Tohle viselo u stropu v každé druhé socialistické rodině. Kdo to nevyměnil, má teď 50 000 Kč v kapse
Co dříve viselo v obýváku u každé druhé rodiny jako běžné stropní světlo, má dnes potenciál stát se výjimečným sběratelským kouskem. Křišťálové lustry z dob socialismu totiž získávají na ceně a ti, kteří je nevyhodili při první rekonstrukci, mohou mít doma skrytý poklad.
Některé věci zestárnou a ztratí smysl. Jiné zestárnou a získají hodnotu. Lustry, které kdysi zářily nad konferenčními stolky, televizními stolky a vyšívanými ubrusy, dnes prožívají svůj návrat. Ne jako retro doplněk, ale jako sběratelský artikl s překvapivou cenou.
Když se člověk prochází po starých domech nebo půdách, často narazí na starý lustr. Visel tam odjakživa, někdy se kýval při průvanu, jindy praskla žárovka. A tak jednoho dne zmizel a nahradila ho stropnice z hobby marketu. Jenže právě ten, kdo ho tam nechal, možná ani netuší, co má doma. Zatímco jiní kupují moderní LED panely, někdo drží v rukou ručně vyráběný kousek, který má dnes hodnotu víc než jen sentimentální.
Lustr nebyl jen světlo, byl to symbol
Během socialismu se vyráběly tisíce kusů osvětlení, ale některé z nich byly výjimečné. Značky jako Preciosa vytvářely křišťálové skvosty, které sice pronikly i do běžných domácností, ale vznikaly s řemeslným umem, jaký se dnes už nevidí.
Mnoho rodin mělo v obýváku lustr s kapkami, broušeným sklem a mosaznou konstrukcí. Vypadaly honosně, někdy až okázale. Někdo jim říkal kýč, jiný poklad. V některých bytech visely lustry zcela záměrně, protože dodávaly místnosti šmrnc a slavnostní náladu. Právě ti, co ho nesundali a nenechali ležet ve sklepě, dnes mohou uvažovat nad jeho prodejem nebo renovací.
Jak poznat, že máte doma poklad
Starý lustr má hodnotu, pokud splňuje několik základních věcí. Prvním znakem je materiál. Pokud jsou na něm skleněné kapky, které hází duhové odlesky a nejsou z plastu, je to dobrý začátek.
Druhou věcí je konstrukce. Když je z kovu, ideálně z mosazi nebo bronzu, drží pohromadě a nic z něj neodpadává, je to další plus.
Třetím kritériem je styl. Čím složitější, tím zajímavější. Čím víc ramen, skleněných detailů a propracovanosti, tím vyšší hodnota. Některé kusy mají i historickou hodnotu, například pokud pocházejí z období šedesátých let nebo byly vyrobeny v tradiční sklárně.
A poslední je stav. Pokud lustr není poškozený, nechybí mu části a není pokrytý pavučinami ani rezem, může mít tržní cenu. V ideálním případě má i původní závěs, nezrezivělý řetěz a všechny dílky kompletní. Pokud se jedná o unikát, jeho hodnota stoupá každým rokem.
Kolik to může stát
Tady už začíná jít do tuhého. Křišťálový lustr z osmdesátých let, který je zachovalý a kompletní, se dnes běžně prodává za částky mezi dvaceti a padesáti tisíci. Pokud máte doma vzácnější model nebo kousek od známého výrobce, může jeho hodnota stoupnout ještě výrazněji.
Lidé je kupují do historických domů, designéři je vracejí do interiérů a sběratelé hledají specifické modely. Často jsou to právě ty, které kdysi svítily u babičky v obýváku.
Cena se odvíjí od řemeslného zpracování, použitých materiálů, stáří a stavu. Není výjimkou, že lustr, který celá desetiletí visel v tichosti nad stolem, má větší hodnotu než nový nábytek. Někteří lidé se o své lustry začali starat a nechali je odborně vyčistit nebo renovovat. Výsledek bývá ohromující a tržní hodnota takového kusu se tím ještě zvyšuje.
Co visí doma, může vydělat víc, než si myslíte
Ne každý lustr z dob minulých má cenu auta, ale mnohé z nich mají větší hodnotu, než byste čekali. V době, kdy se lidé vracejí k poctivému řemeslu, ruční práci a autentickému designu, se stávají tyto kousky předmětem zájmu.
Možná jste ho nikdy nevyměnili jen proto, že jste na to zapomněli. Možná se vám líbil. A možná právě teď zjistíte, že ten lustr, co celý život jen svítil nad hlavou, je vlastně tím nejcennějším, co jste si z dob minulých odnesli. Až se tedy příště rozhlédnete po bytě, zkuste zvednout oči ke stropu. Třeba tam pořád tiše visí něco, co má větší cenu než celý nový lustr z katalogu.
Zdroje: Wikipedie, Radio Prague International, Architectural Digest
