Dražší paliva drtí dopravce a města: náklady rostou o statisíce týdně

Raketový růst cen nafty, benzinu a zemního plynu začíná citelně dopadat na dopravce, městské podniky i průmyslové firmy v Česku. Zatímco statistiky ukazují nejvyšší ceny paliv za poslední roky, konkrétní dopady v regionech už znamenají stovky tisíc korun navíc každý týden. Dopravní podniky zatím drží jízdné beze změny, zároveň ale otevřeně mluví o tom, že bez podpory měst a státu to dlouhodobě neutáhnou.

Růst cen je úzce spojen s napjatou geopolitickou situací na Blízkém východě a následným zdražováním ropy na světových trzích. Vláda proto přistupuje k mimořádným krokům – omezuje marže distributorů a snižuje spotřební daň z nafty. Přesto se firmy připravují na to, že se zvýšené náklady mohou brzy promítnout do cen zboží i služeb, včetně potravin a veřejné dopravy.

Skokový růst cen: nafta nejdražší za více než čtyři roky

Statistiky společnosti CCS, která dlouhodobě sleduje ceny pohonných hmot, vykreslují situaci na čerpacích stanicích velmi zřetelně. Nejprodávanější benzin Natural 95 se v Česku prodává v průměru za 41,63 Kč za litr, což je meziroční nárůst o 6,58 Kč. Ještě výraznější je vývoj u nafty – litr nyní stojí v průměru 48,39 Kč, tedy o 14,30 Kč více než před rokem.

Za poslední týden benzin zdražil o 14 haléřů, nafta o 34 haléřů. V delším horizontu je nárůst ještě dramatičtější: od začátku války na Blízkém východě se cena nafty v Česku zvedla o více než 15 korun na litr, benzin zdražil přibližně o osm korun. Takto vysoko se ceny paliv naposledy pohybovaly v roce 2022 – nafta byla dražší naposledy v březnu, benzin v listopadu téhož roku.

Regionální rozdíly zůstávají, ale trend je všude stejný – nahoru. Nejlevnější benzin je nyní v Jihočeském kraji, kde litr stojí v průměru 41,22 Kč. Nafta je nejlevnější v Moravskoslezském kraji s průměrnou cenou 48,09 Kč za litr. Na opačném konci žebříčku je tradičně Praha: řidiči tu platí za litr benzinu kolem 42,40 Kč a za naftu zhruba 49,16 Kč.

Hlavní zprávy

Vláda zvažuje strop marží a nižší daně z paliv, Babiš odmítá riziko nedostatku

Vláda hledá způsob, jak zkrotit rekordní ceny benzinu a nafty: zvažuje strop marží i snížení spotřební daně. Andrej Babiš ale varuje před rizikem nedostatku paliv a maďarským scénářem.

Konflikt na Blízkém východě a dražší ropa: co stojí za zdražením

Bezprostřední příčinou skokového růstu cen je eskalace napětí na Blízkém východě. Poté, co Izrael a Spojené státy na konci února zaútočily na Írán, následovaly odvetné útoky Teheránu na okolní země s americkými základnami. Tyto kroky zvýšily riziko narušení dodávek ropy z regionu, který patří k nejdůležitějším producentům na světě.

Trhy reagovaly prudkým růstem cen ropy, což se s krátkým zpožděním promítlo do cen na čerpacích stanicích. Dopad je patrný i v konkrétních číslech, která uvádějí firmy v regionech. Předseda Hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk upozorňuje, že nejcitelněji situaci pociťují dopravci a podniky s vysokou energetickou náročností – od železáren přes sklárny až po farmaceutické závody.

Podle něj je zásadní především skok v ceně nafty. „Pokud vám stoupne cena nafty z 32 na 50 korun, jakákoliv přeprava zboží se dramaticky prodražuje,“ shrnuje. V zemi, kde velkou část logistiky zajišťuje silniční doprava, se to týká prakticky všech odvětví – od průmyslu přes obchod až po zemědělství.

Dopravci a městské podniky: stovky tisíc navíc každý týden

Nejrychleji se zdražení paliv promítá do rozpočtů dopravních firem a městských dopravních podniků. V Olomouckém kraji už nyní mluví o nárůstu nákladů v řádu stovek tisíc korun týdně.

Olomoucký dopravní podnik: skok o 419 tisíc týdně

Dopravní podnik města Olomouce je typickým příkladem. Ještě na konci února nakupoval naftu za 26,90 Kč bez daně za litr. Nyní se cena pohybuje kolem 40 Kč. Při týdenní spotřebě přibližně 32 tisíc litrů nafty u autobusové dopravy to znamená výrazný zásah do rozpočtu.

Mluvčí podniku Anna Sýkorová uvádí, že už v prvních dvou týdnech růstu byly celkové náklady vyšší zhruba o 250 tisíc korun týdně. S pokračujícím zdražováním se však rozdíl dál prohluboval a nyní podnik zaplatí jen za naftu týdně o 419 tisíc korun více než před začátkem konfliktu.

Podobná situace se opakuje i u dalších dopravců v regionu. Zdražení se přitom netýká pouze nafty. Výrazně roste i cena zemního plynu, který je v některých městech využíván jako alternativní pohon autobusů.

CNG v Prostějově: plyn zdražil až o 50 procent

V Prostějově zajišťuje provoz městské hromadné dopravy společnost First Transport Lines. Část tamních autobusů jezdí na stlačený zemní plyn (CNG). Podle ředitele firmy Pavla Hanáka vzrostla cena CNG během několika týdnů až o 50 procent.

Hanák označuje situaci za vážnou a zdůrazňuje, že ji dopravce průběžně monitoruje a konzultuje s městem. I v tomto případě se jedná o náklady v řádu statisíců korun, které musí být někde pokryty – ať už úsporami, vyšší podporou města, nebo v budoucnu případným zdražením jízdného.

Hlavní zprávy

Výbušnina u plynovodu a šok v pojišťovnách: válka žene rizika i ceny do extrému

Výbušnina u plynovodu Balkan Stream a válka na Blízkém východě dramaticky zvyšují cenu i dostupnost pojištění. Kritická infrastruktura se v roce 2026 stává terčem i politickou zbraní.

Průmysl a zemědělství: drahá doprava i vstupy do výroby

Zdražení paliv se neomezuje jen na veřejnou dopravu. Dopadá také na průmyslové podniky a zemědělce, pro které jsou pohonné hmoty a energie klíčovým vstupem do výroby.

Farmaceutický průmysl: dražší doprava i suroviny

Olomoucká společnost Farmak, která vyrábí léčivé látky, čelí hned několika problémům najednou. Mluvčí firmy Leopold Doubek popisuje, že kromě zdražení samotné dopravy rostou i náklady na rozpouštědla a další chemikálie, jež podnik potřebuje pro svou výrobu.

Situaci dále komplikuje zhoršená dostupnost těchto surovin – dodací lhůty se prodlužují z několika dnů na týdny. Firma proto otevřeně připouští, že pokud by válečný konflikt a s ním spojené napětí na trzích trvaly delší dobu, musela by vážně uvažovat o cenovém příplatku ke svým produktům.

Podobné úvahy se objevují i v dalších odvětvích. Zemědělci upozorňují na rostoucí náklady na naftu pro zemědělskou techniku, potravináři zase na zdražující se logistiku. V konečném důsledku tak hrozí, že se zvýšené ceny paliv promítnou do cen potravin a dalšího zboží v obchodech.

Vláda zasahuje: strop na marže a nižší daň z nafty

V reakci na prudký růst cen paliv přichází vláda s mimořádnými opatřeními. Od středy budou zastropovány marže distributorů paliv – maximální obchodní přirážka bude 2,50 Kč na litr jak u benzinu, tak u nafty. Cílem je zabránit tomu, aby distributoři a pumpaři využívali napjaté situace k nepřiměřenému navyšování svých zisků.

Zároveň se snižuje spotřební daň z nafty o 2,35 Kč na litr. Dosud činila 9,95 Kč, po snížení se tedy dostane pod hranici osmi korun. U benzinu spotřební daň zůstává beze změny na úrovni 12,84 Kč za litr. Vláda tak dává najevo, že se snaží cíleně ulevit především dopravcům a firmám, pro něž je nafta klíčovým palivem.

Dalším nástrojem má být každodenní určování maximální ceny paliv. Ministerstvo financí bude na základě vývoje velkoobchodních cen a marží stanovovat horní hranici, za kterou se smí benzin a nafta prodávat. První takto určená cena má platit od středy, přičemž hodnoty budou zveřejňovány vždy předchozí den odpoledne.

Otázkou zůstává, nakolik tato opatření dokážou zmírnit dopady drahých paliv na ekonomiku. Pokud budou ceny ropy na světových trzích nadále vysoké, prostor pro další zásahy státu bude omezený – ať už kvůli rozpočtovým možnostem, nebo kvůli pravidlům Evropské unie.

Jízdné se zatím nemění, města ale počítají s vyššími náklady

Přestože náklady dopravních podniků prudce rostou, cestující zatím zdražení jízdného nepocítili. Olomoucký dopravní podnik uvádí, že okamžité navýšení cen jízdného neplánuje. Cena jízdného se podle mluvčí Anny Sýkorové skládá z více složek a běžně se na krátkodobé výkyvy nereaguje.

Současně ale podnik připouští, že pokud by ceny nafty zůstaly dlouhodobě na současné úrovni, bude muset žádat město o kompenzace. Náklady na provoz MHD jsou totiž částečně sdíleny mezi dopravním podnikem a magistrátem.

Olomoucký náměstek primátorky Štěpán Otakar Bačák vysvětluje, že město má s dopravním podnikem uzavřenou smlouvu o závazku veřejné služby. Ta počítá s tím, že pokud skutečné náklady výrazně překročí plánovanou částku, rozdíl se rozdělí mezi město a podnik. Jinými slovy – část vyšších nákladů nakonec zaplatí daňoví poplatníci.

Podobné modely fungují i v dalších městech. Krátkodobě tak mohou dopravní podniky udržet jízdné beze změny, dlouhodobě však bude tlak na úpravu cen nebo zvýšení dotací prakticky nevyhnutelný. Rozhodnutí bude záviset na dalším vývoji cen paliv i na finanční situaci jednotlivých měst.

Co růst cen paliv znamená pro budoucnost dopravy a cen zboží

Současná vlna zdražování paliv má několik rovin. V krátkodobém horizontu znamená především tlak na rozpočty dopravců, měst a firem. Ti, kdo nejsou schopni rychle promítnout vyšší náklady do cen svých služeb, musí hledat úspory jinde – například omezováním investic nebo snižováním rezerv.

V delším časovém horizontu se však dá očekávat, že část nákladů bude přenesena na koncové zákazníky. U veřejné dopravy to může znamenat zdražení jízdného, u nákladní dopravy zase vyšší ceny za přepravu zboží. To se následně promítne do cen výrobků v obchodech, včetně potravin či léků.

Pro stát a samosprávy je současná situace zároveň signálem, že je nutné znovu otevřít debatu o energetické a dopravní politice. Růst cen fosilních paliv může na jedné straně urychlit přechod k alternativním pohonům a úspornějším technologiím, na druhé straně ale krátkodobě zvyšuje náklady těm, kdo už do těchto technologií investovali – typicky právě u CNG autobusů, kde cena paliva nyní rovněž prudce roste.

Rok 2026 tak může být v oblasti dopravy a energetiky zlomový. Pokud se geopolitická situace stabilizuje a ceny ropy klesnou, může se současná krize ukázat jako dočasný šok. Pokud však napětí přetrvá, budou muset vláda, města i firmy hledat systémovější řešení – od revize daňové politiky přes podporu úsporných technologií až po úpravu tarifů ve veřejné dopravě.

Jisté je jedno: éra levných paliv, na kterou si Česko v minulých letech zvyklo, je prozatím u konce. Ať už se náklady rozloží mezi stát, města, firmy nebo domácnosti, dražší benzin, nafta i plyn budou v následujících měsících a letech jedním z klíčových faktorů, které ovlivní ceny, dostupnost služeb i celkovou kondici české ekonomiky.