Nemocenská v roce 2026: Kolik dostanete za 2týdenní nemoc a jak na tom budete při dlouhodobé neschopnosti
Inflace posledních let zanechala na našich úsporách pořádné rány. Není tak divu, že se lidé bojí nemoci. Nikdo za ně hypotéku nebo nájem nezaplatí, pokud zůstanou doma. Naštěstí i nemocenská v příštím roce aspoň trochu vzroste a někomu na ni nově vznikne nárok.
Asi to známe všichni, cítíme, že na nás prostě leze a místo toho, abychom si v klidu odpočinuli, se začneme nervovat, vybíráme dovolenou a nemocenské se bojíme jako čert kříže. Jasně, je to pochopitelné, ačkoli tzv. karenční doba (3 dny, kdy jsme nedostali nic) již pár let neplatí, strach z finančního propadu zůstává.
Výpočet nemocenské není úplně nejjednodušší, ale zkusíme vám to trochu objasnit. Pravidla pro výpočet nemocenské vychází z průměrné hrubé mzdy a inflace. Podle ČSÚ se průměrná hrubá zastavila těsně pod 49 000 korunami a inflaci vidíme v obchodě vlastně sami.
Jak vás zaplatí v nemoci váš šéf?
Máme to štěstí, že jsme v České republice oproti jiným státům poměrně dobře chráněni při nemoci. Hned od prvního dne je nám vyplácena nemocenská (i když to tak ještě před pár lety nebývalo). No, a nemocenskou nám v prvních 14 dnech vyplácí zaměstnavatel. Stát vstupuje do hry až později.
Pravidla jsou taková, že zaměstnavatel nám vyplácí nemocenskou (nebo spíše náhradu mzdy) pouze za pracovní dny (respektive dny, kdy jsme měli naplánovanou pracovní dobu) a po toto období dostáváme 60 % z redukovaného výdělku. No, a právě ta redukovaná částka se v roce 2026 mírně roste.
Od 1. ledna 2026 platí, že pokud vyděláváte do 285,78 Kč na hodinu, počítá se do redukované části 90 % vašeho příjmu. V rozmezí od 285,79 až 428,58 Kč se započítává 60 % a u vyšších příjmů pak činí redukční hranice pouhých 30 %, a to už je pořádný pád! Tady se bohužel odráží problém, že i když spolu se zaměstnavatelem odvádíte v oblasti sociálního pojištění hodně, neplatí tu stejný metr a ti co vydělávají více, jsou ve výrazné nevýhodě.
Co to znamená v každodenním životě? Pokud máte hrubou mzdu například 50 000 Kč, dostanete za prvních 14 dní nemoci asi 12 240 Kč. Je to sice velký propad oproti běžné výplatě, ale i tak je to o něco víc než v letech minulých.
Stát vám platí i víkendy
Jakmile nemoc trvá déle než dva týdny, přebírá otěže Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). A od 15. dne se pak nemocenská se vyplácí za každý kalendářní den, tedy včetně sobot a nedělí.
No, a je logické i že tady se posunuly redukční hranice (denní vyměřovací základ se nově redukuje až od částky 1 633 Kč na den), ale hlavně zde platí, že čím déle jste nemocní tím více peněz dostanete. Při stavu nemocnosti, který trvá 15. až 30. den vám stát vyplatí 60 % redukovaného základu. Při nemoci v délce 31 až 60 pak 66 % redukovaného základu a od 61. dne pak 72 % z redukovaného základu.
Co to znamená v praxi?
Zdá se vám to nesrozumitelné? Máte pravdu. Vraťme se radši k našemu zaměstnanci s hrubou mzdou 50 000 Kč. Jak víme, na začátku nemoci dostane jen něco přes dvanáct tisíc korun. Takže to bude hodně náročné, ale při dlouhodobé nemoci se jeho podpora zlepší.
Od třetího měsíce nemoci by tento člověk pobíral cca 31 920 Kč měsíčně. To už není o tolik méně než běžná výplata, protože z nemocenské se neplatí daně ani odvody, reálný propad oproti čisté mzdě už není tak drastický jako na začátku. I v roce 2026 jsou tak poměrně dobře chráněni ti, které postihla vážná nemoc nebo úraz.
Jak se na nemoc připravit, když jste OSVČ?
Pro živnostníky (OSVČ) bude rok 2026 rokem tvrdé reality. Nemocenské pojištění je pro ně nadále dobrovolné, ale zůstává extrémně nevýhodné. Prvních 14 dní prostě podnikatel nedostanete nic, protože nemá zaměstnavatele. Běžná chřipka tak pro OSVČ znamená čistou ztrátu a nulový příjem.
I kdybyste si však platili minimální zálohy, abyste v případě delší nemoci něco dostali, docela si naběhnete. To minimální nemocenské pojištění odpovídá tak nízkému základu, že nemocenská dávka pak vychází na směšných pár stokorun denně a z toho prostě nevyžijete.
Aby OSVČ dosáhl na slušnou nemocenskou, musel by si výrazně zvýšit i zálohy na důchodové pojištění, což se většinou ekonomicky nevyplatí. Takže ani v roce 2026 by se neměli spoléhat na stát a spíše si sjednat kvalitní komerční pojištění.
Co se mění u tzv. dohodářů?
Velký zlom nastává u dohod o provedení práce. Stát chce zamezit řetězení dohod, kdy se neplatilo pojistné. Ano, v praxi to znamená, že dohádářům klesne čistý výdělek, ale zároveň budou nově mít nárok na nemocenskou. Éra „práce na dohodu bez jakékoli ochrany“ tak pomalu končí.
Jak se na tyto změny připravit?
Systém nemocenské v roce 2026 je nastaven poměrně férově, pokud jste zaměstnanci a nemocníte dlouhodobě. Hodně velká rizika však nesou lidé s vysokými příjmy, a především pak podnikatelé. Jestli mezi ně patříte, zkontrolujte si své pojistné smlouvy ještě dnes. Spoléhat na to, že budete v pohodě, může být v roce 2026 velmi drahý omyl.
Zdroje: cssz.cz, mesec.cz, zpravy.kurzy.cz,
