Proč mi moje dítě neprojevuje vděk? Bolí mě to víc, než jsem čekala (Foto: Local import)
Proč mi moje dítě neprojevuje vděk? Bolí mě to víc, než jsem čekala
Být rodičem je krásný, ale někdy dost náročný úkol. Snažíme se dítě potěšit a zavděčit se mu, avšak vděku se nedočkáme. V některých případech se dostaví akorát potřeba dalších hraček, aktivit nebo peněz na zábavu. Zejména v období dospívání se může často stávat, že nám naši potomci příliš neprojevují vděk. Čím to je a jak se s tím vyrovnat?
Proč dětem chybí vděk? Může za to puberta
Mnozí rodiče se mohou cítit zraněně a frustrovaně, když se děti nechovají dostatečně vděčně. Hned na úvod je na místě zmínit poměrně nepříjemnou pravdu. Jako rodiče bychom projevy vděčnosti neměli očekávat. Měli bychom se chovat ke svým dětem a obecně i k lidem ve svém okolí nezištně. Následně budeme potěšeni, pokud se nám energie vrátí, nebo nebudeme zklamaní, jestli vděk nepřijde. Ovšem jde již o pokročilejší náhled na jednání. Je pochopitelné, že je pro rodiče bolestivé, pokud se dítě staví lhostejně k výchově, které rodiče věnují tolik času, energie a úsilí. Naštěstí existují způsoby, jak se s tím vyrovnat.V každém případě puberta představuje období, kdy se děti vymezují vůči rodičům a hledají vlastní identitu. Je důležité podotknout, že tento vývojový proces je nezbytný pro dosažení jejich dospělosti a jde o přirozenou cestu životem. V této životní fázi jsou jedinci více zaměřeni na sebe, své problémy a potřeby. To vše může omezovat projevy vděčnosti, což může být pro některé rodiče těžké přijmout.Dospívající zkrátka prochází změnami v oblasti emocí, rozhodování nebo vnímání vztahů. Mladý člověk se snaží docílit vlastní autonomie, tím pádem rodiče vnímá více jako autority než jako blízké osoby. Jedná se o přirozený vývoj vedoucí k samostatnosti, ale jednání dětí pak může působit jako nevděčnost, vzdor a navrch náročnost. Jsou v této době vůči svým rodičům spíše uzavření a odmítaví. Již neberou vše, co rodiče říkají, jako absolutní pravdu. Hledají vlastní pohledy na věc.
Lidl uzavře na 48 hodin všechny své obchody
Nákupní horečka je klasicky před svátky v plném proudu. Lidé nakupují zásoby jídla pro štědrovečerní večeři a dárky pro své blízké. Každý rok se ale určitě najde někdo, kdo tohle řeší na poslední chvíli anebo mezi svátky dokupuje dodatečně věci, na které zapomněl - třeba na majonézu do salátu, máslo nebo dárek pro tchyni. Podle zákona bude mít Lidl na celých 48 hodin zavřeno a rozhodně nebude sám.
Děti se koncentrují na své vrstevníky
Dospívající se tedy oprošťují od svých rodičů a více se zaměřují na vrstevníky a budování vztahů s nimi. Mladí tak hledají svoji nezávislost a přestože základní zdroj podpory je v rodičích, sociální interakce a projevy emocí se přesouvají do světa přátel.Z pohledu rodičů může nastat problém, když mají pocit, že děti dostatečně neoceňují jejich snahy je správně vychovat. Rodiče často pro děti mnohé obětují a očekávají, že jim budou vděčné. V podstatě to činí rodiče spokojenými. Když projevy vděku nepřicházejí, rodič může mít dojem, že ho dítě nemá rádo. Jak vysvětluje profesor sociálních a behaviorálních věd David J. Bredehoft, je třeba na tomto místě trochu přibrzdit.Naše pocity frustrace plynoucí z toho, že děti nejsou dost vděčné, mohou vést ke konfliktům v našich vztazích, k výčitkám, tlaku, následně odcizení nebo předsudkům. Je tedy dobré dozvědět se o chování našich dětí v pubertě něco víc. Prochází totiž obdobím nejasností i intenzivních emocí. Jejich jednání může být různé. Snaží se prosadit jako samostatné bytosti, přitom se mohou cítit pod tlakem, protože se chtějí vyrovnat s očekáváními, která na ně rodiče kladou.
Roli hraje i výchova
Jestliže děti neprojevují vděk nebo například odmítnou dárek, co jim dáte, je dobré si uvědomit, že každý někdy udělá chybu. Měli bychom s tím počítat. Dětem nemusí dojít, že nás tím zraní. Děti již od útlého věku potřebují vysvětlovat, co se děje, pokud jsou nespokojené a dávají to najevo nemístným způsobem. Dospělí berou emoce jako samozřejmost a rozumí jim, ovšem děti jsou v tomto ohledu nevybavené. David J. Bredehoft upozorňuje, že právě rodiče by měli děti učit, jak se chovat v případě jejich nespokojenosti tak, aby nezraňovali druhé. Je třeba vést děti ke skromnosti i k uvědomění, že na nic nemají nárok automaticky.Pokud bychom v roli rodiče očekávali vděk za každou naši oběť, děti by projevy těchto pocitů mohly brát jako povinnost. To by nevedlo k přirozeným a zdravým projevům vděčnosti. Rodiče, kteří dětem dávají prostor pro nezávislost a ukazují svoji lásku bez podmínek, mají nejspíš větší šanci, že děti vděk projeví spontánně a přirozeně.
Tenhle nábytek nevyhazujte. Možná je ošklivý, ale má cenu nového auta a sběratelé vám utrhnou ruce
Na vaší půdě nebo v bytě po prarodičích možná najdete nábytek, který se bude jevit jako stará přítěž. Může jít o těžkou komodu, křeslo s ošoupaným čalouněním nebo třeba nevzhlednou skříň. Většina lidí tyto kusy nábytku bez rozmyslu vyhodí či prodá. To je však velká chyba.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!