Česko chce vést inspekci ropovodu Družba, zároveň roste závislost na dovozu z jiných regionů

Česká energetická bezpečnost stojí v roce 2026 na dvou pilířích, které se na první pohled mohou zdát protichůdné. Na jedné straně se Praha hlásí do čela evropské mise, jež má na Ukrajině zkontrolovat poškozený ropovod Družba – symbol někdejší závislosti na ruské ropě a zároveň stále klíčovou tepnu pro část střední Evropy. Na straně druhé se struktura českého dovozu ropy rychle mění: většina suroviny už přichází z Ázerbájdžánu, Norska či Kazachstánu a ruský podíl klesá k marginálním hodnotám.

Do hry přitom vstupuje nejen ruská agrese proti Ukrajině, ale také napětí na Blízkém východě a rostoucí rizika na světových námořních trasách. Íránští představitelé varují před ropou za 200 dolarů za barel a připomínají, jak snadno se může ropa stát nástrojem politického nátlaku. Spor Maďarska s Ukrajinou o obnovení provozu Družby, blokování evropské pomoci Kyjevu a hrozby dalších sankčních balíků ukazují, že ropa je i v roce 2026 jedním z hlavních geopolitických nástrojů.

Česko chce vést evropskou inspekci Družby na Ukrajině

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil v Bruselu, že Česká republika je připravena stát v čele mezinárodní odborné mise, která má přímo na Ukrajině prověřit stav ropovodu Družba. Ten byl podle Kyjeva poškozen ruskými útoky a od 27. ledna tudy přestala proudit ropa na Slovensko a do Maďarska.

Česko je podle ministra schopno sestavit tým specialistů, například z tuzemské společnosti Čepro, kteří by dokázali technicky zhodnotit rozsah poškození, možnosti opravy a realistický termín obnovení provozu. Podmínkou je ovšem souhlas Ukrajiny s přítomností zahraničních expertů na svém území.

Havlíčkův návrh reaguje na stupňující se politické napětí mezi Budapeští a Kyjevem. Maďarsko obviňuje Ukrajinu z průtahů při opravě a opětovném spuštění ropovodu a tvrdí, že Kyjev zneužívá situaci k ovlivnění dubnových parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o udržení moci. Ukrajina tato obvinění odmítá a argumentuje bezpečnostní situací i nutností chránit kritickou infrastrukturu před dalšími útoky.

Hlavní zprávy

Učitel s kamerou proti Kremlu. Jak „Pan Nikdo“ rozkryl ruskou továrnu na vojáky a dobyl cenu BAFTA

Z nenápadného učitele z města za Uralem se stal muž, který s kamerou odhalil ruskou továrnu na vojáky. Dokument „Pan Nikdo proti Putinovi“ s českou stopou dobývá Evropu i cenu BAFTA.

Maďarské blokace v EU: ropa jako nástroj politického tlaku

Napětí kolem Družby se přeneslo i na půdu Evropské unie. Maďarsko se rozhodlo blokovat jak schválení nové, 90miliardové finanční pomoci EU Ukrajině, tak i přijetí dvacátého balíku sankcí proti Rusku. Podmínku má jedinou: Kyjev musí obnovit provoz ropovodu Družba směrem na Slovensko a do Maďarska.

Maďarská vláda argumentuje tím, že bez ropy z Družby je ohrožena energetická stabilita země i regionu a že Kyjev zdržuje opravy z politických důvodů. Budapešť dokonce vyslala na Ukrajinu vlastní delegaci, která měla stav ropovodu prověřit na místě. Ta však podle maďarského ministerstva energetiky narazila na odpor ukrajinských úřadů a nebyla vpuštěna do blízkosti infrastruktury, kterou chtěla zkontrolovat.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí naopak uvedlo, že maďarská delegace neměla žádný oficiální status a žádná jednání s ní nebyla domluvena. Po zmařené misi Orbán delegaci nařídil návrat. Konflikt tak zůstal v patové situaci, v níž se technický problém – oprava ropovodu – proměnil v páku pro vyjednávání o sankcích a finanční pomoci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na maďarský postup ostře. Vzkázal evropským partnerům, že to, co Budapešť předvádí, se jmenuje „vydírání“. Z jeho pohledu Maďarsko využívá závislosti na ruské ropě a infrastruktuře k blokování společné evropské politiky vůči Rusku, a tím oslabuje jednotu EU v době pokračující války.

Český dovoz ropy: Ázerbájdžán, Norsko, Kazachstán místo Ruska

Napjatá situace kolem Družby a ruské ropy přichází v době, kdy Česko výrazně mění strukturu svého dovozu surové ropy. Podle nejnovější statistiky ministerstva průmyslu a obchodu přiteklo do České republiky v loňském roce 6,8 milionu tun ropy, což představuje meziroční nárůst o 5,5 procenta.

Rozložení dodavatelů jasně ukazuje trend odklonu od Ruska:

• Ázerbájdžán – z této kavkazské země pocházelo přibližně 2,9 milionu tun ropy, tedy největší podíl na českém dovozu.
• Norsko – severomořská ropa dodala do Česka kolem 1,4 milionu tun.
• Kazachstán – další významný dodavatel, který zajistil zhruba 1,26 milionu tun.
• Saúdská Arábie – doplnila část spotřeby, konkrétní objem je nižší než u hlavních tří dodavatelů, ale významný pro diverzifikaci.
• Rusko – z Ruska dorazilo už jen něco kolem půl milionu tun ropy, tedy menší zlomek celkového dovozu.

Podíl ruské ropy na českém energetickém mixu tak výrazně klesl. Zatímco v minulých letech byla Česká republika dlouhodobě závislá na ropovodu Družba a ruské surovině, nyní se těžiště přesouvá k námořním trasám a alternativním producentům. To odpovídá širší evropské snaze snížit energetickou závislost na Rusku v reakci na válku na Ukrajině.

Paradoxně to znamená, že technický stav Družby je pro Česko méně kritický než pro Maďarsko nebo Slovensko, přesto se Praha hlásí k roli zprostředkovatele a koordinátora odborné mise. Český zájem tak není jen energetický, ale i politický: stabilizovat situaci v regionu a přispět k řešení sporu, který paralyzuje rozhodování EU.

Hlavní zprávy

Banky testují umělou inteligenci při schvalování úvěrů změní to podmínky

Umělá inteligence začíná v českých bankách rozhodovat o tom, kdo dostane úvěr, za jakých podmínek a jak rychle. Přinese firmám i lidem lepší nabídky, nebo přísnější pravidla a nová rizika?

Žádná trasa není bezpečná: rizika globálních ropných cest

Odklon od ruské ropy neznamená konec rizik. Naopak: čím více je Evropa závislá na námořních dodávkách, tím citlivější je na vývoj bezpečnostní situace v klíčových regionech. Varovným signálem jsou slova mluvčího íránského vojenského velení Ebrahima Zolfaqariho, který nedávno vzkázal světu, aby se „připravil na ropu za 200 dolarů za barel“, protože cena ropy závisí na regionální bezpečnosti, kterou Západ podle Teheránu destabilizoval.

I když tankery s ropou pro Česko nemusí nutně plout přes případně zablokovaný Hormuzský průliv, žádná z hlavních tras není zcela bez rizika. Hrozby zahrnují:

• Blízký východ – politická nestabilita, riziko válečných incidentů, útoky na tankery či infrastrukturu, hrozby blokády klíčových úžin.
• Severní moře – napětí mezi NATO a Ruskem, hybridní hrozby včetně sabotáží podmořských kabelů a plynovodů, potenciální útoky na energetickou infrastrukturu.
• Černé a Kaspické moře – konflikt na Ukrajině, spory o námořní koridory, riziko útoků dronů a raket na přístavy a tankery.
• Indický oceán – pirátství, politická nestabilita v oblasti Rudého moře a Adenského zálivu, kde se sbíhají hlavní trasy z Perského zálivu do Evropy.

Výrok o možné ceně 200 dolarů za barel nemusí být bezprostřední předpovědí, je ale připomínkou, jak těsně je cena ropy spjata s geopolitikou. Každý větší incident na některé z kritických tras může v krátké době vyvolat prudký růst cen, a tím zatížit ekonomiky dovozních zemí – včetně Česka.

Evropská energetická politika mezi solidaritou a sobectvím

Spor o Družbu a maďarské blokace v Bruselu odhalují hlubší dilema evropské energetické politiky. Na jedné straně stojí deklarovaná solidarita s Ukrajinou, tlak na omezení dovozu ruských energetických surovin a snaha o společný postup vůči Moskvě. Na straně druhé jsou národní zájmy, domácí politické kalkuly a snaha jednotlivých vlád minimalizovat krátkodobé náklady pro vlastní voliče.

Maďarsko, které si dlouhodobě udržuje blízké vztahy s ruským energetickým sektorem, využívá svou závislost na Družbě jako argument proti dalším sankcím a jako nástroj vyjednávání v EU. Ukrajina vnímá tento postup jako oslabení společné fronty proti Rusku. Česko se v této situaci profiluje jako země, která se snaží hledat technické a diplomatické řešení – nabídka vedení expertní mise je toho příkladem.

V pozadí běží dlouhodobější proces: přestavba evropského energetického mixu. Kromě diverzifikace ropných dodávek se posiluje role obnovitelných zdrojů, roste význam plynu z jiných regionů než Rusko a do popředí se dostává téma úspor energie. Přesto však ropa zůstává pro dopravu a část průmyslu v nejbližších letech nenahraditelná, a proto i nadále představuje silnou politickou páku.

Co současný vývoj znamená pro českou energetickou bezpečnost

Vývoj posledních měsíců přináší pro Českou republiku několik klíčových poznatků:

• Diverzifikace funguje, ale není zadarmo – odklon od ruské ropy a posílení dovozu z Ázerbájdžánu, Norska, Kazachstánu či Saúdské Arábie zvyšuje odolnost vůči jednomu dominantnímu dodavateli. Zároveň ale znamená větší závislost na námořní dopravě a globální bezpečnostní situaci.
• Regionální stabilita je zásadní – i když Česko dnes není na Družbě existenčně závislé, destabilizace Slovenska či Maďarska by se mohla nepřímo promítnout i do české ekonomiky. Proto má Praha zájem na řešení sporu a stabilizaci středoevropského prostoru.
• Technická expertiza je politický kapitál – nabídka sestavit tým odborníků a vést inspekci na Ukrajině ukazuje, že Česko může svou průmyslovou a technickou kompetenci využívat i jako nástroj zahraniční politiky a posilování své pozice v EU.
• Geopolitická rizika nelze ignorovat – hrozby z Blízkého východu, napětí v okolí klíčových námořních tras a pokračující válka na Ukrajině připomínají, že energetická bezpečnost není jen otázkou bilancí dovozu a spotřeby, ale i schopnosti reagovat na krizové scénáře.

Do budoucna tak bude pro Česko klíčové nejen pokračovat v diverzifikaci zdrojů a tras, ale také posilovat strategické zásoby, infrastrukturu a mezinárodní spolupráci. Energetika se definitivně přesunula z oblasti technického managementu do centra bezpečnostní a zahraniční politiky – a příběh ropovodu Družba, maďarských blokací a riskantních cest tankérů do Evropy je toho nejnovějším důkazem.