Jaká je průměrná výše sociálních dávek v jednotlivých státech EU?
Když se řekne podpora od státu, hodně lidí si představí nekonečný labyrint formulářů. Pravdou je, že v Evropě se hraje úplně jiná liga. Některé státy rozdávají podporu skoro jako by byla na běžícím pásu, jiné vám dají jen to nezbytně nutné. Proto se divíme, jak velké rozdíly panují mezi různými státy, a že peněženky Evropanů nejsou „nadité“ všude stejně.
Rozdíly mezi zeměmi Evropské unie vidíme na první pohled. Odlišují se například životní náklady, průměrné mzdy i daňové systémy, a sociální podpora není výjimkou. V některých státech je podpora chápána jako investice do rovnováhy společnosti, jinde zas jako nezbytné minimum. I když jsou tyto systémy různorodé, každá země se snaží v určité míře zajistit, aby nikdo nezůstal bez prostředků.
Proč jsou rozdíly v dávkách tak velké
Sociální minimum je částka, pod kterou by váš příjem neměl spadnout, má zajistit, že nebudete úplně bez prostředků a budete schopni žít tak nějak v pohodě. V Evropě se tato částka hodně liší. Například v Německu dostane dospělý člověk v základní podpoře i více než 15 000 Kč měsíčně v přepočtu, oproti tomu třeba v Bulharsku je to jen pár tisíc korun. Tyhle rozdíly nejsou o tom, že by někde byly štědřejší a jinde lakomí, spíš jde o to, jak drahý život v konkrétním státě je. V Nizozemsku zaplatíte za nájem, jídlo a dopravu úplně jiné peníze než v Rumunsku. Každý stát má vlastní „nastavení“ podle svých možností tak příspěvky vyplácejí jinak: někde je dostanou skoro všichni, kdo o ně požádají, jinde se důkladně kontroluje příjem a majetek. Proto stejná pomoc neexistuje.
Jak na tom je naše republika ve srovnání se zbytkem EU
Patříme zhruba do středu evropského žebříčku. Nejsme ani extrémně štědří, ani příliš přísní. Například životní minimum na samostatného dospělého v ČR je 4 860 Kč (je to částka pouze na jídlo a ostatní základní osobní potřeby na úrovni umožňující přežití), odpovídá to cenám u nás, ale v porovnání se západní Evropou je to samozřejmě méně.
U nás je důležitou sociální dávkou i rodičovský příspěvek, který se v roce 2025 mění tak, aby šel čerpat rychleji. Od 1. 7. 2025 se u nás v ČR změnila i výše tohoto příspěvku, a to při nižším příjmu (nebo bez příjmu) na měsíční maximum 15 000 Kč (dříve 13 000 Kč). Při vyšším příjmu (před mateřskou nebo rodičovskou dovolenou) si částku volíte sami z částky 350 000 Kč podle toho, jak dlouho na ní budete, jestli dva nebo tři až čtyři roky.
V Německu je výše rodičovského příspěvku minimálně 300 € = 7280 Kč a maximálně 1.800 € = 43 683 Kč měsíčně.
Na Slovensku je v roce 2025 rodičovský příspěvek 352 € = 8537 Kč, když rodič nepobíral mateřskou, a když jí čerpal před rodičovským příspěvkem, je výše dávky 482 € = 11 689 Kč.
Do budoucna v roce 2026 je naplánované navýšení rodičovského příspěvku. Snad to klapne. Mrkněte na přehled v tabulce.
| Narozené děti před 1. lednem 2024 | Narozené děti po 1. lednu 2024 | Narozené děti po 1. lednu 2026 | |
| Jedno dítě | 300 000 Kč | 350 000 Kč | 350 000 Kč |
| Dvojčata nebo více dětí | 450 000 Kč | 525 000 Kč | 700 000 Kč |
Sociální politika v Evropě
V posledních letech se v Evropě snaží sociální systémy zjednodušit, protože rostoucí ceny a inflace zatěžují hlavně rodiny a seniory. Řada zemí proto zvyšuje dávky tak, aby lépe pokryly skutečné náklady na živobytí. Například ve Francii nebo v Belgii navyšují podporu spíše rodinám, ve Skandinávii zase pomáhají lidem, kteří nemůžou kvůli zdravotnímu stavu pracovat. Velkým tématem je teď digitalizace, stále častěji si můžete požádat o dávky online, nemusíte tak stát fronty na úřadech. Sociální podpora se v celé Evropě postupně posouvá k rychlejšímu, jednoduššímu a férovějšímu jednání. Státy ale přesto dbají na to, aby nám nevyplácely víc, než si mohou dlouhodobě dovolit.
