Ekonomové zveřejnili, kolik utratí senior v Česku měsíčně za zábavu. Suma vás paralyzuje
Čeští důchodci si i přes skromné důchody neodpírají radost ze života. Navštěvují koncerty, divadla, chodí na výlety, na kavárenská posezení i na místní společenské akce. Když se však sečtou všechny tyto malé radosti, vyjde z nich částka, která dokáže překvapit i mladší generace.
Stáří s sebou přináší víc času a méně povinností. Zní to jako ideální prostor pro odpočinek, zájmy a malé radosti. Jenže svět venku zdaleka není zadarmo. Kulturní zážitky, výlety a kurzy jsou sice balzámem pro duši, ale taky výdajem, který důchodci ve svém rozpočtu dobře cítí. Zatímco politici mluví o aktivním stáří, senioři si spočítají, kolik jim zbude po zaplacení nájmu, léků a energií. Někteří si dokonce píší rozpočet tužkou na papír a škrtají, co si mohou dovolit až na příští měsíc.
Kolik stojí radost
Když si senior dopřeje dvě návštěvy divadla za měsíc, nechá tam klidně šest set korun. Připočítá-li si koncert nebo přednášku, jsme na tisícovce. Kavárenské posezení s přáteli bývá vítaným zakončením dne, ale s kávou a zákuskem je to další dvě stovky. Cesta tramvají nebo autobusem, vstupenka do galerie, sem tam kurz angličtiny nebo malování. Výsledek není nijak šokující, ale v součtu může dosáhnout částky, která není zanedbatelná.
Podle ekonomických propočtů se běžné měsíční výdaje seniorů za volnočasové aktivity pohybují mezi jedním až jedním a půl tisíce korun. Tato částka není neúnosná, ovšem v poměru k důchodu kolem dvaceti tisíc už zdaleka nejde o drobné. Zvlášť když vezmeme v potaz, že kromě kultury je třeba zaplatit léky, potraviny a všechny běžné provozní výdaje domácnosti.
Proč senioři raději omezí jiné věci
Mnoho lidí v důchodu raději zvolí jednoduchý oběd doma, obnošený kabát nebo si odpustí nákup něčeho nového. Jen aby si mohli dovolit jednou za čas zažít něco hezkého. Divadlo, koncert, společný výlet s přáteli. V tu chvíli je jedno, kolik stojí máslo nebo jestli si můžou dovolit nové boty. Důležité je, že mají plán a něco, na co se těší.
Společenský život není jen výsadou mladých. Pro starší lidi je mnohdy důležitější než dřív. Pomáhá udržet motivaci, chuť ráno vstát, obléct se, vyjít mezi lidi a mít o čem mluvit. Život doma u televize je sice pohodlný, ale po čase nesnesitelně tichý. Když není s kým sdílet dojmy a vzpomínky, dny se začnou slévat jeden do druhého.
Ne každý má stejné možnosti
Senioři z velkých měst mají často širší výběr kulturních akcí, ale vyšší ceny vstupenek jim můžou komplikovat pravidelné návštěvy. V malých obcích je to naopak. Akcí je méně, ale když už se něco koná, bývá to levné, nebo dokonce zdarma. Rozdíly jsou i mezi jednotlivci. Někdo žije s partnerem a podělí se o náklady, jiný je sám a z jednoho důchodu platí všechno.
Výrazně pomáhají slevové programy, kluby seniorů nebo městské příspěvky na kulturu. V některých krajích fungují festivaly pro seniory, kde se za pár korun dá užít celý den s hudbou, tancem a dobrou náladou. To všechno jsou skvělé příklady toho, že s trochou dobré vůle lze vytvořit dostupnou kulturu i pro ty, kdo mají hluboko do kapsy. Je potěšující vidět, když se obec nebo město skutečně snaží a nepovažuje seniory jen za pasivní obyvatele.
Smysl, který se nedá vyčíslit
Ekonomové možná umí spočítat průměrné výdaje a sestavit tabulky. Co ale spočítat nejde, je dopad těchto investic na duši. Když si senior dopřeje krásný večer v divadle, vrací se domů s jinou náladou. Má co vyprávět, co zpracovávat, na co vzpomínat.
Takové výdaje nejsou přepychem. Jsou podmínkou důstojného stárnutí. Kultura není jen vstupenka. Je to příležitost, jak nezapomenout na svět kolem, jak cítit radost, být mezi lidmi a připomenout si, že život má stále co nabídnout. Člověk může být starý na občance, ale pokud má kam jít, s kým si popovídat a co objevovat, duše zůstává mladá.
Zdroje: Český statistický úřad, Active Ageing
