Odtrhly se akciové burzy úplně od reality? Stává se z akcií bublina?

Dlouhá desetiletí byly akciové trhy považovány za jakýsi barometr dané ekonomiky. V posledních letech to však již neplatí a žijí si vlastním životem.

Když akciové trhy sklouznou do klesajícího trendu, ekonomiky během pár měsíců obecně spadnou do recese, případně stagnace. Naopak, když začnou růst, v krátkém čase přijde i celkové ekonomické oživení a hospodářský boom.

Takovým jednoduchým způsobem by se dalo donedávna popsat fungování finančních trhů a zbytku ekonomiky. Nešlo sice o stoprocentně spolehlivý indikátor, avšak většinou se nemýlil. V dnešním světě však tato ekonomická poučka zcela ztratila svůj smysl, protože akciové trhy již nejsou zrcadlem celého hospodářství. Mnozí zkušení investoři jejich přirovnávají k megabublině, která spíše funguje jako kasino.

Přinášíme 5 příkladů, které naznačují, jak moc jsou akciové burzy odtržené od reality.

Malí nájezdníci
Teprve nedávno se udála historická událost. Parta drobných investorů sdružená ve skupině s názvem WallStreetBets (WSB) zaútočila na hedgeový fond Melvin Capitals. Ten totiž vsadil na pokles akcií firmy Game Stop (GS). Tato sázka se nelíbila lidem z WSB, a tak začali hromadně nakupovat akcie GS, čímž jejich cenu vyhnali nahoru. Hedgeový fond musel kapitulovat a přiznat velké ztráty. Média to nejdříve prezentovali jako výhru Davida nad Goliášem. Nakonec se ale ukázalo, že mnoho malých nezkušených investorů prodělali a na straně nakupujících byli i tradiční vlci z Wall Street, kteří shrábli tučné zisky. WSB se snažilo tímto způsobem ovlivnit i jiné ceny aktiv, avšak ani tam nakonec nezaznamenali velké úspěchy.

Speciální akviziční firmy
V posledním roce se začal ve velkém rozmáhat trend vzniku takzvaných SPAC společností (Special-purpose acquisition company). Jsou to firmy, které nic neprodukují ani neposkytují žádné služby. Jejich cílem je nahromadit kapitál upisováním akcií na burze. Takto získaný kapitál pak vedení využívá na různé fúze a akvizice konkrétních podniků. Rizikem je především to, že investoři vůbec netuší, do čeho reálně nakonec investují. Prvotní zájem a přítok velkého objemu kapitálu může ceny daných akcií vyhnat nahoru, ovšem je otázkou, zda tato hodnota je udržitelná i v dlouhodobém horizontu.

O obrovském boomu těchto společností vypovídá i statistika prvotního úpisu akcií – IPO. Loni SPAC firmy prostřednictvím uvedení akcií na burzu získali přes 83 mld. dolarů (68,6 mld. eur). Přičemž rok předtím to bylo jen 13,6 mld. dolarů (11,2 mld. eur).

Zombie společnosti
Dalším problémem, který se postupně vyplavuje na povrch akciových trhů, jsou firmy sotva se držící při životě. Tyto společnosti dostaly označení zombie, protože si na sebe nedokážou dlouhodobě vydělat. Problémem ani tak není, že by se ocitly na jistou dobu ve ztrátě, ale že jsou dlouhodobě v červených číslech a svou činností nedokážou splácet ani úroky z vypůjčených peněz Je pochopitelné, že koronakrize hospodaření mnohých amerických společností uvrhla do ztrát a počet zombie podniků tak výrazně narostl. Již před pandemií se však objem takových firem zvětšoval. Podle agentury Bloomberg v roce 2011 dlužili zombie firmy jen zhruba 320 mld. dolarů (264,5 mld. eur), přičemž do konce roku 2019 se tento dluh zvýšil na bilion dolarů (830 mld. eur). No a v roce 2020 tento ukazatel narostl až na 2 biliony dolarů (1,660 bil. Eur).

Sociální sítě
Komunikační prostředky vždy výraznou měrou ovlivňovaly finanční trhy. S nástupem sociálních sítí se však jejich síla znásobuje, což v případě nezkušených investorů může dopadnout dost zvláštně. Už nejen klasické média dokáží pohnout cenami aktiv. Dobrý příkladem je Elon Musk, který rád komunikuje přes Twitter. Jeho vyjádřeními se už zabýval i americký regulátor a dostal za to i pokutu. Kromě toho, že svými slovy výrazně ovlivňoval cenu akcií automobilky Tesla, jíž šéfuje, Musk dokázal pohnout i jinými společnostmi. Nedávno například tweety fráze „Use signal“, tedy: Používejte signal. Měl tím na mysli aplikaci pro zabezpečenou komunikaci. Pouze takový jeden krátký post na sociální síti stačil mnoha lidem, aby začali nakupovat akcie firmy Signal Advance, jejichž cena následně vyletěla nahoru. Problém byl však v tom, že Signal Advance nestojí za komunikační aplikací, protože ta se orientuje na průmyslovou výrobu.

Naděje a euforie
V neposlední řadě je třeba zmínit vliv euforie, která převažuje nad reálnými výsledky. Každá bublina je doprovázena přehnaným nadšením. Tentokrát to není výjimkou. Mnoho investorů se nezajímá o finanční ukazatele jednotlivých společností, stačí jim, když jen roste samotná cena akcií. Jako příklad nám může posloužit automobilka Tesla. Ta se totiž stala nejhodnotnějším producentem vozů na světě. Předběhla zaběhnuté hráče v tomto byznysu, jako například Toyotu či Volkswagen. Přitom ty vyrábějí miliony vozidel každý rok a jsou v zisku. Tesla teprve rozjíždí svou hromadnou výrobu elektromobilů a v zisku je jen díky emisním limitům, které prodává tradičním automobilkám.