Učitelé si stěžují, i když od ledna 2026 jim opět vzrostou platy. Tentokrát dostanou tisíce navíc
Účet za české školství se od ledna 2026 znovu nafoukne. Vláda po dohodě s odbory přidá pedagogům ve vyšších platových třídách sedm procent a těm v nižších tabulkách pevnou částku dva tisíce korun. Na výplatnicích to bude vidět hned: podle druhu práce a délky praxe si běžný učitel polepší zhruba o necelé dva až téměř čtyři tisíce korun měsíčně, asistenti pedagoga a další profese v nižších třídách dostanou právě dva tisíce navíc.
A přesto zní ze škol zklamání. Důvod je prostý: část pedagogů vnímá, že se sice přidává, ale tempo sotva stačí na dorovnání dražšího života a na dříve slibovanou úroveň platů. V očích řady učitelů tak nejde o velkorysé zvyšování, nýbrž o udržovací režim.
Co přesně od ledna 2026 stoupne
Od 1. ledna 2026 porostou tarifní tabulky pedagogických pracovníků od osmé platové třídy výš o 7 %. To se týká učitelů mateřských, základních a středních škol, ale také vedení škol a vysokoškolských akademiků. Pro první až sedmou platovou třídu (kam spadají například asistenti pedagoga, vychovatelé nebo část školních psychologů a speciálních pedagogů) platí pevný přírůstek 2 000 Kč. Podle vládního návrhu a metodiky MŠMT odpovídá sedmiprocentnímu navýšení u učitelů přibližně 1 880 až 3 800 Kč měsíčně podle praxe a zařazení, u akademiků jde zhruba o 2 460 až 4 320 Kč.
Jak se vyjednávalo: požadavky odborů vs. realita
Vyjednávání o platech ve veřejné sféře byla letos dramatická. Odbory dlouho tlačily na plošný růst mezd u všech zaměstnanců státu o 7 % a u hůře placených profesí dokonce o 13 %. Ve školství se jako nejpravděpodobnější kompromis rýsoval právě mix 7 % pro učitele (od 8. třídy) a pevné částky 2 000 Kč pro profese v nižších třídách. Zatímco u bezpečnostních sborů a vojáků vláda rozhodovala odděleně, u pedagogů se finální parametry dohodly s předstihem, aby školy věděly, s čím v lednu počítat. Základní spor ale nezmizel: odbory chtěly v ideálním scénáři plošnější a rychlejší růst, kabinet upozorňoval na limity rozpočtu.
Proč si učitelé i tak stěžují
Na papíře sedm procent vypadá pěkně, v realitě však narazí na několik „ale“. Zaprvé, inflace posledních let ukrojila z kupní síly domácností víc, než tabulky stačí dohnat. Zadruhé, pevná částka 2 000 Kč v nižších třídách sice pomůže asistentům pedagoga víc než procenta, ale u zkušených učitelů, kde se čekal rychlejší růst, může působit nevýrazně.
Nelze podcenit ani psychologii: školství dlouhodobě řeší nedostatek lidí v některých oborech a vysoké pracovní zatížení. Když se k tomu přidá pocit, že ceny všeho rostou a odměny mimo tarif jsou někde nejisté, není divu, že část pedagogů bere zvýšení spíš jako nutné minimum než jako důvod k oslavám.
Co říkají čísla o vývoji
Ještě v roce 2024 odboráři opakovaně argumentovali, že k naplnění cíle 130 % průměrné mzdy by bylo potřeba přidat do rozpočtu školství o desítky miliard víc proti střednědobému výhledu. Průměrný plat učitele měl podle tehdejších odhadů v roce 2026 přesáhnout 59 tisíc korun měsíčně, pokud by se naplnila trajektorie slíbená zákonem a rozpočet by držel krok. Realita je ale poměrně jiná: v roce 2025 se sice parametry tarifů zvedly o sedm procent, ale relativní poměr k průměrné mzdě se spíše stabilizoval, než aby výrazně poskočil. Letošní dohoda pro rok 2026 proto stojí na jistotě: sedm procent pro učitele, pevné dva tisíce pro nižší třídy a důraz na to, že navýšení nesmí být na úkor odměn (tedy že se nesníží objem peněz určený na nenárokové složky).
Co bude dál
Dnešní kompromis pravděpodobně školství nezastaví v debatě o penězích. V roce 2026 se rozjede i nový systém financování části nepedagogické práce ve školách. A hlavně: o udržení či dosažení zákonných 130 % se bude muset znovu bojovat při přípravě dalších rozpočtů. Pokud totiž průměrné mzdy v ekonomice porostou svižněji než peníze pro školy, i sedm procent ročně se může ukázat jako málo.
Zdroje: seznamzpravy.cz, ct24.ceskatelevize.cz, denik.cz
