Kolik pěněz musíte celý život vydělávat, abyste v důchodu mohli vést důstojný život. Většina Čechů si o tom může nechat jen zdát

Mít ve stáří klid a nebát se každého účtu zní krásně, ale pro velkou část Čechů je to spíš přání než realita. Ceny jídla, energií i bydlení rostou rychleji než úspory a státní penze sama o sobě většinou nestačí ani na základní potřeby. Kdo nechce v penzi žít od výplaty k výplatě, musí myslet na finance už během pracovních let, ne až při prvním vyplaceném důchodu.

O reformách důchodového systému se mluví řadu let, ale lidi nakonec zajímá jediné, a to, kolik peněz budou ve stáří potřebovat, aby si nemuseli vybírat mezi zaplacením nájmu a nákupem léků. Důstojný důchod neznamená luxusní dovolené, ale jistotu, že je zaplacené bydlení, základní potraviny, léky a občas zůstane něco na radost, třeba na kávu s přáteli nebo víkend na chalupě.

Na konci roku 2024 brali čeští senioři v průměru zhruba dvacet tisíc sedm set korun měsíčně. Letos se tato částka pohybuje kolem jednadvaceti tisíc. Většině starších lidí to sotva pokryje nájem, energie a základní nákupy. Jakmile se objeví něco navíc, například oprava pračky nebo větší doplatky za léky, rozpočet to snadno položí.

Co znamená důstojný důchod

Podle odborníků je pro klidné stáří potřeba, aby důchod dosahoval alespoň poloviny průměrné mzdy. V dnešních číslech jde přibližně o dvaadvacet až pětadvacet tisíc korun měsíčně. S takovou částkou se dá zaplatit nájem, energie, jídlo, léky i doprava a většině lidí ještě zůstane pár stokorun na něco, co jim udělá radost, například na lístek do divadla nebo krátký pobyt mimo domov.

Poradci zároveň doporučují odkládat si v průběhu let peníze stranou. Ideálně by měl mít člověk naspořeno okolo dvou milionů korun. Tato rezerva se hodí na věci, které se nedají předem naplánovat, například opravu kotle, nové brýle nebo dražší léky, na které by samotná penze nestačila.

Jak velkou rezervu je potřeba

Když si vezmeme modelovou situaci, člověk odchází do penze v pětašedesáti a počítá, že v ní stráví dvacet let. Aby měl každý měsíc k dispozici asi pětadvacet tisíc, potřebuje za celou dobu zhruba šest milionů korun. Stát z této částky pokryje přibližně třetinu až dvě pětiny, zbytek je nutné naspořit.

Kdo začne odkládat peníze už někdy ve věku kolem pětadvaceti let, zvládne to s menšími částkami a stačí mu dát stranou pár tisíc korun měsíčně. Pokud se ale k tomu odhodlá až po čtyřicítce, musí měsíčně ukládat mnohem víc, často už tolik, že si to spousta lidí prostě nemůže dovolit.

Jak vysoký příjem je k tomu potřeba

Aby mohl někdo pravidelně dávat stranou částky, které mají smysl, nestačí mu příjem jen na běžný provoz domácnosti. Pokud chce každý rok odložit zhruba sto padesát až tři sta tisíc korun, měl by mít roční výdělek přes půl milionu, což znamená měsíční plat kolem čtyřiceti tisíc korun hrubého nebo více.

Pro velkou část českých domácností je to stále nedosažitelná hranice. Mnozí proto spoléhají pouze na státní důchod, i když vědí, že s ním pohodlné stáří nečeká.

Jak žijí senioři dnes

Realita současných důchodců má do klidného stáří daleko. Průměrná penze většinou pokryje jen základní výdaje na bydlení, energie a jídlo. Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří žijí sami. Po zaplacení účtů jim nezůstává téměř nic a jakýkoli nečekaný výdaj znamená problém.

Stát nabízí doplňkové penzijní spoření a některé firmy k němu přidávají příspěvky, ale průměrný Čech odkládá jen něco málo přes tisíc korun měsíčně. To nestačí ani na vytvoření pořádné finanční rezervy, natož na pohodový život v penzi.

Myslet na stáří se vyplatí

Kdo chce mít v důchodu jistotu a klid, potřebuje po celý život vydělávat nadprůměrně a část příjmů odkládat stranou. Spoléhat se jen na státní penzi znamená smířit se s velmi skromným stáří. Čím dříve člověk začne myslet na budoucnost, tím větší má šanci zajistit si aspoň základní komfort a nebýt ve stáří odkázán jen na štěstí.

Zdroje: Český statistický úřad, iRozhlas, Ministerstvo financí ČR