Masivní díra na Slunci. Jak to ovlivní dění na Zemi?
Na Slunci se v posledních dnech objevila masivní trhlina. Jedná se o tzv. koronální díru, která může mít vliv na některé dění na naši domovské planetě. Teoreticky by se kupříkladu mohla zvýšit možnost pozorování polární záře v našich zeměpisných šířkách.
Družice NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) zachytila minulý týden na Slunci jev, který se nazývá koronální díra. Jedná se o oblast sluneční koróny (jasně zářící místo v okolí naší mateřské hvězdy), která je výjimečná velmi nízkou hustotou a teplotou. Koronální díry bývají zdrojem zesíleného slunečního větru, což je zase fenomén, který má na Zemi na svědomí tzv. polární záře. Tyto světelné úkazy jsou důsledkem poruch v magnetosféře naši domovské planety, které způsobuje právě sluneční vítr, tedy proud částic, které do vesmíru vychází ze Slunce.
Gigantická koronální díra
Vědcispočítali, že aktuálně vytvořená koronální díra na Slunci má šířku 800 000 kilometrů. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že je její průměr větší než 62 Zemí (průměr naší planety totiž činí 12 756 km)! Každopádně si můžeme udělat představu, o jak velký fenomén se vlastně jedná. Koronální díry jsou obecně oblasti, kde se otevírá sluneční magnetické pole a umožňují slunečnímu větru volně proudit do vesmíru, jak uvádí web SpaceWeather.com. Podíváte-li se na snímky těchto fenoménů, je nápadné, že jsou výrazně tmavší než okolí. Za to může skutečnost, že postrádají horké, zářící plyny, které unikají do vesmíru.

V 18 letech mu lékaři dali tři hodiny života. Dnes vybudoval herní studio s obratem 200 milionů korun ročně
V osmnácti mu lékaři řekli, že má před sebou tři hodiny života. Dnes vede herní studio, které ročně protočí stovky milionů korun. A to celé začalo jedním „obyčejným“ krvácením z nosu a pár videohrami na nemocničním pokoji.
Polární záře nad Českem?
Vzhledem k tomu, že výraznější polární záře vzniká v důsledku vyšší rychlosti slunečního větru právě z koronálních děr, lze právě tento jev na Zemi ve větší míře aktuálně očekávat. Ostatně někdy se poštěstí jej zaznamenat rovněž ve střední Evropě. Toho se však aktuálně s největší pravděpodobností nedočkáme. Podle serveru Space.com měly mít události na Slunci na polární záře na Zemi vliv především 31. ledna a 1. února, tedy minulý pátek a sobotu a ne v týdnu aktuálním.

Některé zajímavostí o Slunci
Podíváte-li se na Slunce, ve skutečnosti jej vidíte tak, jak vypadalo před několika minutami. Jeho vzdálenost od Země totiž činí cca 150 000 000 km. Rychlost světla, jak si mnozí pamatují ze školy, je přitom cca 300 000 km/s. Jednoduchých výpočtem tak dojdeme k závěru, že k nám světlo ze Slunce letí zhruba 500 sekund. Naši mateřskou hvězdu tedy vidíme tak, jak vypadala přibližně před osmi minutami a 20 sekundami. Vzdálenost Země od Slunce se ovšem v průběhu roku mírně mění, takže někdy je to o něco méně, jindy zase o něco více.

Zdroje: Novinky, Space, Euro Weekly News
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!