Inflace v Česku po měsících uklidnění zřetelně zrychluje. Může za to cena paliva

Inflace v Česku po měsících uklidnění zřetelně zrychluje. Březnový předběžný odhad Českého statistického úřadu ukazuje, že meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,9 procenta, zatímco v únoru činil 1,4 procenta. Jde o zlom po období, kdy inflace klesla na nejnižší hodnoty za zhruba deset let a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky.

Hlavním motorem tohoto obratu jsou dražší pohonné hmoty a energie, jejichž ceny se začínají promítat napříč ekonomikou – od dopravy přes zemědělství až po služby. Současně ale stále platí, že potraviny zlevňují, což tlumí celkový růst cen. Ekonomové se shodují, že další vývoj bude záviset především na vývoji konfliktu na Blízkém východě a na tom, jak rychle se nové ceny energií propsají do domácích účtů a firemních nákladů.

Jak se inflace změnila: od rekordně nízkých hodnot k opětovnému růstu

Podle předběžných údajů ČSÚ vzrostly v březnu spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,6 procenta. V meziročním srovnání pak inflace zrychlila na 1,9 procenta, zatímco v únoru byla na úrovni 1,4 procenta. Šlo o nejnižší meziroční inflaci od října 2016 a zároveň o období, kdy se inflace držela pod cílem České národní banky.

Za předchozím zvolněním inflace stála mimo jiné vládní podpora v oblasti energií, konkrétně převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Tento krok dočasně snížil účty domácností i firem a přispěl k poklesu celkové inflace. Efekt však postupně vyprchává a do popředí se dostávají nové nákladové tlaky, především z oblasti ropy, zemního plynu a elektřiny.

Ekonomové upozorňují, že březnový údaj nemusí být konečný vrchol. Dubnová inflace podle nich pravděpodobně překročí dvouprocentní hranici, protože se do statistiky plně promítnou skokové změny cen pohonných hmot a postupně i úpravy ceníků energetických společností.

Hlavní zprávy

Jak vypadá první den v Česku po zastropování cen pohonných hmot?

Vláda zastropovala ceny benzinu a nafty, řidiči ale první den zažívají spíš cenovou loterii. Zatímco některé pumpy zlevnily, jiné zdražily až k samotnému stropu.

Role pohonných hmot: prudké zdražení a nedokončený efekt

Nejviditelnějším faktorem březnového zrychlení inflace je růst cen benzínu a nafty. Od začátku války v Perském zálivu, respektive konfliktu v oblasti Íránu a Blízkého východu, došlo k výraznému skoku:

• nafta zdražila zhruba o 15 korun za litr,
• benzín podražil přibližně o 8 korun za litr.

V statistice se to odrazilo v tom, že sekce energie včetně pohonných hmot meziměsíčně zdražila o více než 5 procent. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka však březnový údaj ještě nezachycuje celé navýšení cen u čerpacích stanic. Část zdražení se proto přesune do dubnového výsledku, což bude tlačit inflaci dál nahoru.

Význam pohonných hmot ale nekončí u samotného tankování. Jde o klíčový vstup pro dopravu, logistiku i zemědělství. Vyšší ceny nafty zdražují přepravu zboží a surovin, promítají se do cen potravin, stavebních materiálů i dalších výrobků. Tento tzv. druhotný efekt se obvykle projevuje postupně a může inflaci udržovat zvýšenou i poté, co se ceny ropy na světových trzích stabilizují.

Energie: dočasná úleva končí, dopady na účty domácností teprve přijdou

Vedle pohonných hmot se v březnu zřetelně zvýšily i ceny energií jako celku. Podle analytiků:

• ceny energií vzrostly meziměsíčně o 5,3 procenta,
• meziročně jsou však stále nižší asi o 1,7 procenta, zejména díky tomu, že stát proplácí poplatek za obnovitelné zdroje.

To znamená, že aktuální zdražení energií se odehrává z relativně nízké základny. Tento polštář však nebude trvat věčně. Analytik investiční společnosti Uniqa Václav Franče upozorňuje, že jakmile začnou domácnosti refixovat smlouvy na nové ceny plynu a elektřiny, lze očekávat další růst účtů.

Hlavní analytik CitFin Miroslav Novák zdůrazňuje, že přenos vyšších cen zemního plynu do koncových cen pro domácnosti má výrazné časové zpoždění oproti pohonným hmotám. Zatímco ceny u čerpacích stanic reagují na vývoj na trzích velmi rychle, domácí tarify energií se mění s odstupem měsíců. To znamená, že část inflačních tlaků z oblasti energií se do statistik i rodinných rozpočtů teprve promítne.

Česká republika má podle Nováka jen omezenou přímou expozici na dodávky ropy a plynu z Blízkého východu. Zároveň je ale téměř plně závislá na dovozu energetických komodit ze zahraničí. Jakékoli výkyvy na světových trzích se tak k českým spotřebitelům a firmám dříve či později dostanou, ať už přímo, nebo přes ceny, které platí obchodníci a dodavatelé.

Hlavní zprávy

Přímeří s Íráném smetlo ceny. Hrozba blokády nadále trvá

Příměří mezi USA a Íránem v roce 2026 poslalo ceny ropy strmě dolů, hrozba blokády Hormuzského průlivu však trvá. Co tato nejistota znamená pro trhy, ekonomiku i peněženky Evropanů?

Potraviny a služby: dočasná brzda inflace, která může povolit

Proti růstu cen energií a pohonných hmot zatím působí pokles cen potravin. V březnu podle dat ČSÚ:

• ceny potravin meziměsíčně klesly o 0,7 procenta,
• meziročně byly levnější o 1,1 procenta.

Nižší ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků pomáhají udržet celkovou inflaci na relativně nízké úrovni, i když energie a paliva zdražují. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že právě pokles cen pohonných hmot v předchozích měsících a pokračující zlevňování potravin jsou důvody, proč se inflace zatím nevymkla kontrole.

Otázkou ale je, jak dlouho může tento trend trvat. Petr Dufek připomíná, že zemědělství a potravinářství jsou velmi energeticky náročné sektory. Využívají nejen pohonné hmoty pro zemědělskou techniku a dopravu, ale také elektřinu, plyn a hnojiva, jejichž ceny rostou. Jakmile se tyto vyšší náklady začnou naplno promítat do cen vstupů, tlak na zdražování potravin v obchodech se pravděpodobně zvýší.

Naopak služby už nyní zdražují výrazně rychleji než zboží. Podle statistiků byly v březnu služby meziročně dražší o 4,7 procenta, zatímco ceny zboží vzrostly jen o 0,1 procenta. Navíc platí, že v tomto období roku obvykle působí tlumivý efekt zlevňování dovolených po zimní sezoně. Přesto služby meziměsíčně zdražily, což naznačuje, že tlak na růst cen v této části ekonomiky je silný.

Vládní zásahy: omezený dopad na celkovou inflaci

V reakci na růst cen pohonných hmot vláda schválila několik opatření, která mají zmírnit dopady na řidiče i firmy. Patří mezi ně zejména:

• snížení spotřební daně na naftu,
• zastropování marží prodejců pohonných hmot.

Podle odhadů analytiků bude však přímý dopad těchto kroků na inflaci spíše skromný. Martin Gürtler z Komerční banky odhaduje, že snížení spotřební daně na naftu sníží meziroční inflaci jen asi o 0,06 procentního bodu. Zastropování marží by podle něj nemělo mít prakticky žádný vliv, protože se marže podle posledních údajů ministerstva financí už před schválením opatření pohybovaly pod stanoveným stropem.

Smysl těchto opatření tak spočívá spíše v tom, že mohou částečně omezit přenos dražších paliv do dalších položek spotřebitelského koše. Pokud se podaří udržet ceny pohonných hmot alespoň částečně pod kontrolou, dopad na dopravu, logistiku a následně na ceny zboží a služeb může být mírnější, než kdyby tržní síly působily bez omezení.

Dopady na ekonomiku a domácnosti: riziko útlumu spotřeby i investic

Ekonomové varují, že pokud se konflikt na Blízkém východě protáhne a vysoké ceny energií a pohonných hmot přetrvají, mohou se inflační tlaky rozšířit do stále větší části ekonomiky. To by mělo několik možných důsledků:

• Omezení soukromé spotřeby: domácnosti budou více zvažovat výdaje na zbytné položky, protože větší část jejich rozpočtu spolkne bydlení, energie a doprava.
• Útlum investic firem: vyšší náklady na energie a nejistota ohledně budoucí poptávky mohou vést k odkládání investičních projektů.
• Slabší růst ekonomiky: kombinace slabší spotřeby a opatrných firem může přibrzdit celé hospodářství.

Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš navíc upozorňuje na potenciální růst cen potravin v delším horizontu. Pokud by se ceny pohonných hmot a energií udržely na současných úrovních alespoň dva měsíce, mohly by podle jeho odhadů ceny potravin kumulativně vzrůst průměrně o zhruba 5 procent během následujících dvou let. Nejde tedy jen o krátkodobý výkyv, ale o možný strukturální posun v nákladové základně celého odvětví.

Dalším faktorem, který může vstoupit do hry, je měnová politika České národní banky. Inflace je delší dobu pod dvouprocentním cílem, nicméně pokud by se ukázalo, že nové inflační tlaky jsou trvalejší, může být centrální banka nucena zvýšit úrokové sazby. To by podražilo úvěry pro domácnosti i firmy, ale zároveň by to mohlo přispět k tlumení poptávkové části inflace.

Co z aktuálního vývoje vyplývá pro příští měsíce

Současný vývoj inflace v Česku je výsledkem střetu dvou protichůdných trendů. Na jedné straně stojí prudký růst cen energií a pohonných hmot, vyvolaný geopolitickým napětím v oblasti Íránu a širšího Blízkého východu. Na straně druhé působí zlevňující potraviny a některé další položky, které zatím pomáhají držet celkovou inflaci pod kontrolou.

Shoda ekonomů se rýsuje v několika bodech:

• Inflace v nejbližších měsících pravděpodobně ještě poroste, minimálně nad dvouprocentní hranici, jak se plně projeví zdražení pohonných hmot a energií.
• Klíčovou roli bude hrát délka a intenzita konfliktu v Zálivu, který ovlivňuje světové ceny ropy a plynu.
• Dopady na domácnosti a firmy se budou zpožděním prohlubovat, zejména s refixací smluv na energie a postupným přenosem vyšších nákladů do cen potravin a služeb.
• Vládní opatření mají spíše omezený a dočasný efekt, mohou však mírnit nejprudší výkyvy.

Pokud se podaří udržet inflaci v roce 2026 pod hranicí tří procent, považují někteří analytici takový výsledek v současných podmínkách za úspěch. Výhled je ale velmi nejistý a závisí především na faktorech, které Česko nemá plně ve svých rukou – od vývoje geopolitické situace přes ceny komodit až po reakce finančních trhů.

Pro české domácnosti z toho plyne jediné: obezřetnost při plánování rozpočtu. Vyšší účty za energie, dražší tankování a postupné zdražování služeb mohou v příštích měsících ukrojit větší část příjmů, než byli lidé zvyklí v období rekordně nízké inflace. Firmy pak budou muset hledat úspory a efektivnější procesy, aby zvládly rostoucí náklady, aniž by ztratily konkurenceschopnost.