Koncesionářské poplatky v roce 2026: jak se změnila pravidla a co může přijít dál

Koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas patří v České republice k nejdiskutovanějším platbám. V roce 2026 už naplno běží reforma, která zásadně změnila nejen jejich výši, ale také okruh lidí a firem, které musejí platit. Zároveň se objevuje nový, ještě zásadnější plán: vláda chce od roku 2027 financovat veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu a současné koncesionářské poplatky zcela zrušit. Jaká jsou nová pravidla, koho se týkají, jaké výjimky existují a co by mohl znamenat přechod na rozpočtové financování?

Vyšší sazby a širší okruh plátců

Od 1. května 2025 vstoupila v platnost novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, která zvýšila měsíční částky a rozšířila okruh plátců. Televizní poplatek vzrostl ze 135 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový z 45 Kč na 55 Kč. Podle přehledů pro domácnosti tak zdražení znamená, že celkově si lidé připlatí zhruba 25 Kč měsíčně oproti původním cenám, pokud platí oba poplatky současně.

K zásadní změně došlo také v tom, kdo je považován za poplatníka. Dosud byla povinnost vázána na vlastnictví televizoru či rozhlasového přijímače. Nově se poplatky vztahují i na domácnosti, které tyto klasické přístroje nevlastní, ale používají zařízení schopná přijímat nebo přehrávat vysílání přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Ve specializovaných textech pro spotřebitele se tak objevuje výklad, že pokud má domácnost mobilní telefon nebo jiné „zařízení technicky způsobilé k reprodukci vysílání“, spadá do okruhu plátců, i když nemá klasickou televizi či rádio.

Podle praktických návodů pro veřejnost se tím okruh plátců rozšířil o stovky tisíc domácností, které dosud poplatky nehradily. Zároveň se v poradenských článcích zdůrazňuje, že poplatek je nadále vázán na domácnost, nikoli na počet zařízení – nezáleží tedy na tom, kolik mobilů nebo počítačů mají členové domácnosti, platí se vždy jedna částka za televizi a jedna za rozhlas.

Hlavní zprávy

Koalice chce zrušit TV a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy i mladé

Koalice ANO, SPD a Motoristé sobě chce už od července 2026 zrušit TV a rozhlasové poplatky pro seniory, mladé, zdravotně postižené i firmy. Opozice varuje před ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií.

Automatická valorizace při vyšší inflaci

Novela také zavedla mechanismus, který má do budoucna omezit potřebu politicky složitých a jednorázových skokových změn. Podle informací Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) jsou poplatky navázány na inflaci: pokud kumulovaná inflace od posledního zvýšení překročí hranici 6 %, poplatky se automaticky zvednou o 6 %. Cílem je zajistit stabilnější financování České televize a Českého rozhlasu bez nutnosti znovu a znovu otevírat zákon a vyvolávat ostré politické spory.

Pro rok 2026 tak domácnosti žijí v prostředí, kde už proběhlo základní navýšení sazeb a zároveň je nastaveno pravidlo, které může v budoucnu vést k menším, ale pravidelným úpravám podle vývoje cenové hladiny.

Firmy: odstupňované poplatky podle počtu zaměstnanců

Reforma se významně dotkla také firem a OSVČ. Zatímco dříve se povinnost platit koncesionářské poplatky vztahovala především na vlastnictví konkrétních přijímačů v provozovnách, nový systém přináší odstupňování podle počtu zaměstnanců.

Materiály NRZP shrnují, že podniky do 24 zaměstnanců jsou od úhrady poplatků osvobozeny. Firmy s 25 a více zaměstnanci však platí násobky základního poplatku. Konkrétně:

• 25–49 zaměstnanců: pětinásobek základního poplatku,
• 50–99 zaměstnanců: desetinásobek,
• 100–199 zaměstnanců: dvacetinásobek,
• 200–249 zaměstnanců: třicetinásobek,
• 250–499 zaměstnanců: sedmdesátinásobek,
• 500 a více zaměstnanců: stonásobek.

Spotřebitelské portály navíc upozorňují, že firmy a OSVČ s méně než 25 zaměstnanci sice poplatky fakticky neplatí, ale zákon jim ukládá přihlašovací povinnost – musí se registrovat u České televize a Českého rozhlasu a nahlásit počet zaměstnanců, jinak riskují sankce. Tento výklad potvrzují citovaná stanoviska ministerstva kultury a právníků. V praxi by tak statisíce podnikatelů měly institucím oznamovat i nulový počet zaměstnanců, což vyvolalo obavy ze zahlcení systému.

Zvláštní režim platí pro firmy, které pronajímají dopravní prostředky vybavené rozhlasovým či televizním přijímačem. Podle NRZP tyto podniky platí poplatek za každý takový vůz, což se týká například autopůjčoven nebo dopravních společností.

Hlavní zprávy

Požár v pardubické zbrojovce: podezření na terorismus a reakce českého zbrojního průmyslu

Požár v pardubické zbrojovce LPP Holding kriminalisté vyšetřují jako možný teroristický útok na strategický podnik. Jak reaguje český zbrojní průmysl a co vše je ve hře?

Výjimky a úlevy: ochrana zranitelných skupin

Významnou roli v debatě o koncesionářských poplatcích hraje ochrana sociálně zranitelných skupin, zejména osob se zdravotním postižením. NRZP, která dlouhodobě hájí jejich zájmy, zdůrazňuje, že se podařilo do zákona prosadit několik klíčových výjimek.

Od placení poplatků jsou osvobozeny spolky osob se zdravotním postižením a také zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením. Podle NRZP tato úprava zohledňuje specifickou roli těchto organizací, které často fungují v omezených finančních podmínkách a poskytují služby či podporu lidem s handicapem.

Další skupiny osvobozené od placení zahrnují:

• neslyšící a nevidomé osoby, pokud s nimi v domácnosti nebydlí osoba bez postižení,
• domácnosti s příjmem nižším než 2,15násobek životního minima, které tuto skutečnost pravidelně dokládají,
• školy zapsané ve školském rejstříku,
• držitele licence k vysílání, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, provozovatele vysílání ze zákona,
• zastupitelské úřady ČR v zahraničí.

Praktické návody pro veřejnost doplňují, že z okruhu poplatníků jsou vyňati také cizinci bez trvalého či dlouhodobého pobytu na území ČR. Osvobození není automatické – domácnosti a jednotlivci musejí o úlevu požádat a doložit, že splňují podmínky. Formuláře a pokyny jsou k dispozici na webech České televize a Českého rozhlasu.

Jak se přihlásit a jak platit

Novela zavedla pro mnoho lidí novou povinnost: přihlásit se jako poplatník i v případě, že doma nemají klasický televizní přístroj. NRZP připomíná, že domácnosti, které dosud poplatky nehradily, ale vlastní zařízení schopná přijímat vysílání, se musí přihlásit do poloviny června 2025. Přihlášení je možné online, e-mailem, datovou schránkou nebo poštou.

Spotřebitelské weby popisují i praktické způsoby úhrad. Domácnosti mohou platit:

• přímo České televizi a Českému rozhlasu pomocí trvalého příkazu z účtu, platební karty či expresního převodu,
• prostřednictvím služby SIPO, kterou zajišťuje Česká pošta (v tomto případě pošta automaticky navýšila částky podle nových sazeb),
• online platbou včetně využití QR kódů a platebních bran.

Frekvence plateb se obvykle volí měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně; u SIPO je standardem měsíční inkaso.

Kritika a obavy: kontroly přes elektřinu a nejistota podnikatelů

Nová pravidla vyvolala i řadu otázek a kritických reakcí. V přehledových článcích se upozorňuje například na to, že evidence poplatníků se v praxi porovnává s databázemi odběratelů elektřiny. Zákon označuje za poplatníka každého odběratele elektřiny připojeného k distribuční soustavě, pokud po výzvě České televize nebo Českého rozhlasu neprohlásí opak. Odpovědnost za prokázání, že domácnost přístroje pro příjem vysílání nemá, tak leží na občanech.

Podnikatelé se zase potýkají s nejasnostmi ohledně povinné registrace u subjektů s méně než 25 zaměstnanci. Jedna věc je výklad ministerstva a právníků, druhá praktická schopnost institucí zvládnout velký nápor žádostí a oznámení. V reakci na to některé veřejnoprávní instituce v mediálních výstupech naznačují, že masivní registrace „nulových“ poplatníků neočekávají a nejsou na ně připraveny, což ovšem není právně závazný výklad.

Z analýz i komentářů vyplývá, že reforma sice přináší vyšší a stabilnější příjem pro veřejnoprávní média, současně ale zvyšuje administrativní zátěž a může vyvolávat nedůvěru u části veřejnosti, která televizi či rozhlas aktivně nesleduje, ale přesto musí platit kvůli vlastnictví jiných zařízení nebo odběru elektřiny.

Vláda chystá konec poplatků a přechod na státní rozpočet

Do debaty o koncesionářských poplatcích navíc vstoupila v roce 2026 další zásadní informace. Podle komentáře zveřejněného na Seznamu se koaliční rada shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a na přechodu k financování přímo ze státního rozpočtu od roku 2027. Autor textu konstatuje, že „koncesionářské poplatky končí“ a vláda chce, aby se provoz veřejnoprávních médií nově hradil ze společných daní.

Jde o politické rozhodnutí s dalekosáhlými dopady. Zastánci poplatků tradičně argumentují tím, že přímé platby od občanů zajišťují větší nezávislost médií na aktuální politické reprezentaci. Pokud by hlavním zdrojem financí byl státní rozpočet, otevírá se prostor pro obavy, že vláda bude mít větší vliv na finanční tok k médiím – například prostřednictvím každoročních rozpočtových jednání a možných škrtů.

Komentář na Seznamu připomíná také politické pozadí rozhodnutí. Upozorňuje, že koncesionářské poplatky byly už dlouho terčem kritiky některých politických stran, a že jejich zrušení může být vnímáno jako plnění volebních slibů i jako reakce na veřejné nálady v době, kdy se zdražuje celá řada dalších výdajů domácností.

Co znamená rok 2026 pro poplatníky

V roce 2026 se tak občané i firmy ocitají v paradoxní situaci. Na jedné straně platí nový, přísnější a finančně náročnější systém koncesionářských poplatků – s vyššími částkami, širším okruhem plátců a detailními pravidly pro podnikatele. Na straně druhé se rýsuje politická dohoda, která by měla tento systém od roku 2027 úplně nahradit financováním ze státního rozpočtu.

Pro běžnou domácnost to v praxi znamená, že v roce 2026 musí:

• počítat s televizním poplatkem 150 Kč a rozhlasovým 55 Kč měsíčně,
• platit i v případě, že nemá klasickou televizi nebo rádio, ale používá mobil, počítač či jiné zařízení schopné příjmu vysílání,
• zvážit, zda nesplňuje podmínky pro osvobození (zdravotní postižení, nízké příjmy, specifický právní status),
• pohlídat si řádnou registraci a platební nastavení, pokud se stala novým poplatníkem po květnu 2025.

Firmy a OSVČ musejí navíc sledovat, do které kategorie podle počtu zaměstnanců spadají, a včas splnit přihlašovací povinnost, i když reálně žádný poplatek neplatí.

Budoucnost veřejnoprávních médií: stabilita versus závislost

Debata o koncesionářských poplatcích tak v roce 2026 rozhodně nekončí. Naopak se přesouvá z roviny technických parametrů a sazeb k zásadnější otázce: jak nejlépe zajistit financování veřejnoprávních médií tak, aby byla zachována jejich nezávislost, kvalita a veřejná služba, a současně aby systém byl spravedlivý a srozumitelný pro občany.

Zatímco současná legislativa se snaží o kombinaci vyšších příjmů, inflací podmíněné valorizace a rozšíření okruhu plátců, politické plány na zrušení poplatků směřují k opačnému modelu – k financování ze společného daňového balíku. Jak přesně bude tento systém nastaven, kolik peněz připadne České televizi a Českému rozhlasu a jaké pojistky nezávislosti budou zakotveny v zákoně, zůstává klíčovou otázkou dalších měsíců.

Jisté je zatím jediné: koncesionářské poplatky v podobě, v níž začaly platit od května 2025, představují pro rok 2026 závaznou realitu pro většinu domácností a firem. Zda půjde o přechodné období, nebo o začátek dlouhodobějšího modelu financování, rozhodnou až nadcházející politická jednání a případné legislativní změny.