KB: Ekonomika poroste – letos pomalu, přístí rok více. Koruna by měla posílit
Přestože česká ekonomika letos poroste jen mírně, výhled na příští roky je optimističtější. Růst HDP by měl v příštím roce zrychlit a investiční aktivita by se měla zvýšit. Inflace by měla zůstat pod kontrolou a kurz koruny se očekává stabilní. Veřejné finance se postupně konsolidují a úvěrová aktivita by měla podpořit další ekonomický růst, predikuje ve své tiskové zprávě Komerční banka.
Ekonomika aktuálně zpomaluje
Po loňské stagnaci české ekonomiky se letos očekává mírné zlepšení, přičemž znatelnější oživení přijde až v roce 2025. Aktuální prognóza Komerční banky předpokládá pro letošní rok růst reálného HDP o 0,7 %, který by měl v příštím roce zrychlit na 1,9 %. Tato prognóza je založena na revidovaných datech národního účetnictví, která Český statistický úřad (ČSÚ) představil na konci června. „Na rozdíl od naší předchozí prognózy z konce dubna to vypadá, že česká ekonomika v posledních čtvrtletích nenabírá na rychlosti, ale naopak. Mezičtvrtletní růstová dynamika od loňského závěrečného čtvrtletí slábne,“ uvedl Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Česká ekonomika je již dva roky nad předpandemickou úrovní, nemůže se ale od ní odrazit výše a zaostává. Revidovaná data ukázala, že úrovně konce roku 2019 dosáhla reálná produkce již v prvních měsících roku 2022.
„Kvalitativně se sice obrázek zlepšil, kvantitativně ale k žádnému zásadnímu posunu nedošlo. Od předpandemické úrovně se v posledních dvou letech k dalšímu růstu naše ekonomika neodrazila,“ komentoval Jan Vejmělek.
Problémem je průmyslový charakter české ekonomiky v situaci zvýšených energetických cen, strukturálních změn souvisejících s přechodem k udržitelnější produkci a geopolitických tenzí. „Ve světle obrovských potíží německého průmyslu není divu, že se ani českým producentům nedaří,“ doplnila ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Záleží na spotřebě domácností – ale i úrokových sazbách
Hlavním tahounem letošního hospodářského růstu bude spotřeba domácností. Přestože česká ekonomika roste pouze anemicky, trh práce zůstane napjatý. Reálné mzdy mají prostor pro růst, aniž by generovaly inflační tlaky. „Mzdový nárůst by měl být hlavním motorem spotřeby domácností jako klíčového faktoru letošního růstu české ekonomiky,“ zdůrazňuje Martin Gürtler, prognostik Komerční banky. Investiční aktivita však trpí restriktivní měnovou politikou a celkovou ekonomickou nejistotou. Investice letos podle prognózy Komerční banky klesnou o 1,7 %. Snížení měnové restrikce a návrat úrokových sazeb k neutrální úrovni by měly pomoci investiční aktivitě zrychlit na 2,4 % v roce 2025.
Jak si bude stát inflace a koruna?
Inflace byla v polovině roku na cíli, i když poslední měsíce byly volatilní kvůli cenám potravin. Prognóza KB počítá pro letošní rok s průměrnou inflací ve výši 2,3 % a pro rok 2025 s inflací v průměru 1,7 %. Klíčová sazba ČNB bude dále klesat. „Centrální bankéři zdůrazňují, že doba snižování úrokových sazeb po 50bodových krocích je za námi. Předpokládáme, že na každém dalším zasedání půjdou sazby dolů o 25 bazických bodů. To až na úroveň 3,50 % v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku,“ doplnil Martin Gürtler.
Kurz české koruny by měl zaznamenat zlepšení. „Oslabování koruny k euru, které trvá zhruba od začátku června, se pravděpodobně chýlí ke konci. Očekáváme, že postupné oživení ekonomiky bude spolu se zpomalením tempa uvolňování domácí měnové politiky a vyšší terminální sazbou ČNB do konce roku nahrávat jejímu zpevňování,“ uvedl Jaromír Gec, stratég KB. Koruna by se tak mohla ještě letos vrátit pod 25 CZK/EUR a v posilování pokračovat i v příštím roce.
Stát by měl snížit deficit
Veřejné finance se postupně konsolidují. Přestože se letošní státní rozpočet nevyvíjel příliš příznivě, stále počítáme s deficitem ve výši 250 miliard korun. V příštím roce by se schodek měl zmírnit k 235 miliardám korun, avšak sněmovní volby a s nimi spojený politický cyklus mohou riziko deficitu zvýšit. „V poměru k HDP by letos i v příštím roce mělo být záporné saldo veřejných financí na dohled 2 %, což by byl nejlepší výsledek od roku 2019,“ míní Jaromír Gec. Celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu HDP mírně vzroste, ale postupně se stabilizuje.
Úvěrová aktivita podpoří mírný růst ekonomiky, který v příštím roce zesílí. Chuť investovat posílí pokles úrokových sazeb a obnovená důvěra domácností a firem. Vyšší hypoteční aktivita přispěje také k rozhýbání nemovitostního trhu. „Silná poptávka podpořená realizací odložené poptávky v kombinaci s omezenou výstavbou vyvíjejí tlak na růst cen nemovitostí,“ uvedl Kevin Tran Nguyen, ekonom KB. Platební morálka zůstává robustní, což dokazuje setrvání míry selhání úvěrů na velmi nízkých úrovních.
Zdroj: Tisková zpráva Komerční banky
