Tři největší české banky zavádějí další nehorázné poplatky. Nejvíce to odnesou senioři

Paní Nová je celý život věrnou klientkou jedné banky. Každý měsíc, když jí pošťačka přinese důchod, jde část peněz uložit na svůj účet. Je to její rituál, který jí dává pocit jistoty, jenže teď za něj musí nově platit.

Na přepážce ji totiž čekal šok. Za vložení vlastních peněz na vlastní účet jí byl naúčtován poplatek 70 Kč. Pro mnohé z nás zanedbatelná částka, pro ni však citelný zásah do rozpočtu. Příběh paní Novákové bohužel není ojedinělý. Je symbolem tichého trendu, který spustili tři bankovní giganti – ČSOB, Komerční banka a Moneta Money Bank. Téměř současně zavedli poplatky za vklad hotovosti na přepážce, což bylo doteď základem a samozřejmostí. Tento krok, který banky prezentují jako nutnou modernizaci, je ve skutečnosti útokem na finanční zvyky nejzranitelnější části klientely: seniorů.

Odkdy účtují tuhle pokutu za hotovost?

Jako první prolomila ledy Moneta Money Bank už na jaře 2025, když za jakýkoliv vklad na přepážce začala účtovat minimálně 50 Kč. Za několik měsíců se přidají i další. ČSOB od listopadu zavádí poplatek 70 Kč a Komerční banka ve stejnou dobu 50 Kč za vklad na vlastní účet. Pro statisíce lidí to znamená novou finanční zátěž za něco, co bylo vždy zdarma. Argument, že jde o nevyhnutelný trend, přitom neobstojí. Konkurence ukazuje, že to jde i jinak. Například Fio banka nebo Česká spořitelna stále umožňují bezplatné vklady na pokladně. Jiné, jako Raiffeisenbank, nabízejí alespoň první vklad v měsíci zdarma. Postup „velké trojky“ tak nevypadá jako náhoda, ale spíše jako koordinovaný krok na trhu, kde si hlavní hráči navzájem sledují kroky. Otestovali reakci trhu a společně posunuli hranice toho, co jsou klienti nuceni akceptovat.

Česko

Letenská pláň: jak se z pražské louky stal symbol masových demonstrací

Letenská pláň se z pražské louky znovu mění v barometr politické nespokojenosti. Jak se z místa masových demonstrací stal symbol boje o prezidenta, vládu i podobu demokracie?

Největší obětí jsou senioři

Ačkoliv se nové poplatky týkají všech, nejtvrději dopadají na starší generaci. Pro ni totiž přechod na digitální bankovnictví není volbou, ale často nepřekonatelnou bariérou. Tvrdá data Českého statistického úřadu mluví jasně: i v roce 2024 téměř 60 % seniorů nad 65 let nepoužívá internetové bankovnictví. Pro obrovskou část z nich je tedy jakákoliv online alternativa mimo dosah.

Pro mnoho starších lidí navíc hotovost zůstává nejdůvěryhodnějším a často jediným způsobem placení. Nejde jen o zvyk. Přechodu na digitální svět brání reálné překážky. Pro generaci zvyklou na osobní jednání představuje pracovník na přepážce jistotu a lidský kontakt, který anonymní stroj nenahradí. Senioři jsou zároveň neustále varováni před online podvody, a tak je paradoxní, že je banky nyní trestají poplatkem za to, že se řídí jejich bezpečnostními radami a digitálnímu prostředí nedůvěřují. K tomu se přidávají i fyzické překážky jako horší zrak nebo jemná motorika potřebná k ovládání bankomatu. Tento poplatek tak není jen finanční zátěží. Je to nástroj, který seniory nutí do nepříjemné volby. Buď zaplatí „daň za stáří“ ze svého omezeného rozpočtu, nebo se stanou závislými na pomoci rodiny. Senior, který si dosud spravoval finance sám, musí nyní požádat děti či vnoučata, aby mu peníze vložili přes vkladomat. Tím odhaluje stav svého účtu a ztrácí cenné soukromí a finanční samostatnost.

Oficiální argumenty a skrytá realita

Banky své kroky obhajují podporou moderních technologií a vysokými náklady na provoz poboček. V kontextu jejich rekordních zisků to však zní spíše jako snaha přenést provozní náklady na ty nejméně problematické a nejvěrnější klienty.

Nabízená alternativa v podobě vkladomatů navíc není pro seniory ideální. Stroje mohou selhat, nepřijímají mince a nejsou dostupné všude, zejména na venkově. Svým krokem banky nepřímo vzkazují, že lidé, kteří používají hotovost pro ně nejsou atraktivní a pokud se nepřizpůsobí, zaplatí si za to. Případně mohou jít dál. Není zcela mylné tyto kroky vnímat jako formu ekonomického tlaku, se kterým očistí své portfolio.

Česko

Banky bojují o mladé klienty. Ve hře je cashback, krypto a gamifikace účtů

Banky v roce 2026 přestávají prodávat jen účty – loví mladé klienty přes cashback, krypto i gamifikaci. Jak se mění bankovnictví pro generaci Z?

Jak se bránit?

Situace naštěstí není bezvýchodná. Nejúčinnější obranou je změna banky. Na trhu stále existují finanční domy, které si svých klientů váží a základní hotovostní služby jim poskytují zdarma (např. Fio banka, Česká spořitelna, Creditas). Důležitá je i mezigenerační pomoc – mladší mohou trpělivě pomoci svým rodičům či prarodičům naučit se ovládat vkladomaty, pokud o to projeví zájem. Zároveň je na místě apelovat na společenskou odpovědnost bank. Instituce s miliardovými zisky by mohly zvážit zavedení výjimek pro zranitelné skupiny, například několik bezplatných vkladů měsíčně pro klienty nad 65 let. Kroky ČSOB, Komerční banky a Monety jsou znepokojivým signálem. Místo aby pomáhaly překlenout digitální propast, prohlubují ji. Přechod k modernímu bankovnictví je nutný, ale způsob, jakým probíhá, je otázkou volby. Zvolily si banky cestu čistého zisku, nebo cestu, která respektuje potřeby všech? Odpověď se zdá být jasná. Zdroj: peníze, čsú