Víte, jaký je rozdíl mezi sporožirovým a běžným účtem? Většina Čechů to netuší a zbytečně se připravuje o velké peníze

Vzpomínáte na sporožirový účet? Jedná se o produkt České spořitelny, který byl za svých časů hojně využívaný. Byl představen v roce 1972 a po roce 2007 začal být nahrazován osobním účtem. Ten je ale spojen s vyššími poplatky.

Kde se vzal sporožirový účet?

V době, kdy Česká spořitelna dominovala na našem bankovním trhu, získal na popularitě sporožirový účet. Slovo sporožiro je složeno ze základu spoř a žiro, což je peněžnický termín italského původu a znamená převod cenného papíru.

Lidem tento účet umožňoval provádět základní bankovní úkony jako vklady, výběry a bezhotovostní platby. Předtím byly oblíbené zejména vkladní knížky. A naopak postupem času sporožirový účet byl upozaděn jinými produkty, protože se nabídka čím dál více rozšiřovala.

V roce 2013 vykazovala Česká spořitelna celkem 3,08 milionu sporožirových účtů. Šlo o novější osobní účty, kterých bylo přes 2 miliony, a o historické sporožirové účty. Těch bylo přibližně 700 tisíc a ve stejný okamžik je přestala banka nabízet. 

Majitelé právě těchto účtů tehdy dostali výzvu k přechodu na osobní účet, přičemž po roce je čekalo zvýšení poplatku asi o polovinu. Dosud platili 45 korun měsíčně a v ceně měli kartu, internetové bankovnictví, kontokorent, výpis, dva výběry a jakékoliv dvě transakce. Nuceně ale museli přejít na osobní účet a platit 69 korun za měsíc. Česká spořitelna v té době oznámila zdražení zhruba 40 položek.

Sporožirový účet byl tak postupně nahrazován modernějšími produkty, které odpovídají technologickému pokroku v bankovnictví.

Klienti se sporožirového účtu těžko vzdávali

Nucený přechod na osobní účty přinesl ze strany klientů hodně nevole. Sporožirový účet byl zkrátka oblíbený a vypadalo to, že výhodnější než jiné účty. Postupně ale přicházela vlna zdražování, což se projevilo i v bankovnictví. Banky čelily klesajícím výnosům z úroků a stagnujícím příjmům z poplatků a provizí. 

Poplatky za vedení sporožirového účtu byly variabilní a závislé na konkrétním druhu účtu. Klienti si mohli vybírat mezi základní variantou umožňující základní služby bez dalších výhod a dalšími rozšířenými programy. Sporožirový účet ovšem postupně zahrnoval všechny základní prvky transakčního účtu.

Je na místě podotknout, že sporožirový účet měl poměrně nízké úrokové sazby, které se často blížily k nule. Primárně sloužil k běžným transakcím, nikoliv ke zhodnocování úspor. Současné běžné účty také nenabízí znatelný úrok, ale spořicí účty mívají úrokovou sazbu i kolem 4 procent. Některé účty ale vyžadují plnění určitých podmínek.

Spořicí nebo běžný účet?

V současnosti je vedení účtů výhodnější než v minulosti. K dispozici jsou různé typy účtu a nejčastěji se setkáváme s běžným a spořicím účtem. Běžné účty stále slouží zejména ke klasickým platebním transakcím a chybí jim úrokové sazby, zatímco spořicí účty vám mohou pomoci zhodnotit vaše úspory. Dejte si tedy pozor, jaký účet využíváte.

Běžné účty nabízejí výhodu v tom, že máte k dispozici své finanční prostředky kdykoliv potřebujete, a to prostřednictvím platební karty nebo online bankovnictví. Úrok je zde ale velmi nízký, téměř zanedbatelný. Pokud máte peníze uložené na běžném účtu, ztrácejí na hodnotě vlivem inflace.

Některé běžné účty vyžadují poplatky, ale najdete na trhu i takové, kde nejsou poplatky žádné. Dbejte pouze na to, abyste splnili případné vyžadované podmínky, jako je například počet měsíčních plateb nebo výše přijatých transakcí.

Spořicí účty je určen k uložení peněz s cílem určité výše zhodnocení. Ve srovnání s běžnými účty určenými pro běžné platby nabízí vyšší úrokovou sazbu, ale může omezovat některé transakce, jako jsou například trvalé příkazy. 

Udělejte průzkum

Zkontrolujte si podmínky svého účtu. Například klienti s bývalým sporožirovým účtem museli začít platit 69 korun měsíčně a navíc jim byly účtovány další poplatky za jednotlivé transakce. Některé banky dnes nabízejí daleko výhodnější vedení účtu. Pokud chcete spořit, převeďte své finanční prostředky na spořicí účty, kde si díky úrokům mohou zachovat kupní sílu.

Některé běžné účty jsou vedeny zdarma a často i bez podmínek. Například Fio banka, Air bank nebo mBank nevyžadují plnění dalších podmínek. Nějaké banky poskytují i jiné benefity. V takovém případě už může být nutné splnit určité předpoklady.

Spořicí účty pak mohou poskytovat úrokovou sazbu přibližně v rozmezí od 2 do 4 procent v závislosti na výši vkladu nebo specifických požadavcích. Například Česká spořitelna nabízí úrok až 4,05 procent, Banka Creditas má základní sazbu minimálně 3 procenta, Trinity Bank nabízí 3,58 procent do výše vkladu 400 000 korun.

Zdroje: wikipedia.org, nase-rec.ujc.cas.cz, banky.cz, penize.cz