Jaký starobní důchod bral Karel Gott. Nepochopíte. Tohle se může stát jenom v Česku

O kariéře plné úspěchů se toho napsalo nespočet. Zlaté slavíky, mezinárodní koncerty i obrovské příjmy byly součástí každodenní reality. Mnohé proto zaskočilo, když vyšlo najevo, že jeho penze nijak nevybočuje z běžných čísel. Český důchodový systém jede podle tabulek a nerozlišuje mezi těmi, kdo se stali legendami, a lidmi, kteří strávili roky v obyčejné práci. Je to tak trochu obraz českého přístupu, všichni jsou si před státem rovní, ať už stojí na pódiu, nebo za pásovým stolem.

Kolik skutečně dostával

Do starobního důchodu vstoupil v roce 2004. První výměr činil přibližně dvacet tisíc korun měsíčně. V očích veřejnosti to byla částka překvapivě nízká, zejména ve srovnání s milionovými honoráři, na které byl zvyklý. V dalších letech se důchod postupně navyšoval díky pravidelným valorizacím a nakonec dosáhl zhruba pětatřiceti tisíc korun měsíčně. V českém průměru šlo o solidní částku, rozhodně však ne o žádný luxusní příjem, který by odpovídal slávě a postavení. Pro mnohé to byla směsice údivu, obdivu i nevěřícného úsměvu.

Životní styl

Lidl uzavře na 48 hodin všechny své obchody

Nákupní horečka je klasicky před svátky v plném proudu. Lidé nakupují zásoby jídla pro štědrovečerní večeři a dárky pro své blízké. Každý rok se ale určitě najde někdo, kdo tohle řeší na poslední chvíli anebo mezi svátky dokupuje dodatečně věci, na které zapomněl - třeba na majonézu do salátu, máslo nebo dárek pro tchyni. Podle zákona bude mít Lidl na celých 48 hodin zavřeno a rozhodně nebude sám.  

Charitativní gesto

To nejdůležitější na celé věci ale nebyla samotná suma. Výtěžek z penze totiž mířil na charitativní účely. Hudebník, který si během kariéry vydělal dostatek prostředků, nepovažoval tyto peníze za nezbytné pro své vlastní zabezpečení. Rozhodl se proto je předávat dál, tam, kde mohly pomoci. Tento krok nebyl velkolepou PR akcí, ale tichým gestem, které mnoho lidí vnímalo jako důkaz jeho lidskosti a nezištnosti.

Penze v českém kontextu

Celý příběh ukazuje, jak funguje domácí důchodový systém. Výše penze se odvíjí od zaplacených odvodů a počtu let v práci, nikoli od toho, jak významně někdo ovlivnil společenský či kulturní život. Z tohoto pohledu je na výsledku cosi spravedlivého. Pravidla platí pro každého stejně, ať už jde o člověka, který reprezentoval republiku za hranicemi, nebo o zaměstnance v obyčejné továrně. Na druhou stranu tahle rovnost působila na spoustu lidí těžko pochopitelně. Mnozí lidé cítili, že někdo, kdo se stal symbolem celé éry, by si zasloužil vyšší důstojnost i ze strany státu. Téma tak otevřelo diskusi o smyslu a budoucnosti důchodové reformy, která se v Česku odkládá téměř donekonečna.

Životní styl

Tenhle nábytek nevyhazujte. Možná je ošklivý, ale má cenu nového auta a sběratelé vám utrhnou ruce

Na vaší půdě nebo v bytě po prarodičích možná najdete nábytek, který se bude jevit jako stará přítěž. Může jít o těžkou komodu, křeslo s ošoupaným čalouněním nebo třeba nevzhlednou skříň. Většina lidí tyto kusy nábytku bez rozmyslu vyhodí či prodá. To je však velká chyba.

Rodina po jeho odchodu

Po smrti zpěváka v roce 2019 se média zajímala i o to, jak bude zajištěna jeho rodina. Vdovský a sirotčí důchod byly stanoveny podle obecných tabulek a pohybovaly se v částkách, které by dostala jakákoli jiná rodina. Žádné speciální výjimky systém neumožňuje. To jen posílilo dojem, že i v tak výjimečných případech se postupuje stejně jako u ostatních a že stát jedná naprosto neosobně.

Co si z toho vzít

Celá záležitost je víc než jen zajímavost ze života slavného člověka. Ukazuje, jak tvrdě a nekompromisně je český systém nastaven. Sláva ani obrovské příjmy v něm nehrají žádnou roli. Člověk, který prožil život na pódiích před desítkami tisíc fanoušků, končil na stejných formulích a tabulkách jako kdokoli jiný. A právě tento kontrast je typicky český. Na jedné straně hvězda, která dokázala oslovit celé generace, na druhé straně státní důchod srovnatelný s tisíci dalších. Přidáme-li k tomu fakt, že penzi věnoval na dobročinné účely, dostáváme obraz, který je směsicí úcty, paradoxu i zvláštní hrdosti, kterou Češi dobře znají.

Odkaz, který přesahuje čísla

Nakonec nezáleží na tom, zda částka činila dvacet nebo pětatřicet tisíc. Podstatné je, jak s ní bylo naloženo. V tom je ukrytá síla příběhu. Nejde o účetní položky, ale o hodnoty, které zůstávají. Tento odkaz je možná ještě silnější než všechny tabulky a výpočty, protože ukazuje, že velikost člověka se měří jinak než jen čísly na výplatní pásce. A právě v tom spočívá paradox, který je typicky český a přitom hluboce lidský.

Zdroje: Dotyk, Centrum.cz