Vlastní syn mě zažaloval, že jsem mu nespořila na studium. Právník mu dal za pravdu a chtěl, ať prodám dům
Paní Alena se rozvedla s manželem, když jejich syn Petr nastoupil do školky. Až do jeho dvacetin pak dostávala od jeho otce výživné. Kromě jídla, oblečení a dalších základních věcí peníze použila i na doplacení hypotéky za dům. Už jí tak nezbyly prostředky, aby synovi naspořila na studium na vysoké škole. Petr teď na ni kvůli tomu podal žalobu.
Petrovi je už skoro 30 let, má stálou partnerku a budou se brát. I proto paní Alena nechápe, proč se proti ní rozhodl poštvat právníka. Vždyť měli skoro bezchybný vztah. Je pravda, že na studia synovi naspořit nezvládla, ale nikdy jí to nevyčítal. Tedy až do teď.
Syn mě žaluje o náhradu škody
Maminku žaluje o náhradu škody. „Alimenty, které mi na Péťu chodily, nebyly úplně nízké. Exmanžel dokázal vždycky dobře vydělávat, takže mi soud přiznal poměrně hezkou částku. Petrovi nikdy nic nechybělo. Je ale pravda, že část peněz jsem používala na hypotéku, abych ji dokázala splatit rychleji. Ve dvaceti se už Petr dokázal živit sám, při vysoké měl brigádu, a tak bývalý manžel platit přestal. I proto nechápu, co je najednou za problém,“ vypráví paní Alena.
Právník je na Petrově straně, protože doufá, že z případu vytříská velké peníze. Paní Alenu tlačí do mimosoudního vyrovnání. Chce, aby dům, ve kterém Petra vychovala a kde dodnes bydlí, prodala a polovinu peněz dala synovi.
Peníze musí jít na potřeby dítěte, nejenom na ty vlastní
Na to však paní Alena přistoupit nehodlá. A soud se za ni s největší pravděpodobností postaví. Dům si totiž nepořídila pouze pro vlastní potřebu. Petr v něm měl a stále má velký plně vybavený pokoj. Až do chvíle, kdy na paní Alenu začal tlačit právník, mu tam navíc i s jeho budoucí manželkou umožňovala trávit čas, kdykoliv se jim zachtělo. Na první pohled je zřejmé, že část alimentů do domu investovala pro synovo blaho.
Jiné by to bylo v případě, kdyby paní Alena syna během jeho dospívání zanedbávala, nekupovala mu nové oblečení, neplatila za různorodé kroužky, tábory nebo sportovní aktivity, a za peníze koupila byty, které by později chtěla zúročit výhradně ve svůj prospěch. Pak už by měl Petr u soudu šanci. „Tak to ale není a nikdy ani nebylo. Nenechám si tohle líbit,“ dodala paní Alena.
Pokud i vy dostáváte na děti vysoké alimenty, ze kterých vám po zaplacení všech nutných věcí zbývá ještě slušná částka, nemusíte se bát je vhodně investovat. Vždy ale mějte na paměti, že z takové investice musí plynout zisk i pro vaše děti. Jakmile peníze využijete jen pro sebe, žádný soud se vás nezastane.
Děti častěji žalují neplatící otce
Případ paní Aleny a jejího syna Petra není příliš obvyklý, ale i takové se v Česku před soudy řeší. Častěji se však stává, že dítě žaluje svého otce, který matce alimenty neplatí. Vyživovací povinnost přitom rodiči, s nímž dítě nežije, vzniká automaticky. Pokud by k ní všichni přistupovali zodpovědně a férově, k soudům by se spory o alimenty ani nedostaly.
Jak je to s alimenty obecně
Řada lidí se navíc mylně domnívá, že jakmile dítě oslaví osmnáctiny, povinnost platit alimenty zaniká. „Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti nekončí zletilostí, ale tím, že je dítě schopno se živit samo,“ vyvrací zažitý mýtus informační portál české vlády.
„Mimo jiné se osoba, která neplní vyživovací povinnost, může dopustit trestného činu zanedbání výživy. Dopustí se jej ten, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, a bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Ten, kdo se úmyslně vyhýbá takové své zákonné povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta,“ varuje portál.
Zdroje: portal.gov.cz, novinky.cz, dostupnyadvokat.cz
