Katastrofa pro živnostníky. Od ledna jich skončilo víc než při zavedení EET
Začátek roku přinesl českým živnostníkům nečekaně tvrdou ránu. Počet podnikatelů, kteří ukončili svou činnost, překonal dokonce období zavádění elektronické evidence tržeb (EET). Hlavním důvodem je razantní zvýšení minimálních odvodů na sociální pojištění, které je součástí vládního konsolidačního balíčku. Tento krok způsobil nejen hromadné ukončování živností, ale také vlnu frustrace mezi drobnými podnikateli, kteří se potýkají s rostoucí administrativní zátěží a nejistotou v podnikatelském prostředí.
Podle statistik se počet podnikatelů bez zaměstnanců ve třetím čtvrtletí loňského roku snížil na 635 tisíc, což je o 32 tisíc méně než rok předtím. Tento pokles je nejvýraznější od doby pandemie, kdy byli živnostníci nuceni zavírat své provozovny kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem. Podobně vysoký úbytek byl zaznamenán v roce 2015 po zavedení kontrolních hlášení a EET. Nyní je však situace ještě vážnější.
Hlavním důvodem je zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Tento základ se během tří let zvedne z 25 na 40 % průměrné mzdy, což znamená, že minimální pojistné za poslední dva roky vzrostlo o 60 %. Od letošního ledna si tak OSVČ musí připravit bezmála 5 tisíc korun měsíčně pouze na sociální pojištění.
Podnikatelé na hraně možností
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček upozorňuje, že právě drobní podnikatelé a řemeslníci jsou na tyto změny nejcitlivější. „Pro malé podnikatele, kteří pracují sami na sebe nebo mají jednoho zaměstnance, jsou právě takové změny tím, co sledují nejvíc,“ varuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Zajíček. Podobně se vyjádřila i místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavla Břečková, která potvrzuje, že zvýšení odvodů hraje při poklesu živností klíčovou roli.
Únava z neustálých změn a nestabilního prostředí má výrazný dopad. Podle majitele poradenské firmy Radomila Bábka se mnozí podnikatelé, kteří v oboru působí desítky let, rozhodují s podnikáním skončit, protože už nechtějí čelit dalším nepříznivým zásahům státu. Nejvíce mizí tradiční řemeslné profese – truhláři, krejčí, zedníci, instalatéři či malíři. Nečekaný pokles OSVČ se však objevil i v IT sektoru, kde začínající podnikatelé nezvládají vysoké administrativní nároky a rostoucí náklady.
Jaké budou dopady?
Masivní úbytek živností odráží širší problém podnikatelského prostředí v Česku. Podle dat Eurostatu se za posledních pět let snížil počet podnikatelů, kteří zaměstnávají další pracovníky, ze 145 na 105 tisíc, tedy o třetinu. Tento trend nejvíce zasahuje průmysl, stavebnictví a maloobchod, kde obchodníci stále častěji zavírají své provozovny kvůli rostoucím nákladům a byrokratickým překážkám.
„Mzdová agenda, rigidní zákoník práce a neustálé změny a turbulence v legislativních úpravách způsobují nejistotu zaměstnavatelského prostředí a vysoké náklady. Pro podnikatele, který nemá na tuto agendu specializovaného člověka, či rovnou oddělení, jde o čím dál méně únosný stav,“ shrnuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavla Břečková. Otázkou zůstává, zda vláda situaci nepodcenila a zda jsou podnikatelé ochotni tento trend akceptovat.
Politické dopady a vyhlídky do budoucna
Historie ukazuje, že dramatické změny v podnikatelském prostředí mají dopad i na politickou scénu. Po zavedení EET se živnostníci přiklonili k pravicovým stranám, které je dokázaly zastat. Naopak zpřísnění podmínek pro OSVČ v roce 2013 vedlo k tomu, že značná část podnikatelů podpořila hnutí ANO. Nejnovější průzkumy naznačují, že nespokojenost OSVČ s koalicí Spolu přispěla k nárůstu podpory hnutí Starostové a nezávislí.
Budoucnost podnikatelů v Česku je stále nejistá. Ačkoliv někteří odborníci očekávají stabilizaci situace, zůstává otázkou, kolik živnostníků bude ochotno v podnikání pokračovat, pokud budou zatíženi dalšími odvody a povinnostmi.
Zdroj: Seznam Zprávy
