Koalice chce zrušit TV a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy i mladé

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé sobě se v roce 2026 shodla na zásadní změně financování veřejnoprávních médií. Podle předsedy Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury chce už v nejbližších dnech předložit poslanecký návrh, který by zrušil koncesionářské poplatky pro vybrané skupiny obyvatel i pro firmy. Kabinet zároveň deklaruje, že tento krok je pouze prvním stupněm k úplnému zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas od roku 2027. Opozice varuje před tvrdým zásahem do fungování médií veřejné služby a možným omezením jejich nezávislosti.

Koaliční plán: kdo má přestat platit a od kdy

Podle Tomia Okamury se koalice shodla na tom, že již nyní předloží dílčí novelu, která má okruh poplatníků výrazně zúžit. Návrh má formu poslanecké iniciativy a má být předložen v úterý.

Skupiny, kterým mají být poplatky odpuštěny

Podle vyjádření Okamury a ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) má být koncesionářská povinnost zrušena pro několik velkých skupin obyvatel a subjektů:

• senioři starší 75 let
• děti a nezaopatření mladí lidé do 26 let (včetně studentů)
• osoby se zdravotním postižením
• podnikatelé, OSVČ a firmy – respektive právnické osoby, na které se nyní povinnost vztahuje

Okamura zdůrazňuje, že jde o krok, který má podle koalice přinést úlevu domácnostem i podnikům. Klempíř na síti X (dříve Twitter) uvedl, že návrh má ambici ulevit těmto skupinám již od 1. července 2026, tedy v průběhu roku.

Návrat k podmínkám před zvýšením poplatků

Okamura opakovaně rámuje změnu jako „návrat do roku 2024“, tedy do období před poslední velkou novelou, kterou prosadila předchozí vláda. Ta podle něj „zvýšila poplatky“ a rozšířila jejich výběr způsobem, který označuje za „podraz na občany i firmy“.

Koalice tak chce zrušením poplatků pro rozsáhlé skupiny obyvatel a podniků fakticky zvrátit část dřívějších úprav. Pod návrhem mají být podle Okamury podepsáni poslanci všech tří koaličních stran.

Hlavní zprávy

Elon Musk narazil: soud ho usvědčil z podvodu při nákupu Twitteru

Elon Musk utrpěl u amerického soudu dosud nejtvrdší porážku. Porota rozhodla, že při převzetí Twitteru úmyslně manipuloval trh a poškodil akcionáře. Hrozí mu odškodnění v řádu stovek milionů až miliard dolarů a případ může změnit pravidla hry na kapitálových trzích.

Směřování k úplnému zrušení koncesionářských poplatků

Dílčí novela má být pouze prvním krokem. Vládní představitelé otevřeně říkají, že cílem je úplné odstranění koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas.

Termín: 1. leden 2027

Premiér Andrej Babiš (ANO) už v lednu 2026 po jednání vlády uvedl, že kabinet počítá s tím, že kompletní zrušení poplatků vstoupí v platnost od 1. ledna 2027. „Plnění našeho programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027,“ prohlásil tehdy.

Ministr kultury Oto Klempíř nyní upřesnil, že na definitivním řešení se stále pracuje. „Se svým týmem připravuji komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů. Hlavním cílem, ke kterému ale míříme, je úplné zrušení koncesionářských poplatků,“ uvedl.

Postoj koalice: výpadek příjmů není problém

Otázka, jak se výpadek příjmů veřejnoprávních médií nahradí, zatím zůstává nejasná. Okamura podle svých slov nevidí problém v tom, že Česká televize a Český rozhlas přijdou o stovky milionů korun ročně. Konkrétní návrh alternativního financování v dostupných vyjádřeních nepředstavil.

Z vyjádření člena vlády i předsedy Sněmovny nicméně vyplývá, že koalice vnímá poplatky jako nepřiměřenou zátěž pro občany i firmy a upřednostňuje jejich odstranění před stabilitou dosavadního modelu financování médií veřejné služby.

Jak dnes fungují koncesionářské poplatky

Diskuse o rušení poplatků přichází krátce poté, co došlo k jejich zvýšení a rozšíření okruhu plátců. Od května 2025 se výše poplatků i pravidla jejich výběru změnily.

Výše poplatků v roce 2026

• Televizní poplatek: 150 korun měsíčně
• Rozhlasový poplatek: 55 korun měsíčně

Minulá vláda navíc zavedla mechanismus automatické valorizace, který má poplatky průběžně upravovat podle vývoje ekonomiky, a tím stabilizovat příjmy veřejnoprávních médií.

Rozšíření okruhu plátců

Významnou změnou bylo také to, že povinnost platit poplatky už není vázána pouze na klasický televizor či rozhlasový přijímač. Novela zavedla, že:

• poplatek se platí i z elektronických zařízení, jako jsou tablety či mobilní telefony, pokud umožňují příjem vysílání,
• povinnost platit mají nově také firmy a právnické osoby s více než 25 zaměstnanci.

Pokud tedy domácnost nevlastní televizi, ale má například tablet nebo chytrý telefon, poplatku se nevyhne. Právě tyto kroky jsou nyní koalicí ostře kritizovány a označovány za nespravedlivé vůči občanům i podnikatelům.

Hlavní zprávy

Požár v pardubické zbrojovce: podezření na terorismus a reakce českého zbrojního průmyslu

Požár v pardubické zbrojovce LPP Holding kriminalisté vyšetřují jako možný teroristický útok na strategický podnik. Jak reaguje český zbrojní průmysl a co vše je ve hře?

Opozice varuje před „tvrdým zásahem“ do médií veřejné služby

Navrhované změny vyvolaly silnou reakci opozice. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil koaliční plán za krok, který jde mnohem dál než za „dílčí úpravu“.

Obavy z omezení služeb a oslabení nezávislosti

Baxa upozorňuje, že zrušení poplatků pro tak rozsáhlé skupiny obyvatel a subjektů bude mít přímý dopad na rozpočty České televize a Českého rozhlasu. Podle něj hrozí:

• omezení služeb, které tato média poskytují veřejnosti,
• zastavení nebo výrazné omezení vlastní tvorby, zejména náročnějších formátů jako jsou dokumenty, investigativní pořady či původní dramatická tvorba,
• oslabení nezávislosti veřejnoprávních médií, pokud se jejich financování stane více závislým na státním rozpočtu a politických rozhodnutích.

„Následky tohoto úderu mohou být vážné. Omezení služeb České televize a Českého rozhlasu, včetně jejich klíčové vlastní tvorby a oslabení jejich nezávislosti. A právě to je hranice, kterou bychom si v demokratické společnosti neměli nechat posouvat,“ uvedl Baxa. Zároveň zdůraznil, že občanští demokraté nehodlají v Poslanecké sněmovně k návrhu mlčet.

Kritika postupu bez odborné debaty

Opozici vadí i samotný způsob, jakým koalice postupuje. Baxa připomněl, že už dříve varoval před úmyslem ministra Klempíře provádět zásadní zásahy do mediální legislativy bez širší odborné diskuse a bez aktivního zapojení vedení České televize a Českého rozhlasu.

Podle něj nynější koaliční návrh tato varování potvrzuje. Opozice tak kritizuje nejen obsah plánovaných změn, ale i absenci transparentního procesu, v němž by se o budoucnosti veřejnoprávních médií diskutovalo s experty, profesními organizacemi i veřejností.

Co změny mohou znamenat pro diváky, posluchače a média

Přestože se aktuální návrh týká „jen“ částečného zrušení poplatků, jeho dopady mohou být rozsáhlé. Zasažen bude jak rodinný rozpočet mnoha domácností, tak ekonomika veřejnoprávních institucí.

Úleva pro vybrané skupiny obyvatel

Pro seniory nad 75 let, mladé lidi do 26 let, zdravotně postižené, podnikatele a firmy by změna znamenala přímé snížení nákladů. V době rostoucích životních nákladů může jít zejména pro nízkopříjmové seniory či studenty o vítanou úsporu. Firmy by zároveň ušetřily na nové povinnosti, která se na ně vztahuje teprve krátce.

Vládní koalice se opírá právě o tento argument – tvrdí, že poplatky jsou zastaralým a nespravedlivým nástrojem, který neodpovídá současným možnostem sledování médií na různých zařízeních a zatěžuje jak domácnosti, tak podniky.

Nejistá budoucnost financování veřejnoprávních médií

Z pohledu České televize a Českého rozhlasu by však šlo o výrazný propad příjmů. Koncesionářské poplatky tvoří hlavní zdroj jejich financování a umožňují jim fungovat relativně nezávisle na aktuální politické reprezentaci. Pokud budou příjmy z poplatků postupně odstraněny, bude nutné najít náhradní model – například přímé financování ze státního rozpočtu, zvláštní mediální fond či jinou kombinaci zdrojů.

Bez jasného plánu náhrady se objevují obavy, že se veřejnoprávní média dostanou do tlaku šetřit na programu, omezovat nákladnější žánry a více se přizpůsobovat komerční konkurenci, případně politickým zadáním. Zda vláda v připravované „komplexní novele“ předloží udržitelný model financování, zatím není z dostupných informací zřejmé.

Klíčové body a otevřené otázky do dalších měsíců

Debata o budoucnosti koncesionářských poplatků a veřejnoprávních médií se v roce 2026 stává jedním z nejvýraznějších politických témat v oblasti kultury a médií. Z dosud známých informací vyplývá několik klíčových závěrů:

• Koalice ANO, SPD a Motoristé sobě chce od 1. července 2026 zrušit poplatky pro seniory nad 75 let, mladé do 26 let, zdravotně postižené, podnikatele, OSVČ a firmy.
• Vládní představitelé otevřeně deklarují cíl zcela zrušit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas od 1. ledna 2027.
• Okamura a další členové koalice považují nedávné zvýšení a rozšíření poplatků za nespravedlivé a chtějí se „vrátit do roku 2024“, tedy před poslední novelu.
• Opozice, reprezentovaná mimo jiné bývalým ministrem kultury Martinem Baxou, označuje návrh za tvrdý zásah, který může vést k omezení služeb veřejnoprávních médií a k oslabení jejich nezávislosti.
• Ministr kultury Klempíř připravuje komplexní novelu mediální legislativy, která má být předložena v horizontu několika týdnů, ale konkrétní podoba nového financování zatím není známa.
• Současný model vychází z poplatku 150 Kč za televizi a 55 Kč za rozhlas měsíčně, s automatickou valorizací a povinností platit i za moderní elektronická zařízení a pro firmy nad 25 zaměstnanců.

Jak se politický spor vyvine, bude záviset na podobě připravovaných návrhů zákonů i na tom, zda se podaří otevřít širší odbornou a veřejnou diskusi. Jisté je pouze to, že rok 2026 může znamenat zásadní přelom v tom, jak budou v Česku financována média veřejné služby – a tím i v tom, jakou podobu bude mít televizní a rozhlasová nabídka pro diváky a posluchače v dalších letech.