Právní poradna: Můžu ořezat větve a vytrhat rostliny, které přesahují od souseda na můj pozemek?
Sousedská zeleň je věčný zdroj sporů. Ať už jde o majestátní ořech, který vám stíní milované záhony, nebo invazivní břečťan, který se plazí po fasádě, emoce jdou často stranou.
Občanský zákoník naštěstí dává poměrně jasný návod, jak se bránit. Zároveň ale nastavuje přísná pravidla. Ukvapená akce s pilou, provedená v nevhodnou dobu nebo příliš razantně, vás může paradoxně stát desítky tisíc na pokutách, i když jste byli v právu.
Kdo je pánem stromu a komu patří plody?
Než se pustíme do řezání, je klíčové určit vlastnictví. Právo má jasno: nezáleží na tom, kam až sahá koruna, ale odkud vyrůstá kmen (§ 1067 občanského zákoníku). Pokud je kmen na sousedově pozemku, je strom jeho, i kdyby polovina větví byla nad vaší zahradou.
A co plody? Jeden z největších mýtů je, že si můžete očesat sousedovy třešně visící nad vaším pozemkem. Omyl. Dokud jsou plody na stromě, patří sousedovi. Situace se mění až v momentě, kdy plod samovolně spadne. Jakmile jablko dopadne na vaši trávu, stává se vaším vlastnictvím (§ 1016).
Jaký je zákon v oblasti ořezu sousedových stromů?
U ořezu větví a kořenů stromů je zákon přísný a chrání strom jako cenný majetek. Svépomoc je až poslední možnost. Postupovat musíte podle § 1016 odst. 2.
Právo řezat vám nevzniká automaticky. Musí být splněna podmínka, že vám přesahy působí škodu nebo jiné obtíže. Mírné stínění trávníku nebo padání listí obvykle nestačí.
Pokud tuto podmínku splňujete, musíte nejprve prokazatelně požádat souseda, aby ořez provedl sám. Ideální je doporučený dopis s dodejkou.
Po odeslání výzvy musíte sousedovi poskytnout „přiměřenou dobu“ k nápravě. Nejde o dny, ale spíše o týdny či měsíce, aby měl čas reálně sehnat odborníka.
Teprve pokud soused v přiměřené době nereaguje, smíte řezat sami. Ale i zde jsou dva klíčové háčky. Ořez totiž musíte provést ve vhodné roční době, čímž zákon myslí období vegetačního klidu. Řezat strom v plné síle v červnu je téměř jistě protiprávní.
Druhou podmínkou je šetrnost, protože cílem je odstranit problém, ne strom zmrzačit. Musíte provést odborný řez, nikoli agresivní seříznutí až na kmen.
Pokud totiž porušíte pravidlo vhodné doby a šetrnosti, sice neporušujete sousedské právo, ale porušujete zákon o ochraně přírody. Soused na vás pak může podat podnět a hrozí vám citelná pokuta. Mimochodem, ořezané dřevo je vaše.
U keřů, živých plotů a podobně můžete jednat hned
Zatímco stromy jsou chráněny přísně, u „jiných rostlin“ (§ 1016 odst. 3) je situace opačná. Pokud vám na pozemek prorůstá živý plot, keře nebo popínavky (třeba břečťan), zákon je na vaší straně. Můžete totiž zasáhnout bez předchozí výzvy, kdykoli během roku a bez prokazování škody. Jediné platné omezení je opět povinnost provést ořez šetrným způsobem.
Kdy můžete rostlinu vytrhnout?
Titulek se ptá i na vytrhání. Pokud se sousedův břečťan jen plazí po vaší zdi, platí bod výše – smíte šetrně ořezat přesahy.
Zcela jiná situace ale nastane, pokud sousedova rostlina zapustí kořeny na vašem pozemku. V ten moment se podle § 1088 tato nová rostlina stává vaším vlastnictvím. A co je vaše, to můžete v souladu se zákonem (např. ochranou dřevin) i vytrhnout.
Mezi nejčastější spory patří listí, stín a vzdálenost
Ačkoli je to frustrující, padající listí (stejně jako jehličí či pyl) je považováno za přirozený jev. Není to „imise“ v právním smyslu. Listí na vašem pozemku je váš odpad a musíte si ho uklidit sami.
Na rozdíl od listí, stín už imisí je (§ 1013). Bránit se můžete, pokud stínění překračuje „míru nepřiměřenou místním poměrům“ a „podstatně omezuje obvyklé užívání“ vaší zahrady (např. máte tmu v obýváku, nemůžete nic pěstovat). Pak lze souseda žalovat, aby stínění omezil (ořezal).
Zde leží právní rozbuška. Pravidla pro vzdálenost (§ 1017 – 3 metry pro vysoké stromy, 1,5 m pro nižší) platí pouze pro stromy vysazené po 1. lednu 2014. Na starší stromy se tento paragraf nevztahuje a nemůžete žádat jejich odstranění jen proto, že jsou blízko.
Právo vám dává nástroje k obraně, ale klíčové je znát rozdíl mezi přísným režimem u stromů (výzva, vegetační klid) a volnějším u keřů. Přestože zákon detailně popisuje, kdo je v právu, nejlepším řešením je vždy sousedská dohoda. Vstřícná domluva má často vyšší cenu než vyhraný soudní spor.
Zdroje: proprarodice.cz, radiozurnal.cz
