Mobilní telefony končí. Elon Musk ohlásil, co je do deseti let zcela nahradí

Co je vlastně Neuralink?
Představte si malý čip velikosti menších chytrých hodinek, který vám zasadí přímo do hlavy. Zní to děsivě? Musk říká, že to bude jednoduché jako laserová operace očí. Neuralink je mozkový implantát, který se napojí na tisíce neuronů pomocí ultra tenkých vláken. Ta jsou tenčí než lidský vlas a precizní robot je zavádí do mozku během patnáctiminutové operace.
Celý systém funguje vlastně jednoduše. Neurony v mozku komunikují pomocí elektrických impulsů. Neuralink tyto impulsy zachycuje, analyzuje a překládá do digitálních příkazů. Myslíte na pohyb kurzoru doprava? Kurzor se posune. Chcete napsat text? Stačí myslet na písmena a slova se objevují na obrazovce. Klávesnice není potřebná.
Společnost Neuralink založil Musk s jasným cílem. Nejdřív pomoct lidem s ochrnutím a následně běžným lidem zlepšit jejich schopnosti. První fáze už běží. V lednu 2024 dostal mozkový čip první pacient jménem Noland Arbaugh. Je ochrnutý od krku dolů, ale díky Neuralinku dokáže hrát počítačové hry, surfovat na netu a komunikovat s přáteli. Všechno jen pomocí mysli.
První úspěchy, které berou dech
Noland není sám. Už začátkem roku 2025 měl Neuralink za sebou několik úspěšných implantací. Výsledky předčily očekávání. Pacienti s implantátem dokážou ovládat počítač rychle a přesně. To není sci-fi, to je realita.
Dřív než zkoušeli čip na lidech, testovali ho na zvířatech. Prasátko Gertrude mělo Neuralink v hlavě a vědci sledovali, jak se signály z čumáku zvířete přenášejí do počítače. Pak přišla opice Pager. Ta se nejdřív naučila hrát počítačovou hru s joystickem. Neuralink celou dobu sbíral data a učil se, které mozkové signály odpovídají kterým pohybům. Po čase odstranili joystick a opice hrála hru jen pomocí neurálního přenosu.

Konec mobilů?
Elon Musk neustále opakuje, že už teď jsme vlastně kyborgy. Telefony máme pořád u sebe, nemůžeme bez nich žít. Jsou naší prodlouženou rukou. Jenže ruka je podle Muska strašně pomalý způsob komunikace s elektronikou.
Co když by signál z mozku šel přímo do zařízení? Bez prostředníka? Podle Muska je to přirozený evoluční krok. Problém vidí v tom, že člověk je v podstatě mozek v nádobě, kterou je naše lebka. Cílem je dostat informace ven a zpátky co nejrychleji.
V praxi by to vypadalo tak, že byste nemuseli vůbec vytahovat telefon. Chtěli byste někomu zavolat? Prostě byste na něj pomysleli a hovor by se spojil. Chtěli byste poslat zprávu? Napsala by se rychlostí vaší mysli, ne rychlostí vašich prstů.
Musk věří, že časem budou mozkové čipy běžné jako dnes brýle nebo naslouchátka. Lidé je budou chtít, protože díky nim budou rychlejší, chytřejší, efektivnější. A mobilní telefony? Ty se stanou zbytečnými relikviemi minulosti. Po takové proměně ale nepůjde zpátky.
Ale kdy?
Neuralink sice dělá pokroky, ale pořád je ve fázi klinických testů. Cesta od experimentu k hotovému produktu je klikatá. Musk musí projít procesy regulačních úřadů, přesvědčit veřejnost, vyřešit etické otázky.
Kolik lidí si dobrovolně nechá vrtat díru do hlavy? Musk slibuje, že to bude jednoduché a bezpečné. Ale pořád mluvíme o chirurgickém zásahu do mozku. Lidé se budou bát komplikací, infekcí, dlouhodobých následků. A co když se čip pokazí? Co když ho někdo hackne? Co když vám někdo nasype reklamy přímo do hlavy?
Pak jsou tu praktické věci. Neuralink musí fungovat spolehlivě roky, ideálně desítky let. Baterie se musí dobíjet snadno a bezpečně. Software musí být maximálně kompatibilní s okolím. A hlavně musí být cenově dostupný. Těžko se dočkáme masového rozšíření, když bude implantace stát statisíce.
Musk má za sebou historii velkých slibů a posunutých termínů. Autonomní auta měla jezdit už před lety. Let na Mars se pořád odkládá. U Neuralinku to asi bude podobné. Možná se opravdu dočkáme doby, kdy mozkové implantáty nahradí mobily. Ale spíš za dvacet, třicet let než za deset. A možná vůbec, pokud společnost najde jinou cestu.
Co je ale jisté, technologie zatím míří tímto směrem. Možná ne přesně tak, jak si představuje Musk, ale nějaká forma propojení mozku s elektronikou to bude. Otázka není jestli, ale kdy.
