud se dodávky ropy stabilizují a ceny na světových trzích začnou klesat, mohou být současná mimořádná opatření postupně tlumena. V opačném případě se ale debata o regulaci marží, cen či daní může stát jedním z hlavních politických témat roku 2026.

Jisté je pouze to, že éra extrémně levných pohonných hmot je pryč a evropské vlády budou muset hledat rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů, stabilitou trhu a udržitelností veřejných financí. Rozdílné kroky Česka a Polska ukazují, že jednotný recept neexistuje – a že politické rozhodnutí, kdo a v jaké míře ponese náklady cenového šoku, je dnes stejně důležité jako samotný vývoj cen ropy na burzách.