Kontroly bankovních účtů se zpřísní. Lidé se obávají zásahu do svého soukromí
Banky musí kontrolovat nejen podezřelé transakce v rámci předcházení zneužívání finančního systému, ale nově také prověřují účty žadatelů o sociální dávky i jejich rodinných příslušníků. To se pochopitelně některým lidem a institucím příliš nezamlouvá.
Bankovní instituce kontrolují pohyb peněz na účtech svých klientů dlouhodobě, a to v rámci požadavků na transparentnost. Musí se tak podílet na předcházení zneužívání finančního systému. Nově ovšem musí poskytovat data i úřadům práce, což má předcházet zneužívání sociálních dávek. Zaměřme se tedy na oba fenomény a osvětleme si, proč jsou uváděny jako nezbytně nutné. Vyhýbat se přitom nebudeme ani názorům jejich kritiků.
Předcházení zneužívání finančního systému
Banky musí kontrolovat účty svých klientů kvůli tzv. AML pravidlům, která slouží předcházení zneužívání finančního systému, jež vychází ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vyhlášky č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Bankovní instituce tedy musí prověřovat zdroje financí, které jejích klienti ukládají na své účty. Mohou vás tedy prakticky kdykoli kontaktovat s tím, abyste doložili původ určitých peněz. Neprověřují přitom jen miliony, ale může jít i o několik tisíc. Podezřelé přitom může např. být časté přeposílání peněz. Doplňme, že své klienty banky obvykle kontaktují telefonicky a někdy požadují doložení informací či příslušných dokumentů.
„Pokud nám nějaká informace od klienta chybí, naskytnou-li se nějaké nejasnosti, případně si aktuálnost údajů potřebujeme potvrdit, kontaktujeme klienta,“ uvedl před časem pro Aktuálně.cz dřívější tiskový mluvčí ČSOB a Poštovní spořitelny Patrik Madle.
Samozřejmě se může stát, že se některým klientům takový způsob jednání bank příliš nezamlouvá, přesto vám v případě kontroly rozhodně doporučujeme spolupracovat. Jestliže tak neučiní potenciálně noví klienti, banky je mohou odmítnout. Se stávajícími klienty zase mohou ukončit obchodní vztah. Podezřelé transakce navíc bankovní instituce hlásí Finančnímu analytickému úřadu.
Informace o žadatelích o sociální dávky
Výše zmíněné kroky jsou banky povinny činit kvůli předcházení zneužívání finančního systému, přičemž lze zjednodušeně říci, že se jedná o prevenci praní špinavých peněz. Nově ovšem musí rovněž poskytovat informace o bankovních účtech některých žadatelů o sociální dávky úřadům práce. Novelu zákona v loňském roce prosadil Marian Jurečka (KDU-ČSL), tedy přímo ministr práce a sociálních věcí.
Jedná se ovšem o kontroverzní zákon. Za jeho prosazením stojí snaha efektivněji zakročit proti zneužívání sociální dávek. Na druhou stranu se v podstatě jedná o prolomení bankovního tajemství. Informace o účtech a zůstatcích určitých žadatelů o sociální dávky navíc mohou být doplněny informacemi o účtech a zůstatcích jejich rodinných příslušníků.
Bankovní instituce musí úřadům práce sdělovat detailní výpisy transakcí za poslední tři měsíce, což vyvolává jisté obavy. Ty pramení z narušování bankovního tajemství i z možnosti dané informace zneužít. Kromě obyčejných smrtelníků a některých institucí se na stranu kritiků přidala i Česká národní banka, které se nelibí např. skutečnost, že se kontroly nebudou vztahovat jen na žadatele o dávku. Ministr Marián Jurečka však obavy uklidňuje.
„Úřad rozhodně nebude mít možnost nahlížet do povahy platebních transakcí a třeba sledovat, co si žadatel zakoupil. I tyto informace se ve veřejném prostoru objevily a nezakládají se na pravdě. Neplánujeme zavádět nějakého ‚Big Brothera‘,“ cituje Jurečkova slova web Echo24.
