František našel u Soběslavi dva malé plíšky. Co leželo pod nimi, nemá v Česku obdoby. Všechno musel odevzdat a od státu dostal almužnu
Jedna obyčejná procházka dokázala změnit život. František Dedek u Soběslavi narazil na dva nenápadné kousky kovu vyčnívající z hlíny. Očistil je a všiml si, že drží v ruce mince. V ten moment však ještě netušil, že pod nimi se skrývá skutečný poklad, a to více než tisíc stříbrných mincí z počátku 17. století.
Tento unikátní nález se stal národním objevem své doby. Odměna pro poctivého nálezce však byla spíše zklamáním.
Jak se to celé odehrálo?
V létě roku 2008 se František Dedek vydal na procházku k místu, kde se stavěl jez. V hlíně zahlédl dva malé kovové kousky, které připomínaly zoxidované plíšky. Když je očistil, překvapeně zjistil, že jde o staré mince. Vrátil se tam hned druhý den a po krátkém kopnutí do země narazil na větší množství mincí. Z půdy nakonec vytáhl přes tisíc kusů, dohromady vážících více než dva a půl kilogramu. Poklad bez váhání předal do muzea.
Mince ze začátku 17. století
Dle odborníků šlo o mince z roku 1612. Byla to doba, kdy se české země ocitaly na prahu třicetileté války. Šlo o cenný majetek, který si pravděpodobně někdo ukryl z obavy před nepokoji. Válka a chaos mu už ale nedovolily se pro poklad vrátit. Mince ležely v zemi více než čtyři století, než je náhodně odhalil Dedek.
Nalezené mince archeologové nacenili na zhruba 700 tisíc korun. Tato cena nebyla stanovena pouze kvůli historické výpovědní hodnotě, ale také díky obsahu stříbra.
Zákon na straně státu
Poctivý nálezce postupoval přesně podle předpisů – nález oznámil a předal odborníkům. Podle zákona má v takovém případě právo na odměnu, obvykle několik procent z ceny pokladu. Jenže nastaly průtahy. Poklad se stal majetkem státu a začalo se řešit, kdo odměnu vyplatí. Část politiků tvrdila, že peníze má poskytnout stát, protože poklad bude umístěn v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Krajský úřad ale nakonec převzal zodpovědnost a rozhodl, že Dedek peníze dostane.
Rok a půl čekání
Cesta k odměně byla dlouhá. Od nálezu uběhl téměř rok a půl, než se k Františku Dedkovi peníze vůbec dostaly. Příčinou zdržení byla podle úřadů administrativní chyba – žádost o vyplacení zapadla na straně Národního muzea. Po několika upozorněních, do nichž byla zapojena i média včetně místních novin, se konečně proces rozběhl. Nálezce obdržel 50 tisíc korun. To odpovídalo zhruba 7,5 procentům hodnoty pokladu.
Zklamání z výše odměny
Na to, že se jednalo o významný historický objev, a tedy část historického dědictví se jednalo o velmi nízkou částku. Člověk, který projevil poctivost a nález nahlásil odpovědným organizacím, by měl obdržet odměnu větší. Opozice v krajském zastupitelstvu rozhodnutí kritizovala s tím, že stát podceňuje význam podobných nálezů. Sama Dedkova reakce byla rozpačitá – odměnu přijal, ale zároveň přiznal, že doufal ve spravedlivější ohodnocení. Navíc jej mrzelo, že musel čekat tak dlouho a měl pocit, že se o poklad úřady příliš nezajímaly.
Poklad zůstal v regionu
Soběslavský poklad nakonec skončil v historických prostorách soběslavského hradu. Návštěvníci si ho tam mohou prohlédnout jako součást expozice. Pro historiky a archeology jde o mimořádně cenný zdroj poznatků z období raného novověku. Pro místní obyvatele se stal symbolem regionu a zároveň atraktivním cílem pro turisty.
Debata o spravedlivé odměně
Nález Františka Dedka ale otevřel i otázku, zda současné zákony nastavují spravedlivé podmínky pro poctivé nálezce. Ministerstvo kultury tehdy samo uznalo, že právní úprava je zastaralá, a přislíbilo změny. Podle náměstka Františka Mikeše by měl být systém jednodušší a odměny velkorysejší. Přesto se i po letech vede debata o tom, zda stát opravdu dostatečně podporuje ty, kteří své nálezy poctivě odevzdají.
Shrňme si to
František Dedek narazil na poklad zcela náhodou při obyčejné procházce. Více než tisíc stříbrných mincí z počátku 17. století dnes patří státu a zdobí muzejní vitríny. On sám za svou poctivost získal jen částku, kterou mnozí považují spíše za symbolické gesto než spravedlivé ocenění. Soběslavský poklad tak není jen příběhem o jedinečném historickém nálezu, ale také připomínkou toho, jak složitě a často nedostatečně dokáže stát ocenit čestnost obyčejných lidí.
Zdroje: Ct24.ceskatelevize.cz, Taborsky.denik.cz
