Z kompostu líheň nemocí: Maso, citrusy, vařené jídlo a další věci, které do kompostu nepatří
Kompostování je úžasný způsob, jak zužitkovat organický odpad a zároveň podpořit zdraví své zahrady. Správně připravený kompost půdu obohacuje o živiny, zlepšuje její strukturu, podporuje růst rostlin a pomáhá zadržovat vláhu.
Jenže kompost není černá díra, do které můžete bezmyšlenkovitě házet všechno, co se rozloží. Naopak, některé věci do kompostu vůbec nepatří. Pokud se tam dostanou, můžete si zadělat na problém. Nejenže se vám hromada přestane rozkládat, ale můžete si také přivodit invazi škůdců, zápach, šíření chorob nebo kontaminaci půdy. A to už není kompostování, ale noční můra zahrádkáře. Takže co do kompostu rozhodně nikdy nedávat, pokud si nechcete zničit celou zahradu?
Maso, kosti a mléčné výrobky
Nejčastější chybou je, že lidé na kompost vyhazují vše, co jim zbyde v kuchyni. Na kompost ale patří jen čerstvé rostlinné zbytky, naopak zbylé maso, ryby, kosti, sýry, jogurty nebo vejce patří do klasického směsného odpadu. Jedinou výjimkou jsou dobře umyté vaječné skořápky, které jsou skvělým zdrojem vápníku pro rostliny.
Důvodů, proč tyto potraviny na kompost nepatří, je hned několik. Tím prvním je, že lákají mouchy a hlodavce, kteří se v hromadě zbytků klidně zabydlí a začnou se množit. Tyto suroviny se rozkládají za tvorby hnilobných bakterií, které mohou být dokonce nebezpečné pro zdraví. Je zde také riziko šíření patogenů nebo silného zápachu.
Vařená jídla a pečivo
Jak již bylo řečeno, na kompost patří pouze “čerstvé” čili syrové zbytky. To znamená, že zbytek zeleninové polévky, zbytky omáček nebo bramborové kaše, zde nemají své místo. Vařené jídlo obsahuje zbytky tuků, soli a koření, které narušují správný proces rozkladu. Může tak docházet ke kvasným procesům, zápachu a k přilákání mravenců, much, vos nebo potkanů.
Citrusy a exotické ovoce ve velkém
I syrové zbytky ovoce mají svá ale. Patří sem především citrusy. Pokud na kompost čas od času hodíte slupku z pomeranče, jeho kvalitu to zásadně neovlivní. Problém nastává, pokud na něj hážete slupky od citrusů, banánů nebo třeba manga a avokáda ve velkém. Většina citrusů a tropického ovoce je ošetřena chemikáliemi proti plísním a hmyzu. Tyto látky mohou narušit mikrobiální procesy v kompostu, stejně jako kyselé pH citrusů, které zpomaluje rozklad. Slupky od tropického ovoce by se před umístěním na kompost měly alespoň řádně umýt.
Nemocné nebo chemicky ošetřené rostliny
U chemického ošetření ještě zůstaneme. Kvalitní kompost by měl být ideální v bio kvalitě. Bojujete-li v zahradě se škůdci a chorobami, které likvidujete pomocí chemie, nedávejte poté tyto rostliny na kompost. Stejně tak sem nepatří ani rostliny napadené, ať už škůdci, nebo chorobami. Tyto patogeny zde přežívají a při následném využití kompostu si je další sezónu zavlečete do celé zahrady. Napadené nebo chemicky ošetřené zbytky rostlin je lepší spálit nebo vyhodit do klasického odpadu.
Plevel se semeny
Tuto chybu dělá opravdu mnoho zahradníku. Vytrhají plevel ze všech záhonů a kbelíky plné nežádoucích rostlin putují rovnou na kompost. Pokud jde o malé rostlinky, je to v pořádku. Dejte si však pozor na to, aby už plevel neměl semena. Ta v kompostu s oblibou klíčí a nevědomky si tak zaplevelíte všechny záhony v zahradě. Pokud si chcete být jistí, že plevel váš kompost neznehodnotí, spařte jej před uložením do kompostéru vroucí vodou.
Kočičí a psí exkrementy
Možná si říkáte, že zvířecí exkrementy jsou přece skvělým přírodním hnojivem. V zemědělství se běžně využívá hnůj nebo třeba slepičince. Rozdíl je však v tom, od jakého zvířete exkrementy pocházejí. Pokud je jeho hlavní složkou potravy maso a živočišné produkty, o kvalitní hnojivo rozhodně nejde. Naopak vystavujete svou zahradu i sebe mnohým rizikům. V kompostu s psími či kočičími exkrementy se množí desítky různých patogenů. Zůstávají zde zárodky parazitů, včetně toxoplazmózy nebo červů.
Zdroje: environment.sa.gov.au, iReceptar.cz, Novinky.cz
