Tisíce lidí přicházejí o práci. Jaké jsou příčiny hromadného propouštění?

Trhem práce v Česku otřásá masivní propouštění. Důvody jsou různé, od zpomalení ekonomiky po tlak na efektivitu a rostoucí náklady. O práci tak přijdou tisíce lidí, kde budou hledat nové uplatnění, sami nevědí.

Nejen prudký nárůst inflace, ale i dovoz levného zboží z východu, nemožnost rekonstruovat stávající výrobu nebo dokonce tlak veřejnosti na ekologičtější způsob výroby, i to jsou důvody, které dohnaly řadu českých firem ke krachu. Propuštění zaměstnanci si zoufají, volných míst moc není. V klidu nejsou ani ti, co novou práci našli, obávají se totiž, že situace na trhu položí i nového zaměstnavatele. Co stojí za hromadným propouštěním? Mají se snad i další zaměstnanci obávat, že budou další na řadě?

1. Rostoucí náklady a tlak na jejich snižování

Na jedné straně prudké zdražení energií i ceny za lidskou práci, na straně druhé klesající poptávka po zboží či službách. Výsledkem je nekompromisní škrtání nákladů, a to včetně těch personálních. Řada zaměstnavatelů přesouvá svou výrobu do zemí, kde jsou náklady na výrobu značně levnější, některé firmy přistoupily k restrukturalizaci a zachovaly pracovní místa alespoň pro část svých zaměstnanců. Takové opatření přijala i společnost Continental Automotive, která v závodě v Brandýse nad Labem propustí na 230 zaměstnanců.

2. Nezbytná, a přitom nemožná modernizace

Výrobní prostory v některých českých firmách už nevyhovují současným požadavkům. Řešením by mohla být modernizace závodu, ta je ale u mnoha firem již nemožná. Svých výrobních kapacit ve stávajících prostorách dosáhly a jakákoli další investice už by nebyla z ekonomického hlediska efektivní. Nové příležitosti tak některé tyto firmy nacházejí v zahraničí, což pro český trh práce znamená velkou ránu. To je případ i známé společnosti Dr. Oetker, kterou podle jejích slov omezují v modernizaci výroby stávající výrobní prostory.

3. Dovoz levného zboží z východu

Český trh drtí také neschopnost konkurovat levným produktům z východní Evropy nebo Asie. Poptávka po levném zboží ze strany spotřebitelů snižuje ceny českých výrobků na takové minimum, u kterého již výrobci negenerují téměř žádné zisky. Rostoucí náklady a klesající poptávka tak nutí firmy zavřít výrobu a stávající zaměstnance do jednoho propustit. „Pětadvacet let jsem šila oblečení na zakázku. Nebylo to vždycky jednoduché, přečkala jsme už více krizí, ale to, jak naši republiku zaplavuje laciné zboží z východu, to už asi nezvládnu. Nedokážu ušít šaty za tři stovky jako Čína,“ zoufá si Vlaďka, která jako dámská krejčová pocítila prudký odliv zákazníků.

4. Efektivita práce klesá

Čeští zaměstnanci mají oproti některým zemím značnou výhodu: Záda jim kryjí odbory, které dohlížejí na to, aby nedocházelo k jejich vykořisťování. Tím ale zároveň klesá efektivita práce ze strany zaměstnanců, což se projevuje třeba snížením výrobních norem, častější absencí nebo nižší kvalitou odvedené práce. Firmy ale pro svůj chod potřebují zaměstnance, kteří pracují více. Pokud se tyhle dva parametry nepotkají, firmy nejsou schopny dostát svým závazkům.

5. Zavedení digitalizace, automatizace a umělé inteligence

Výrobní linky jsou díky vyspělým technologiím výkonnější a odvádějí kvalitní práci. To je skvělá zpráva pro firmy, pro zaměstnance obvykle znamená ohrožení jejich pracovních míst. Lidskou práci nahrazují stroje, které sice stále potřebují pevnou lidskou ruku, na stranu druhou ale zvládnou nahradit lidský potenciál. „Když jsem tu před patnácti lety začínala, ještě jsme potahy šili ručně. Dneska hodíte nastřihané kusy do robota a on vám sám jednotlivé části sešije rychleji než člověk. Už nás taky není tolik třeba, pracuje nás tu polovina co tenkrát. Firma teď nemá tolik zakázek, takže o práci přijdou další z nás,“ popisuje situaci Jana, šička v textilní výrobě, a doufá, že propouštění se jí i tentokrát vyhne.

6. Tlak na ekologičtější výrobu

Kdo by tušil, že tlak na výrobu šetrnou k životnímu prostředí vyvíjí Evropská unie, možná bude překvapen, že ho má v ruce široká veřejnost. Především lidé žijící v blízkosti výrobních závodů tlačí firmy i státní orgány na snižování emisí či hlučnost výroby. Jenže každá úprava výroby něco stojí a firmy jsou obvykle schopné výrobu přestavět tak, aby vyhovovala parametrům zákona, méně už ale lidem, kteří v jejím okolí žijí. Kvůli zápachu z výroby ukončí činnost také slévárna Heunisch v Brně, kde o práci přijde na 200 lidí.

7. Přehnané nábory během covidu

Doba covidová změnila trh práce značným způsobem. Řada povolání sice zanikla, trh ale zastihla enormní poptávka po online službách, e-commerce a zdravotní péči. Jenže jak se život pozvolna vrací do doby před pandemií, najednou není třeba tolika personálu v těchto sférách. Firmy teď řeší, co s nimi. Řešením je tedy nadbytečné zaměstnance propustit. „Před covidem jsem pracoval v gastronomii, ta padla jako první, tak jsem šel rozvážet balíky. Za covidu jsem musel zajet i na sto adres, teď je jich sotva polovina. Lidi už tolik nekupují on-line. Firma už oznámila, že počet kurýrů zredukuje na polovinu,“ uvádí Pavel, který pracuje jako řidič přepravní společnosti už pět let.

Jak ustát dobu masivního propouštění?

Současná vlna dramatického nárůstu nezaměstnaných je varovným signálem nejen pro českou ekonomiku. Nové technologie, inovativní pracovní postupy i strukturované změny ve firmách mění pracovní prostředí. Na straně jedné dokážou tyhle změny udržet firmy v konkurenceschopném stavu, ve kterém generují zisky a vytvářejí pracovní prostředí vzdělaným a schopným manažerům, na straně druhé jejich vinou přichází o práci skupina těch nejohroženějších: zaměstnanců s lidským faktorem.

Propouštění nezbytnou součástí vývoje pracovního trhu a jako takové může být vnímáno i jako výzva. Každý zaměstnanec je nahraditelný, v moderním pojetí i strojem, jen ten, kdo tuto skutečnost přijme, má šanci na trhu práce obstát. Více než kdy dříve je nyní důležité investovat do svého vzdělání a zvýšit svou hodnotu na trhu práce.

Zdroje: e15, ČT24, iDnes, Seznam zprávy