Mladí jsou flákači, tvrdí personalistka. Tyto věci by si naše generace nedovolila
Často můžeme zaslechnout názory, které říkají, že mladá generace nestojí za nic. Tvrdí to ostatně i někteří personalisté či personalistky v souvislosti s pracovní morálkou jedinců, kteří se narodili dávno poté, co jejich rodiče přestali říkat: „soudružko učitelko“.
Každá generace je jiná. Tímto konstatováním jsme sice rozhodně „Ameriku neobjevili“, nicméně stojí za to si jej připomínat. To ostatně platí i pro tvrzení, že každý člověk je jiný. Pokud na to budeme zapomínat, můžeme se snadno nechat chytit do pasti stereotypizace. S ohledem na věk se přitom takový jev označuje slovem ageismus. Mnozí lidé ze starší generace si myslí své o té mladší, a naopak. Podle některých názorů jsou např. mladí lidé flákači. Je tomu ovšem skutečně tak?
Mladí jako flákající se flákači
Někteří dříve narození jedinci se domnívají, že se mladým nechce pracovat. Nemají tedy problém označit příslušníky mladé generace za flákače. Jejich výtky přitom směřují jak k pracovnímu úsilí, tak k případné neochotě absolvovat přesčasy. Mladým se opravdu nechce zůstávat v práci déle, než je nezbytně nutné. Naopak se více zaměřují na vlastní život, poznávání, přátele a koníčky. S takovým přístupem se ovšem někteří jedinci skutečně nechtějí ztotožnit a kritizují jej.
„Takový přístup vůbec nechápu. Nastupovala jsem do práce na přelomu milénia a to jsme se museli otáčet, když jsme to chtěli někam dotáhnout. Dělali jsme přesčasy, žádný úkol jsme si nedovolili odmítnout. A to vše na úkor soukromého života,“ cituje web iDnes.cz šestačtyřicetiletou personalistku Andreu.

Práce, soukromí a smysl života
Jistě, mnoho mladých svým pracovním povinnostem nevěnuje takovou pozornost, jakou by si s největší pravděpodobností zasloužily. Na druhou stranu by bylo potřeba stanovit hranici mezi soukromým životem a pracovními povinnostmi. Dělat jedno na úkor druhého lze totiž poměrně snadno. Mnoho lidí na práci skutečně kašle, nicméně je nutné upozornit, že takový jev lze nalézt napříč všemi generacemi. Lidé, kteří se narodili dávno po roce 1989, jsou na druhou stranu skutečně poměrně specifičtí.
„Mladí lidé bývají se svými požadavky nároční. Nestačí jim pouze adekvátní mzda, kterou i tak často považují za nízkou. Hledají v práci smysl, chtějí být uznávání a nebýt jen součást systému. Důležité je pro ně své role měnit a růst,“ uvedla marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Součková pro web Hospodářských novin.
Věkem to asi úplně nebude
Víte, jak je mladý člověk vysoký, jakou má barvu očí a zda je levák či pravák? Jistěže ne, protože každý je jiný, což platí i pro charakter a pracovní morálku. Faktem ovšem zůstává, že trendy ve společnosti se postupem času proměňují. V roce 1990 byl například průměrný věk matky prvorodičky 23 let, zatímco aktuálně je o šest až sedm let vyšší. Dnešní mladí tak od života chtějí něco jiného než starší generace, která notabene neměla v mnoha ohledech takové možnosti.
Myšlenka, že dříve bylo lépe, obvykle pramení ze subjektivních pocitů. Zdrojem přitom bývá nespokojenost s vlastním životem v přítomnosti, přičemž minulost, a tedy i specifická doba a mládí se jeví růžově. Často koneckonců daleko růžověji, než jak to ve skutečnosti bylo. Svět se dnes rychle mění, zřejmě rychleji než kdy dříve. To se ne každému zamlouvá. Na druhou stranu vývoj je potřeba, jinak bychom stále ještě byli paleolitickými lovci a sběrači. Bude se tak měnit i práce a přístup k ní, a to ať chceme, nebo ne.
Mladí jsou zkažení odedávna
Myšlenka, že mladí jsou zkažení, se traduje od doby, co existuje písmo a nepochybně je ještě starší. Pokud je každá další generace horší než ta předchozí, dnešní svět by musel být peklem na Zemi. Každý, kdo ví něco o historickém vývoji a dějinách kultury ovšem ví, že vývoj i přes některé neduhy nesměřuje úplně špatným směrem. Právě naopak. Jistě, pracovní morálka některých (!) dnešních mladých není nijak závratná. Ovšem podívejte se na závěr na pracovníku morálku některých (!) jedinců před 40 lety.
Upozorňujeme: autor článku se skutečně nepočítá k mladé generaci. V době natáčení dané reportáže už byl ostatně několik let na světě.
Zdroje: iDnes, Médium, Hospodářské noviny