Nafta zdražuje rychleji než benzin: motoristé se připravují na hranici 40 Kč za litr

Nafta po skokovém zdražení dohání a překonává benzin

Podle údajů společnosti CCS, na které se odvolávají analytici, začaly pohonné hmoty v Česku v posledních dnech prudce zdražovat. Nafta od konce února zdražila v průměru o více než pět korun na zhruba 38,6 Kč za litr, přičemž jen mezi sobotou a nedělí se průměrná cena zvýšila o více než 60 haléřů. Motoristé tak nyní za naftu platí víc než za benzin.

Natural 95 zdražil za stejné období zhruba o 2,6 koruny a jeho průměrná cena se pohybuje kolem 36,2 Kč za litr. Rozdíl v dynamice růstu tak jasně ukazuje, že tlak na růst cen je u nafty podstatně silnější než u benzinu.

Analytici upozorňují, že podobná situace, kdy je nafta výrazně dražší než benzin, bývá pro českou ekonomiku citlivější. V kontextu dřívějšího vývoje cen připomínají, že když byla ropa naposledy na podobně vysokých úrovních v létě 2022, stál benzin v Česku okolo 47 Kč za litr a nafta se pohybovala zhruba na 48 Kč za litr. Současný pohyb směrem k 40 Kč za litr proto vnímají spíše jako další krok v možném pokračujícím růstu, než jako vrchol zdražovací vlny.

Ekonomika

Kolik pěněz musíte celý život vydělávat, abyste v důchodu mohli vést důstojný život. Většina Čechů si o tom může nechat jen zdát

Mít ve stáří klid a nebát se každého účtu zní krásně, ale pro velkou část Čechů je to spíš přání než realita. Ceny jídla, energií i bydlení rostou rychleji než úspory a státní penze sama o sobě většinou nestačí ani na základní potřeby. Kdo nechce v penzi žít od výplaty k výplatě, musí myslet na finance už během pracovních let, ne až při prvním vyplaceném důchodu.

Analytici: hranice 40 Kč za litr padne brzy, klíčová bude délka konfliktu

Shoda ekonomů a tržních analytiků se týká především výhledu na nejbližší dny a týdny. Ceny pohonných hmot v Česku podle nich „v příštích dnech zřejmě překonají úroveň 40 korun za litr“, a to zejména kvůli vývoji na světových trzích s ropou a eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

Ropa od začátku roku zdražila přibližně o 77 procent, což je tempo, které globální energetický trh několik let nezažil. Významnou roli v tom hraje uzavření či omezení provozu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Spolu s omezením produkce v klíčových dodavatelských regionech to vytváří na trh silný tlak.

Analytici upozorňují také na růst rizikové přirážky v celém dodavatelském řetězci – výrobci, obchodníci i logistické firmy do cen paliv promítají vyšší nejistotu, dražší držení zásob a možné komplikace v dopravě. Výsledkem je, že velkoobchodní ceny ropných produktů reagují na pohyb cen ropy prakticky okamžitě, a skokové změny na burze se proto rychle promítají do ceníků čerpacích stanic.

Podle analytiků je pro další vývoj na českých pumpách klíčová především délka a intenzita konfliktu na Blízkém východě. Pokud se napětí v regionu udrží a dodávky ropy zůstanou omezené, bude tlak na další růst cen přetrvávat. Současně však data z trhu s ropou ukazují tzv. backwardation, tedy situaci, kdy jsou kontrakty s nejbližší splatností dražší než ty s pozdějším dodáním. Trh tím signalizuje, že ceny ropy mohou v nejbližších měsících zůstat zvýšené, ale z dlouhodobějšího hlediska očekává spíše pokles.

Struktura ceny: daně, marže a vliv státu

Výsledná cena nafty u čerpacích stanic není jen odrazem ceny ropy a velkoobchodních cen. Do koncové ceny se promítá spotřební daň, DPH i marže obchodníků. Analytici připomínají, že:

• spotřební daň činí v Česku 12,84 Kč na litr benzinu,
• u nafty je spotřební daň 9,95 Kč na litr,
• základní sazba DPH je 21 procent,
• dlouhodobá průměrná marže obchodníků se odhaduje na 2,5 až 3,5 Kč na litr.

Právě nastavení daní je jedním z nástrojů, který mají vlády v situaci prudkého zdražování k dispozici. Ekonomové připouštějí, že v případě trvalejšího růstu cen ropy by vláda mohla přistoupit ke snížení spotřební daně, minimálně u nafty. V modelovém propočtu uvádějí, že při snížení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč na litr by roční ztráta pro veřejné finance dosahovala zhruba 13 miliard korun.

Takový krok by měl přímý dopad na státní rozpočet. V případě, že by ke snížení daně došlo na zbytek letošního roku, odhadují ekonomové, že plánovaný schodek rozpočtu by se mohl zvýšit zhruba z 310 miliard korun až nad 320 miliard, případně blíže k 325 miliardám korun. I proto se podobná opatření obvykle zvažují pouze v případě dlouhodobě zvýšených cen.

Dalším teoretickým nástrojem státu je uvolnění státních ropných rezerv pro síť čerpacích stanic EuroOil, kterou provozuje státní firma Čepro. Podle části expertů by však dopad takového kroku na celý trh byl spíše omezený. Nouzové zásoby jsou podle zákona určeny hlavně k řešení stavu nedostatku ropy a paliv, ne k aktivnímu srážení maloobchodních cen prostřednictvím jedné obchodní sítě.

Přesto by uvolnění rezerv za nižší ceny pro EuroOil mohlo mít psychologický efekt – lokálně by vytvořilo tlak na konkurenci a mohlo by alespoň dočasně mírnit cenové špičky v některých regionech. Z hlediska celkového vývoje cen nafty v Česku by však šlo spíše o doplňkový nástroj.

Ekonomika

Ekonomové varují. České domácnosti čeká největší test zadlužení od krize

České domácnosti vstupují do roku 2026 s rekordní úrovní zadlužení, zpomalující ekonomikou a měnícím se trhem práce. Kombinace vysokých splátek hypoték, rostoucích cen služeb a nejistých příjmů vytváří prostředí, které mnozí ekonomové označují za největší test finanční odolnosti domácností od globální finanční krize.

Dopravci a ekonomika: dražší nafta může zdražit zboží i služby

Na rychlý růst cen nafty upozorňují také zástupci dopravců. Podle informací ze sektoru, o nichž informují média, skokové zdražení nafty o několik korun za litr znamená okamžitý nárůst provozních nákladů, a to jak pro silniční nákladní dopravu, tak pro osobní přepravu. Dopravci proto varují, že pokud se ceny nafty udrží na vyšších úrovních, projeví se to zdražením přepravních služeb.

Zdražení dopravy se následně promítá do cen široké škály zboží a služeb – od potravin a spotřebního zboží až po stavební materiály. Nafta je totiž v českých podmínkách klíčovým palivem pro kamionovou i regionální dopravu, a vyšší ceny paliva se proto jen omezeně dají kompenzovat jinými úsporami.

Zástupci dopravního sektoru zároveň upozorňují, že české firmy čelí v evropské konkurenci stále tvrdším podmínkám. Vyšší ceny nafty v kombinaci s napjatými maržemi mohou vést k tlaku na zvyšování cen pro koncové zákazníky nebo k omezování některých typů služeb. To je riziko jak pro domácnosti, tak pro exportně orientované firmy.

Co čeká řidiče: krátkodobé zdražení versus dlouhodobý výhled

Klíčová otázka pro motoristy i podniky v roce 2026 zní, zda se současné zdražování nafty zastaví na úrovni okolo 40 Kč za litr, nebo bude pokračovat dál. Analytici v tuto chvíli upozorňují na několik faktorů:

• Krátkodobě působí na růst cen nafty vysoké ceny ropy, konflikty na Blízkém východě, omezení produkce a zvýšená riziková přirážka v celém řetězci od těžby až po pumpu.
• Střednědobě bude záležet na tom, jak dlouho přetrvají geopolitická rizika a zda dojde k uvolnění dodávek v klíčových producentských regionech.
• Dlouhodobě část tržních signálů naznačuje, že by ceny ropy neměly růst donekonečna; cenová křivka naznačuje spíše stabilizaci a následný pokles, pokud se situace na trzích uklidní.

Pro české řidiče i firmy to znamená, že v nejbližších týdnech se musejí připravit na období zvýšené cenové volatility. Zdražování nafty se může projevit nejen v rodinných rozpočtech, ale i v celkové inflaci, zejména pokud se do vyšších cen promítnou náklady dopravců a dalších služeb závislých na dieselových motorech.

Jak rychle se situace uklidní, bude do značné míry záviset na faktorech, které Česko nemá přímě ve své moci – na vývoji konfliktu na Blízkém východě, rozhodnutí hlavních producentů ropy i globálním ekonomickém růstu. V domácím prostředí může vláda reagovat především úpravou daňového zatížení nebo využitím státních rezerv, oba nástroje však mají své náklady a omezení.

Závěr: nafta jako barometr nejistoty

Nafta se v roce 2026 stává jedním z hlavních barometrů ekonomické nejistoty. Její cena roste rychleji než cena benzinu a tlačí na náklady dopravy, průmyslu i domácností. Analytici očekávají, že průměrné ceny paliv v Česku brzy překročí 40 Kč za litr, přičemž tempo růstu je výraznější právě u nafty.

Pokud se geopolitické napětí a omezení dodávek ropy nezmírní, budou se řidiči i firmy muset připravit na delší období dražšího tankování. Debata o tom, jakou část tohoto břemene ponese stát prostřednictvím daňové politiky a jakou část ponesou spotřebitelé a podniky, bude v české ekonomice nepochybně jedním z hlavních témat roku 2026.