Marže čerpacích stanic po vypuknutí války klesly, ceny paliv přesto rostou

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech výrazně vzrostly, přestože marže čerpacích stanic podle ministerstva financí klesají. Vyplývá to z monitoringu, do něhož se zapojily tisíce pump po celé republice. Resort financí tak reagoval na prudký růst cen po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a války v Íránu, který se rychle promítl do velkoobchodních cen ropy a následně i paliv. Zjištění ministerstva zpochybňují často opakovaný názor, že za zdražováním stojí především „nenažranost“ čerpadlářů.

Data ukazují jiný obrázek: marže se po zahájení kontrol snížily, ale ceny na stojanech dál rostou. Klíčovou roli tak hrají především dražší vstupy – tedy cena ropy a velkoobchodní ceny paliv – a také kurz koruny. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že situace se odlišuje od energetické krize z roku 2022 a že případná nová opatření by musela být systémová, nikoli jen krátkodobou reakcí na výkyvy trhu.

Jak a co ministerstvo financí sledovalo

Ministerstvo financí spustilo monitoring marží a cen pohonných hmot krátce po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, který začal 28. února. Ke kontrole cen a marží přistoupilo šest dní po zahájení bojů, tedy v době, kdy už byly na českých čerpacích stanicích patrné první skokové nárůsty cen.

Monitoring zahrnoval:

• Období sledování: od 16. února do 15. března
• Počet zapojených čerpacích stanic: 2 530 pump po celé České republice
• Typ sledovaných dat: marže u benzinu a nafty, průměrné prodejní ceny

Ministerstvo tak získalo poměrně detailní přehled o tom, jak se chovají maloobchodní ceny v reakci na prudké změny na světových trzích. Výsledky zveřejnilo v tiskové zprávě s tím, že v monitoringu bude pokračovat až do odvolání.

Hlavní zprávy

Levná nafta jen pro Slováky? Fico plánuje zdražit cizincům u čerpacích stanic

Slovensko zvažuje dvojí ceny paliva – levnější pro domácí, dražší pro cizince včetně Čechů a Poláků. Fico se chce inspirovat Maďarskem a omezit tankovací turistiku.

Marže čerpacích stanic: pokles po vyhlášení kontrol

Nafta: z běžných marží až k jedné koruně

Nejvýraznější pohyb zaznamenalo ministerstvo u nafty, která je pro českou ekonomiku klíčovým palivem, zejména kvůli nákladní dopravě a zemědělství.

• Před krizí: běžné marže u litru nafty se pohybovaly v rozmezí 2,70 Kč až 3,20 Kč.
• Po vypuknutí konfliktu: marže klesly na 1,90 Kč až 2,60 Kč za litr.
• Po spuštění monitoringu: sestupný trend podle ministerstva pokračoval až k úrovni kolem 1 Kč na litr.

To znamená, že v době, kdy koncoví zákazníci čelili dramatickému zdražení nafty, čerpací stanice si z každého litru reálně braly méně než před krizí. Ministerstvo tak nenašlo důkazy o tom, že by si pumpaři v reakci na geopolitické napětí „přifukovali“ zisk nad obvyklou úroveň.

Benzin: stabilní marže, přesto zdražení

Podobný, i když méně dramatický vývoj nastal u benzinu Natural 95:

• Před i po vypuknutí konfliktu: marže se držely v pásmu 2,35 Kč až 2,60 Kč za litr.
• Po spuštění monitoringu: marže začaly klesat a dostaly se ke zhruba 2,10 Kč za litr.

U benzinu tedy ministerstvo nezaznamenalo žádné skokové navýšení marží v reakci na válku. Naopak, po oznámení kontrol došlo k jejich mírnému snížení. I zde platí, že zdražení na stojanech je způsobeno především růstem nákupních cen, nikoli rozšířením marží čerpacích stanic.

Ministryně financí Alena Schillerová k tomu uvedla, že „zafungovala slovní intervence“ a samotné oznámení začátku kontrol přispělo k tomu, že marže od té doby klesly. Podle resortu tak funguje i preventivní efekt – provozovatelé pump se v období zvýšeného dohledu chovají opatrněji.

Ceny pro řidiče: prudký růst navzdory nižším maržím

Pro motoristy je klíčové, že i přes klesající marže platí u stojanů výrazně více než před vypuknutím konfliktu. Data ministerstva i cenové statistiky ukazují, že:

• Nafta za týden (do středy daného sledovaného týdne) zdražila o 2,26 Kč na průměrných 43,15 Kč za litr.
• Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě a konflikt v Íránu, je nafta dražší zhruba o 10 Kč na litr.
• Benzin Natural 95 za týden podražil o 1,86 Kč na průměrných 39,04 Kč za litr.
• Od konce února se benzin zvýšil téměř o 6 Kč na litr.

Rozpor mezi klesající marží a rostoucí koncovou cenou lze vysvětlit především prudkým růstem velkoobchodních cen, které se odvíjejí od vývoje na světových trzích s ropou a od kurzu koruny vůči dolaru. Čerpací stanice tak část zvýšených nákladů přenášejí na zákazníky, část však „pohlcují“ ve formě nižších marží.

V praxi to znamená, že bez poklesu marží by ceny pro řidiče byly ještě vyšší. Z pohledu veřejnosti to ale situaci příliš neuklidňuje – účty za tankování jsou v součtu výrazně vyšší než před vypuknutím konfliktu.

Hlavní zprávy

ČNB drží sazby, inflaci může zvednout Írán i drahá ropa

ČNB ponechává sazby na 3,5 % a přechází do módu vyčkávání. Klíčovým rizikem pro další vývoj jsou drahá ropa, plyn a napětí v Íránu, které mohou znovu roztočit inflaci.

Česko v evropském srovnání: stále v levnější části žebříčku

Ministerstvo financí ve své zprávě připomíná, že přestože ceny v Česku rychle rostou, v rámci Evropské unie se země stále drží v levnější části žebříčku. Podle údajů k 16. březnu má Česká republika:

• Natural 95: průměrně 38,15 Kč za litr
• Naftu: průměrně 42,54 Kč za litr

V porovnání s některými západoevropskými státy jsou české ceny nižší. Například:

• V Německu stojí benzin zhruba 50,95 Kč a nafta 52,44 Kč za litr.
• V Nizozemsku se ceny pohybují kolem 55,28 Kč za litr benzinu a 55,32 Kč za litr nafty.
• Ve Francii se benzin prodává přibližně za 46,38 Kč a nafta za 49,29 Kč za litr.

Naopak některé státy, zejména ve východní a jižní Evropě, mají ceny nižší než Česko – příkladem je Bulharsko, Rumunsko nebo Malta. Podle ministerstva však Česko díky dříve sníženým spotřebním daním patří k zemím s relativně příznivou cenovou hladinou: má osmou nejnižší cenu nafty i benzinu v EU.

Na rozdíl od roku 2022 navíc současný růst cen pohonných hmot není doprovázen dvoucifernou inflací okolo 15 procent. Celkový tlak na životní náklady domácností je tak o něco mírnější, i když pro řadu řidičů a firem jsou nové ceny paliv i tak citelným zásahem do rozpočtu.

Postoj vlády: systémová opatření místo rychlých zásahů

Ministerstvo financí deklaruje, že situaci na trhu s pohonnými hmotami detailně sleduje a vyhodnocuje v širším ekonomickém kontextu. Zároveň ale odmítá unáhlené kroky, které by reagovaly jen na krátkodobé výkyvy cen.

Ministryně financí Alena Schillerová zdůrazňuje, že případná vládní opatření by musela být:

• Systémová a komplexní – tedy součást širšího balíčku, který by řešil nejen ceny paliv, ale i dopady na rozpočet a inflaci.
• Rozpočtově udržitelná – cílem není pouze krátkodobě snížit ceny za cenu výrazného navýšení schodku státního rozpočtu.

„Daňová politika je trajekt, který nemůže reagovat na denní oscilace na burze,“ připomíná ministryně. Tím naráží na fakt, že například změny spotřebních daní nebo DPH mají dlouhodobý charakter a nelze je měnit s každým pohybem cen ropy na světových trzích.

Resort proto zatím spoléhá hlavně na monitoring a na preventivní efekt dohledu nad maržemi. Kontroly mají pokračovat až do odvolání, což má zároveň udržovat tlak na čerpací stanice, aby v době zvýšené citlivosti veřejnosti nevyužívaly situace k neúměrnému navyšování zisků.

Co z čísel vyplývá pro řidiče a budoucí vývoj

Souhrn dosavadních zjištění přináší několik důležitých závěrů:

• Čerpací stanice nejsou hlavním viníkem zdražování. Marže u nafty i benzinu po vypuknutí konfliktu klesly nebo zůstaly stabilní, a po zahájení monitoringu se dále snižovaly.
• Ceny pro řidiče rostou kvůli dražším vstupům. Hlavním faktorem jsou vyšší velkoobchodní ceny paliv a vývoj na trzích s ropou, nikoli „přirážky“ pumpařů.
• Bez snížení marží by bylo tankování ještě dražší. Část růstu nákladů absorbují čerpací stanice ve formě nižšího zisku na litr.
• Česko je v rámci EU spíše v levnější polovině. Přestože domácí ceny rychle rostou, v evropském srovnání nepatří k nejvyšším, mimo jiné díky nižším spotřebním daním.
• Vláda nechce reagovat zbrklými daňovými změnami. Jakékoli zásahy by musely být dlouhodobě udržitelné a zapadat do širšího ekonomického rámce.

Pro řidiče zůstává rozhodující realita na stojanech: nafta je oproti období před konfliktem zhruba o deset korun dražší, benzin o téměř šest korun. Pokud bude napětí na Blízkém východě a v Íránu přetrvávat, nelze očekávat rychlý návrat k předchozím cenovým hladinám. Naopak, další vývoj bude záviset především na globálním trhu s ropou, kurzu koruny a případných nových sankcích či omezeních dodávek.

Monitoring marží však ukazuje, že veřejná kontrola a tlak státu mohou alespoň částečně zabránit tomu, aby se z geopolitické krize stala záminka pro neúměrné navyšování zisků v posledním článku řetězce – u čerpacích stanic. Zda bude tento dohled dlouhodobě stačit, nebo vláda sáhne k hlubším opatřením, ukážou následující měsíce.