Kouzlení s cenami: Zboží za 9,90,- nám může příjít levnější než to za 10,-
Naše peněženky znají ten trik až příliš dobře. Cenovky končící na devítce se tváří, že šetříme, i když jde často jen o pár haléřů. Přesto tento psychologický efekt funguje už desítky let a obchodníci na něj stále sází.
Když vejdeme do obchodu, oči nám často přitáhnou barevné cedulky, na kterých se skví čísla končící devítkou. Jogurt za 9,90 se najednou jeví jako mnohem výhodnější než ten samý jogurt za 10 korun. Rozdíl desetník, ale pocit slevy obrovský. Tento fenomén není žádná náhoda. Je to jeden z nejznámějších triků maloobchodní psychologie, který se používá napříč generacemi i kulturami. A i když o něm většina lidí slyšela, stále na nás funguje a jeho kouzlo se jen tak nevytratí.
Jak funguje levostranný efekt
Klíčem k pochopení je levostranný efekt. Lidský mozek vnímá čísla zleva doprava a první cifra má pro nás rozhodující váhu. Vidíme-li cenu 9,90, uložíme si ji spíš jako devět než jako deset. Proto máme sklon vnímat takovou cenu jako nižší, i když jde jen o nepatrný rozdíl. Lidé už dlouho dokazují svým chováním, že tato číselná hra působí silně na jejich rozhodování. Cenovky končící devítkou se v očích většiny jeví jako výhodnější a zákazníci po nich sahají častěji než po cenách zakončených nulou.
Kouzlo devítek v praxi
Devítkový trik je natolik silný, že se stal samostatným marketingovým nástrojem známým jako okouzlující ceny. Prodejci jej využívají od malých obchodů až po globální značky. Typickým příkladem je cenovka 199 korun, která přitahuje pozornost víc než kulatá částka 200 korun. Přestože rozdíl jediné koruny nemá na náš rozpočet žádný vliv, působí cena psychologicky přijatelněji a lákavěji.
Stejný princip funguje i u dražšího zboží. Notebook oceněný na 19 990 korun působí dojmem, že se pořád pohybuje v devatenácti tisících. Jakmile by na cedulce stálo rovných dvacet tisíc, zákazník už má pocit, že překročil určitou hranici. Takové detaily často rozhodují, protože lidé při nákupu nevycházejí jen z logiky, ale i z emocí, které hrají velkou roli.
Proč nás to baví i dnes
Efekt devítek přežil celé generace a neztrácí sílu ani v době, kdy lidé dobře vědí, že jde o psychologickou hru. Je to proto, že nakupování není čistě racionální akt. Do rozhodování vstupují emoce a pocit výhodnosti hraje důležitou roli. Když vidíme slevu a k tomu navíc cenu končící na devět, máme tendenci jednat rychleji a méně přemýšlet. V prostředí supermarketu, kde se rozhodujeme během sekund, je to pro obchodníky velmi účinný nástroj a ten se jen tak neztratí.
Kde devítky ztrácí moc
Neplatí to však univerzálně. U luxusního zboží se efekt devítek využívá málo. Výrobci prémiových značek se snaží působit elegantně a důvěryhodně. Cena 5 000 korun vypadá seriózněji než 4 999. Zákazníci hledající kvalitu a prestiž totiž spojují kulatá čísla s vyšší hodnotou a solidností.
Podobně v online prostředí už devítky nefungují tak přesvědčivě. Lidé mohou snadno porovnat více nabídek a vidí, že rozdíl několika korun je zanedbatelný. Pokud se navíc ceny pohybují v desítkách tisíc, ztrácí poslední číslice význam a spotřebitel sleduje spíše celkovou částku než detail na konci.
Magie čísel, která jen tak neskončí
Ačkoliv si uvědomujeme, že jde o trik, devítky mají stále své pevné místo v marketingu. Takové ceny umí upoutat naši pozornost, vyvolat dojem, že jsme nakoupili levněji a zároveň přinést obchodníkům lepší výsledky. Zároveň připomínají, že čísla dokážou naše rozhodování snadno ovlivnit a proto se vyplatí zůstat při nakupování obezřetní a nenechat se unést pocitem výhry, který je často jen zdánlivý.
Efekt devítek je tak trochu jako iluzionistický trik. Víme, že kouzelník tahá králíka z klobouku a přesto se necháme unést. Náš mozek prostě rád věří, že 9,90 je méně než 10, i když rozdíl je pouhý desetník. A možná právě v tom tkví jeho kouzlo. Není to o matematice, ale o lidské mysli, která se ráda nechává přesvědčit.
Zdroje: Žena.cz, Wikipedie, Science Direct
