Fiala tvrdí, že české daně jsou nejnižší v Evropě. Pravda je ale úplně jiná

Premiér Petr Fiala nedávno prohlásil, že české daně jsou mezi nejnižšími v͏ Evropě. Toto tvrzení ale vyvolalo mnoho diskuzí, protože realita je o něco složitější͏. Zatímco v některých oblastech skutečně platíme méně, jinde jsou daně nad průměrem EU. Jak to tedy ve skutečnosti je?

Zatímco vláda tvrdí, že patříme k nejméně zatíženým zemím v Evropě, realita ukazuje trochu jiný obrázek. Daň z příjmu je u nás jedna z nejvyšších, zatímco třeba daně z majetku nebo spotřební daně zůstávají nízké. To ale znamená, že někteří platí víc, jiní naopak méně. V článku se podíváme na to, kde máme opravdu nízké daně a kde naopak saháme do peněženky častěji, než bychom čekali.

Daň z příjmů

Jedna z největších daňových zátěží v Česku je daň z příjmu fyzických osob. Podle statistik patříme mezi země s nejvyššími odvody na práci v EU. Celkové odvody z hrubé mzdy, včetně sociálního a zdravotního pojištění, tvoří až 45 % příjmů zaměstnanců. Pro srovnání, v Německu nebo Rakousku je daňová zátěž na práci nižší, i když͏ tyto země mají pověst vysokých ͏daní. V tomhle ohledu Česko určitě nepatří mezi daňově nejpříznivější země.

Finance

ČNB omylem vydala několik tisíc chybných bankovek. Sběratelé za ně nabízejí desítky tisíc

Tiskaři, kteří se starají o to, abychom mohli platit hotovostí, jsou také jenom lidé. Stává se, že při výrobě bankovek udělají chybu, která ale není nijak zásadní, a tak se mohou vypustit do oběhu. Bystrým očím filatelistů však nesrovnalosti neuniknou. Za nesprávně vytištěné ceniny jsou sběratelé často ochotní zaplatit horentní sumy. Několik takových je momentálně v nabídce. 

Spotřební daně

Naopak u spotřebních daní na tabák, alkohol nebo pohonné hmoty jsme na tom poměrně lépe. Například daň z alkoholu͏ je v͏ Česku͏ menší než ve většině západních evropských států, co znamená levnější ͏pivo, či lihoviny. Nižší daně͏ ale͏ vedou k menším příjmům͏ do͏ státní pokladny. Naopak jiné země EU,͏ jako Finsko a Irsko mají ͏daně na alkohol a tabák mnohem vyšší, což odrazuje od jejich spotřeby a zároveň přináší více financí do státního rozpočtu.

Daň z majetku

Když se díváme na daně z majetku daně z nemovitostí, darů, dědické daně apod.), Česko je jednou ze zemí͏ s͏ nejmenšími sazbami v EU. Daň z nemovitostí je u nás velmi nízká v porovnání s většinou evropských států. To sice zpřístupňuje bydlení, ale na druhou stranu to znamená͏ menší příjmy pro obce a stát. V zemích jako Francie nebo Velká Británie jsou daně z majetku mnohem vyšší. To pomáhá státu vydělat, ale taky omezit spekulace s nemovitostmi.

Finance

Invalidní důchody od ledna porostou. U některých lidí klidně o více než 4 000 Kč

Už od ledna 2026 dojde k významným změnám ve výši invalidních důchodů. Podle aktuálních informací by si tak někteří mohli polepšit dokonce až o 4 000 korun měsíčně. Jde o šťastnou souhru dvou okolností. Do výše nárůstu se totiž promítne jak pravidelná valorizace, tak i nová výše minimálního důchodu.

Celkové daňové zatížení. Jak na tom vlastně jsme?

I když premiér Fiala tvrdí, že máme celkově nižší daně, pravda je, že český daňový systém je dost nevyvážený. Na jednu stranu jsou daně z práce a příjmů opravdu vysoké, ale spotřební daně a daně z majetku jsou naopak nízké. Celkově se tedy Česko pohybuje kolem evropského průměru, ale hodně záleží na tom, na co se zaměříme. Fialovo tvrzení o nejnižších daních je tedy dost zjednodušení reality a neukazuje celý obraz daňové politiky v EU.

Pokud chceme spravedlivější daňovou politiku, bylo by ͏vhodné se soustředit na vyvážení daňové zátěže mezi práci, majetkem a spotřebou. Vyšší zdanění neřestí a majetku by mohlo pomoci lidem, kteří platí vysoké odvody z práce. Na druhé straně je nutné͏ přemýšlet, jak͏ to ovlivní životní úroveň obyvatel. Tento nevyvážený přístup může vést k větší zátěži střední třídy, zatímco majetnější část populace zůstává méně zatížena. Daňová politika bude v Česku určitě ještě dlouho horkým tématem a bude potřeba hledat kompromis mezi příjmy státu a spravedlivým rozložením daňové zátěže. Zdroj: novinky.cz