V této zemi došla lidem trpělivost se zdražováním. Bojkotují supermarkety

Zdražování potravin a dalších základních produktů je v průběhu posledních let běžným jevem i v České republice. V některých částech Evropy už ovšem došla lidem trpělivost a začali bojkotovat obchodní řetězce.

Ceny potravin i dalších statků rostou. Známe to ostatně z českých obchodů. Podle predikcí navíc bude zdražování pokračovat i letos. Zatímco v Česku panuje s danou situací „pouze“ nespokojenost, v dalších částech Evropy přešli lidé do útoku, resp. do bojkotu. Od konce ledna totiž v několika balkánských zemích značný počet spotřebitelů bojkotuje supermarkety a další obchodní řetězce. V některých dalších evropských státech se navíc o podobných krocích uvažuje.

Balkánský bojkot začal v Chorvatsku

Bojkot obchodních řetězců začal už 24. ledna, a to v Chorvatsku jako reakce na rostoucí maloobchodní ceny v celé zemi. Tato forma občanského protestu ovšem v hranicích tohoto státu, který je oblíbenou destinací českých turistů, nezůstala a postupně se přenesla do Srbska, Černé Hory, Severní Makedonie, Slovinska a Bosny a Hercegoviny. Právě v poslední jmenované zemi totiž kupříkladu vzrostla cena potravin od roku 2021 o 50 %. V ostatních státech je to přitom obdobné.

Zdražování ve výše zmíněných balkánských zemích se netýká pouze potravin, ale celkově zde došlo k růstu životních nákladů, na což měly vliv různé ekonomické faktory. Bojkoty přitom získaly širokou podporu veřejnosti. V průzkumech kupříkladu uvedlo 84 % Slovinců, 89,5 % Chorvatů a dokonce více než 90 % Bosňanů, že se bojkotu ve své zemi zúčastnilo či zúčastní. Není tedy divu, že to na obchodní řetězce mělo nemalý dopad, a to pochopitelně především finančního charakteru. Místní lidé zatím často nakupují jídlo na trzích nebo u malých soukromníků.

„Doufám, že si firmy uvědomí, že ceny jsou příliš vysoké, a zamyslí se nad tím, co mohou udělat pro zákazníky, které v reklamách tak milují, ale nedávají to najevo,“ uvedl třicetiletý Andro Anić ze Záhřebu. „Očekávám, že občané zůstanou jednotní, dokud se záležitost nevyřeší.“

Zdražování v Chorvatsku

V Chorvatsku v posledních letech ceny skutečně prudce vzrostly. Zpočátku byl jejich nárůst důsledkem inflace související s pandemií covidu-19. Vliv měl ale i vstup této země do eurozóny (2023). Roli sehrál rovněž upadající zemědělský sektor, velké monopoly maloobchodníků s potravinami, rozklad menších podniků, příliv dovozů a až přílišné spoléhání se na cestovní ruch. Chorvatsko se kvůli tomu stalo výrazně dražším pro život než sousední země. Ceny některých produktů jsou navíc někdy o dost vyšší než třeba v Německu.

Jaké jsou dopady občanských protestů?

Obchodní řetězce ve výše zmíněných zemích Balkánského poloostrova bojkot určitě pocítily. V některých dnech se určitým obchodům snížil obrat o více než 50 %. Mnoho místních politiků přitom protesty podpořilo, byť se často jedná o členy opozocie, kteří si chtějí přihřát svou „polívčičku“. V takovém Chorvatsku každopádně bojkoty neodsoudila ani sama vláda a 30. ledna v reakci na ně oznámila zmrazení cen 70 druhů spotřebního zboží. Místní řetězce supermarketů Kaufland a Konzum navíc uvedly, že zavádějí cenové stropy na 1 000 a 250 produktů.

Budou se protesty šířit?

Vlády v regionu zahájily jednání se spotřebitelskými organizacemi a maloobchodníky, aby se s daným problémem vypořádaly. Právě dnes, tedy 6. února se ovšem bojkot obchodních řetězců přenesl do další balkánské země, totiž do Albánie. Ta ovšem zřejmě nezůstane jediným státem, kde se daná forma občanského protestu ještě nově objeví. O plánech na bojkot se totiž začíná intenzivně hovořit rovněž na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, Řecku, Kosovu nebo Maďarsku.

Zdroje: Novinky, Wikipedia, BBC Serbia