Mráz šokoval Česko: meruňky zmrzly, sadaři hlásí až 80% ztráty úrody!

Jarní mrazové epizody zasáhly v dubnu 2026 velkou část Česka a ukázaly, jak křehká je rovnováha mezi teplým začátkem jara a návratem zimy. Zatímco meteorologové zaznamenali na řadě míst mimořádně nízké teploty, sadaři ve Zlínském kraji už mluví o výrazných škodách, zejména na meruňkách. Švestky a část dalších ovocných druhů zatím odolávají, rozhodující však budou následující týdny.

Situace tak názorně propojuje dva světy: suchá meteorologická data o přílivu studeného vzduchu a velmi konkrétní ekonomické dopady na ovocnářství v regionech. Jde přitom o opakující se problém – jarní mrazy v posledních letech častěji přicházejí v době, kdy jsou stromy už v plném květu.

Studený vzduch od severovýchodu: mráz i v nížinách

Na konci pracovního týdne vrcholil nad Českem příliv studeného, suchého vzduchu od severovýchodu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal v pátek ráno teploty hluboko pod bodem mrazu na většině území, a to nejen na horách, ale i v nižších polohách.

Ve východních dvou třetinách republiky se mráz projevil nejvýrazněji. V mrazových kotlinách a údolích klesaly teploty až k -12 °C. Na Jizerce v Kořenově meteorologové naměřili -11,8 °C, v Orlickém Záhoří -11,6 °C. Výrazné mrazy ale nezasáhly jen tradičně chladná horská údolí – velmi nízké hodnoty hlásily i stanice v nižších nadmořských výškách.

V Teplicích nad Metují (část Zdoňov) se teplota blížila -10 °C, v Králíkách klesla k -9 °C. Celostátní průměr minimálních teplot u stanic do 600 metrů nad mořem činil kolem půl šesté ráno -3,2 °C, přičemž v následující hodině mohl ještě mírně klesnout. To znamená, že i v řadě níže položených oblastí se teplota dostala do pásma, které je pro kvetoucí ovocné stromy kritické.

Výjimkou byla západní polovina Čech, kde na většině míst nemrzlo. Teploty se zde pohybovaly mezi +3 a -1 °C. Důvodem byla větší oblačnost na okluzní frontě, která přinesla i srážky – často ve formě sněhu. Oblačnost v tomto případě fungovala jako „přikrývka“, která bránila intenzivnímu vyzařování tepla z povrchu a tím zmírnila pokles teplot.

Hlavní zprávy

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva, aerolinky zdražují a ruší lety

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva právě před letní sezonou 2026. Aerolinky varují před zdražováním letenek, rušením spojů i nouzovými opatřeními na letištích.

Kritické období pro ovocnáře: meruňky v první linii

Právě ve východních regionech, které mrazy zasáhly nejvíce, se nachází i klíčové ovocnářské oblasti Zlínského kraje. Tady se už první chladné noci promítly do konkrétních škod. Meruňkové sady, které patří mezi nejrizikovější plodiny, utrpěly podle prvních odhadů výrazné ztráty.

Sadař Aleš Marčík ze Žlutavy na Zlínsku popisuje situaci jako velmi vážnou: meruňky měly letos mimořádně silnou násadu květů a očekávala se dobrá úroda. Jenže ve Žlutavě byly téměř celou noc teploty kolem -3 °C, což je pro malé plůdky v kališích po odkvětu často likvidační hodnota.

„Škoda může být až 80 procent,“ odhaduje Marčík. Podle něj odolnější odrůdy, které teprve kvetou, zatím vypadají lépe. Většina meruněk v sadu však už odkvetla a právě tyto stromy byly zřejmě mrazem nejvíce zasaženy. Jak rozsáhlé škody skutečně jsou, se ukáže v následujících dnech podle toho, jak budou malé plůdky opadávat.

Podobnou zkušenost má i Jan Lehiani z Moštárny a Bio Farmy Nětčice na Kroměřížsku. V jeho sadech klesla teplota zhruba na -2 °C. „Máme dvě odrůdy meruněk. Jedna byla v plném květu a vypadá hodně špatně – květy začaly sesychat a opadávat. Druhá odrůda teprve nakvétala a květy na ní zatím drží,“ popisuje.

Lehiani zdůrazňuje, že jabloně a švestky jsou zatím v pořádku. U broskvoní zatím není situace zcela jasná, ale květy na stromech drží, což může naznačovat vyšší odolnost. I on upozorňuje, že sadaři, kteří se specializují téměř výhradně na meruňky a nemají jiné plodiny, se mohou dostat do velmi složité situace.

Čísla ze Zlínského kraje: jak mrazy mění skladbu úrody

Statistiky ze Zlínského kraje ukazují, že výkyvy počasí už několik sezón výrazně ovlivňují skladbu sklizně. V roce 2024 se zde podle dat sklidilo pouze 14 tun meruněk, zatímco o rok dříve to bylo 103 tun. Jde o propad, který dobře ilustruje, jak citlivé jsou meruňky na jarní mrazy.

Naopak u jiných druhů ovoce se situace vyvíjela příznivěji. Sklizeň broskví vzrostla ze 12 na 14 tun, u jablek došlo k nárůstu zhruba o čtvrtinu a u hrušek se výnosy téměř zdvojnásobily. Aleš Marčík popisuje loňský rok jako celkově nadprůměrný – přestože mrazy poškodily část meruněk a jablek, švestek se urodilo nadstandardní množství.

Ovocnáři tak čím dál více spoléhají na rozmanitost pěstovaných druhů. Meruňka se stává plodinou, s níž se počítá spíše jako s „bonusovou“ – podle Lehanianiho už sadaři často přijímají, že meruňkový strom přinese slušnou úrodu v průměru jednou za tři roky. Zbylé sezóny buď úrodu zredukují mrazy, nebo ji ovlivní jiné extrémy počasí.

Hlavní zprávy

České veřejné finance v roce 2026: vyšší deficit, rostoucí dluh a dražší obsluha

Český stát si v roce 2026 znovu připlatí za dluh a deficit veřejných financí zamíří vzhůru. Co stojí za prohlubujícím se schodkem a jak rychle se zužuje manévrovací prostor rozpočtové politiky?

Extrémní přízemní mrazy a riziková údolí

Situaci ovocnářů komplikuje i to, že rozdíl mezi oficiálně měřenou teplotou vzduchu a přízemním mrazem může být značný. Jednatel Moštárny Hostětín na Uherskohradišťsku Radim Machů naměřil v některých částech sadu až -5 °C, zatímco nedaleká meteostanice ve Štítné nad Vláří zaznamenala dokonce -9,3 °C přízemního mrazu.

„Takový mráz už velmi pravděpodobně způsobil škody, zejména u peckovin,“ míní Machů. V Hostětíně pěstují široké spektrum ovocných druhů – jablka, hrušky, švestky, oskeruše i myrobalány. Část stromů roste v údolích, kde studený vzduch stéká dolů a hromadí se, což riziko mrazíků výrazně zvyšuje.

Ještě na začátku týdne Machů věřil, že pokud počasí ovoci letos „dopřeje“, mohli by se sadaři radovat z velmi dobré úrody. Po mrazivé noci však optimismus mírní – rozsah škod bude zřejmý až v dalších dnech a týdnech, kdy se ukáže, kolik plodů skutečně zůstane na stromech.

Švestky a další druhy: naděje pro letošní sklizeň

Přestože meruňky patří mezi nejpostiženější plodiny, ne všechny ovocné druhy dopadly špatně. Švestky, které obvykle nakvétají o něco později a mají obecně vyšší mrazuvzdornost, zatím podle ovocnářů odolávají.

Ovocnář Jiří Karger z Nětčic upozorňuje, že vývoj úrody švestek bude záviset na počasí v následujících týdnech. „Pokud nám bude přát počasí, úroda může být lepší než loni,“ říká. Připomíná také, že švestkový strom má tendenci po mimořádně bohatém roce následující sezónu „odpočívat“ a plodit méně. Loňská úroda ale nebyla nijak výjimečná, stromy tedy nejsou vyčerpané a mají potenciál pro lepší sklizeň v roce 2026.

Podobně se zatím jeví i situace u jabloní a hrušní v některých sadech – zejména tam, kde mráz nebyl tak intenzivní nebo stromy ještě nebyly v nejcitlivější fázi vývoje. V kombinaci s rozmanitou skladbou dřevin tak mají některé podniky šanci zmírnit ztráty z meruněk lepší úrodou jiných druhů ovoce.

Výhled počasí: mrazy poleví, ale rozhodnuto není

Meteorologové očekávají, že největší vlna mrazů postupně odezní. O víkendu by měly být ranní teploty už o něco mírnější, i když riziko slabých mrazíků zcela nezmizí. V sobotu mohou teploty klesnout až k -4 °C i mimo horské oblasti, v neděli se mráz má držet už jen na severu a východě Česka.

V průběhu příštího týdne by se podle předpovědí měly mrazivé teploty vyskytnout už jen výjimečně. Pro ovocnáře to znamená, že následujících zhruba třicet dní bude pro úrodu rozhodujících. Další výrazné ochlazení v době kvetení či raného vývoje plodů by mohlo situaci ještě zhoršit, naopak stabilnější a teplejší počasí by umožnilo stromům část škod „dohnat“.

Co jarní mrazy znamenají pro ovocnáře i spotřebitele

Současná mrazová epizoda opět ukázala, jak velké riziko představuje kombinace brzkého nástupu jara a následných vpádů studeného vzduchu. Ovocné stromy, které se probudí příliš brzy, vstoupí do nejcitlivější fáze – kvetení a nasazování plodů – v době, kdy je pravděpodobnost návratu mrazů stále vysoká.

• Pro ovocnáře to znamená nutnost diverzifikovat plodiny, nespoléhat se na jediný druh a počítat s tím, že meruňky budou i nadále patřit mezi rizikové komodity.
• Pro regionální ekonomiku mohou opakované mrazové škody znamenat výkyvy v dostupnosti a cenách ovoce, zejména meruněk a dalších peckovin.
• Pro spotřebitele se může promítnout slabší domácí úroda do vyšších cen nebo většího podílu dovozového ovoce na trhu.

Zároveň se potvrzuje, že mikrolokalita sadu je klíčová: stromy v mrazových kotlinách a údolích trpí výrazně více než ty na svazích či v mírně vyvýšených polohách. To otevírá debatu o tom, jak plánovat nové výsadby a jaké technologie ochrany proti mrazu (například zmlžování, zadešťování nebo větrné stroje) se v českých podmínkách vyplatí.

Rok 2026 tak může být pro ovocnáře dalším testem schopnosti přizpůsobit se proměnlivému klimatu. Zatímco meteorologické mapy zachytí jen čísla, v sadech se tato čísla překládají do konkrétních tun ovoce – a do každodenní nejistoty lidí, kteří jsou na úrodě existenčně závislí.