Zjišťovali jsme, kolik je v Česku milionářů. Číslo nás dostalo do kolen, nejvíce je jich samozřejmě v Praze
30 až 45 tisíc milionářů. Tohle číslo překvapí. Když se řekne milionář, většina lidí si představí pár stovek úspěšných podnikatelů a majitelů velkých firem. Realita je úplně jiná. Milionářů je tady desetkrát víc, než by člověk čekal. A naprostá většina z nich žije v Praze a jejím okolí.
Co znamená být milionář?
Za milionáře se počítá každý, kdo má čisté jmění nad 1 milion dolarů. To je v korunách asi 24,5 milionu. Klíčové je slovo čisté. Počítá se všechen majetek a od toho se odečtou všechny dluhy. Do toho jde nemovitost, auto, akcie, úspory, podíly ve firmách. Minus hypotéky, úvěry a další závazky.
Jak to vypadá v praxi? Vezměte si člověka s bytem v Praze za 15 milionů, žádná hypotéka. K tomu má chatu za 5 milionů, auto za milion a ještě 4 miliony v úsporách. Když to sečtete, má majetek za 25 milionů. Žádné dluhy? Gratuluji, je milionář. Nemusí jezdit v Porsche nebo nosit hodinky za statisíce. Může vypadat jako normální soused.
Tohle je důvod, proč je milionářů tolik. Není to jen pár magnátů z Forbesu. Jsou to majitelé nemovitostí v dobrých lokalitách, úspěšní podnikatelé se solidní firmou, investoři, kteří nakoupili akcie před dvaceti lety. Lidi, co vypadají úplně běžně.
Praha jako hlavní město bohatství
Z celkového počtu 30 až 45 tisíc milionářů jich velká část žije v Praze. Odhady mluví o tom, že víc než polovina všech českých milionářů má bydliště v hlavním městě nebo v bezprostředním okolí. To je asi 15 až 25 tisíc lidí.
Důvod je jednoduchý. Praha má nejvyšší ceny nemovitostí v republice. Byt v centru nebo v lepších čtvrtích jako Vinohrady, Dejvice nebo Bubeneč stojí klidně 15 až 30 milionů. Když někdo koupil byt před dvaceti lety za dva miliony a dnes má hodnotu patnáct milionů, automaticky je milionář. Nemusel nic extra dělat, jen čekat.
V Praze sídlí většina velkých firem, centrál nadnárodních společností a úspěšných startupů. Manažeři na vysokých pozicích mají platy v řádu statisíců měsíčně, bonusy a akcie. Za dvacet let kariéry nahromadí majetek v desítkách milionů. Přidejte k tomu nemovitosti a investice a máte milionáře.
Pražané mají taky lepší přístup k investičním příležitostem. Víc poradců, víc informací, víc kontaktů. Když někdo investoval do bitcoinu v roce 2015 nebo koupil akcie technologických firem před jejich růstem, může dnes sedět na majetku v desítkách milionů korun.
Kde jsou další milionáři?
Po Praze následuje Brno, které má asi 3 až 5 tisíc milionářů. Druhé největší město má nižší ceny nemovitostí než Praha, ale pořád výrazně vyšší než zbytek republiky. Byt v centru Brna stojí 8 až 12 milionů, rodinný dům v lepší čtvrti klidně 15 až 20 milionů.
Brno má silný průmysl, technologické firmy a univerzity. Spousta úspěšných podnikatelů v IT sektoru, strojírenství nebo službách. Město přitahuje talenty a investice, což vytváří prostor pro budování bohatství.
Další města jako Ostrava, Plzeň nebo Liberec mají výrazně míň milionářů. Odhady hovoří o stovkách až tisících v každém městě. Nižší ceny nemovitostí, menší platy a míň příležitostí znamenají míň bohatých lidí. Ale i tady najdete úspěšné podnikatele, majitele výrobních firem nebo investory s majetkem v desítkách milionů.
Jak se stát milionářem?
Stát se milionářem v Česku není nereálný cíl. Vyžaduje to čas, disciplínu a správná rozhodnutí. Nejběžnější cesta? Nemovitosti. Koupíte si byt za 5 milionů. Za dvacet let má byt hodnotu 15 milionů a hypotéka je splacená. Máte čisté jmění 15 milionů. Hotovo.
Druhá cesta je podnikání. Založit firmu, která generuje zisk a postupně narůstá na hodnotě. Nemusí to být velká korporace. Malá firma s obratem 10 milionů ročně a ziskem 2 miliony může za patnáct let vytvořit majetek v desítkách milionů.
Třetí možnost jsou investice. Pravidelně odkládat 10 až 20 tisíc měsíčně do akcií nebo fondů. Při průměrném růstu 8 procent ročně se z 15 tisíc měsíčně za 25 let stane asi 14 milionů korun. Přidejte k tomu nemovitost a jste milionář.
Nejdůležitější je začít brzy a nevzdávat se. Milionáři nevznikají přes noc. Je to desetiletí práce, šetření a chytrých rozhodnutí. Ale je to dosažitelné pro víc lidí, než si většina myslí.
Proč nás to číslo překvapilo?
Když se řekne 30 až 45 tisíc milionářů, zní to šíleně. To je skoro půl procenta populace. Znamená to, že z každých 200 lidí je jeden milionář. Na ulici můžete potkat desítky milionářů denně, aniž by to člověk poznal.
Důvod překvapení je prostý. Češi nemluví o penězích a neukazují bohatství. Milionář vypadá jako normální člověk v džínách a bundě. Nejezdí v drahém autě, nosí běžné oblečení, žije skromně. Majetek má v nemovitostech a investicích, ne v luxusu.
Druhý důvod je mediální obraz. Noviny píší o miliardářích a nejbohatších Češích. Vytváří to dojem, že bohatí jsou jen ti na špici. Realita je, že bohatství je rozložené mezi desetitisíce lidí, kteří žijí klidný a nenápadný život. Proto to číslo tak překvapí.
