Přežili byste v socialismu? Otestujte svůj instinkt na přežití ve světě front, bonů a cenzury
Socialismus, doba, kdy televize měla dva programy, banány byly vzácnější než zlato a sousedé věděli o vašem životě víc než vy sami. Čekání ve frontách bylo sportem, džíny snem a stranická knížka vstupenkou k lepšímu životu. Pokud jste něco chtěli, nestačilo jen přijít do obchodu. Museli jste mít známosti a trpělivost nebo manuální zručnost a improvizační talent.
Každodenní život za socialismu se lišil od toho dnešního. Práce byla povinná, kdo nepracoval, mohl skončit ve vězení jako příživník. Na druhou stranu ale vznikala spousta zbytečných pracovních míst, která neměla význam a státní kasu stála nemalé peníze. Na to ale tehdejší ekonomika nemyslela, ono to přeci nějak dopadne. Místo reklamních billboardů jste koukali na transparenty s budovatelskými hesly, v televizi běžely Dietlovy seriály nebo jste tajně poslouchali Svobodnou Evropu.
Fronty, omezování a improvizace, takový byl život za socialismu
Cenzura byla úplně všude, ve školních učebnicích, v tisku, na pracovištích. Průšvihy režimu se před veřejností tutlaly, a to i za cenu ohrožení zdraví nebo života občanů. O tom, co jste dělali, rozhodoval stát. Na něm totiž záleželo, jaký obor budete studovat, kam pojedete na dovolenou i co si obléknete na sebe. Někdo se tomu přizpůsobil a žil ve svém vlastním světě, ve kterém byl šťastný. Jiní se snažili být hlavně neviditelní, aby si jich režim nevšiml. A někdo se ohnout nehodlal a režimu se postavil.
Jak byste v takové době jednali vy? Patřili byste mezi mazané obchodníky se známostmi, mezi věrné straníky, nenápadné přežívající nebo byste hledali cesty, jak režim obejít nebo mu dokonce zasadit smrtící úder? Otestuje se v našem kvízu.
1. Máte možnost jet na dovolenou. Kam to bude?
a) Do Jugoslávie, tam se dalo koupit spousta věcí, co u nás nebyly.
b) Na pionýrský tábor, byli jsme děti a pod vedením zkušeného dospělého jsme se museli starat sami o sebe.
c) Jedině na chalupu, tam bylo nejlépe, člověk tam byl sám ukryt před okolním světem.
d) Do Maďarska nebo Bulharska, odsud se totiž dalo utéct na Západ.
2. Přijdete do obchodu a zjistíte, že je před vámi dlouhá fronta. Co uděláte?
a) Postavím se na konec a zeptám se lidí přede mnou, na co se čeká.
b) Předběhnu, nehodlám čekat a prodavačku kdyžtak uplatím pomerančem.
c) Nic, prostě si frontu vystojím nebo přijdu jindy, až tam bude méně lidí.
d) Fronty nejsou nic pro mě, zboží bych si určitě dokázal obstarat i bez toho, třeba přes známé.
3. Váš známý vám řekne politicky nekorektní vtip. Jak se zachováte?
a) Zasměju se, ale jen potichu, za socialismu nikdo nevěděl, kdo právě poslouchá.
b) Zasměju se nahlas, je to jen vtip.
c) Vtipné mi to nepřijde, říkat za socialismu vtipy proti režimu znamenalo koledovat si o kriminál.
d) Budu dělat, že jsem ho neslyšel.
4. Jak byste se za socialismu dostali k lepšímu bydlení?
a) Nechám se zapsat na pořadník a úředníkovi donesu flašku něčeho lepšího.
b) Sám si pohlídám vytipované byty v okolí a jakmile vím, že se někdo bude stěhovat, okamžitě podám žádost.
c) Asi by mi nezbylo nic než vstoupit do strany, to byla nejrychlejší cesta k lepšímu bydlení.
d) Budu pátrat, jestli nemám v okolí někoho, kdo by mohl zatlačit na známosti.
5. Co uděláte, když zjistíte, že v obchodě mají podpultové zboží?
a) Zkusím se vetřít do přízně prodavače, mohlo by z toho něco kápnout i pro mě.
b) Přes svoje kontakty zkusím zajistit, aby mi prodavač něco z toho schoval.
c) Nebudu dělat radši nic, pokud se ke zboží nedostanu obvyklou cestou, nebudu se do ničeho zaplétat.
d) Vezmu, co můžu, a když budu mít něco dvakrát, vyměním to za jinou vzácnost.
6. Jak se dostanete k zahraničním filmům nebo hudbě?
a) Budu chodit koukat k němu, kdo má videopřehrávač a kazety.
b) Na Svobodné Evropě hráli zahraniční hudbu, víc nebylo potřeba.
c) Za socialismu natočili Češi spoustu pěkných filmů, určitě nám tu žádný Terminátor nechyběl.
d) Desky i kazety se daly sehnat na burze, tam bych asi koupil, co by bylo zrovna k mání.
7. Co uděláte, když vám někdo nabídne členství ve straně?
a) Odmítnu, ale nějak diplomaticky, nerad bych z toho měl problémy.
b) Přemýšlel bych nad tím, přeci jen členství ve straně přinášelo výhody.
c) Přijal bych, ale nijak bych se neangažoval. Výhody bych bral, ale nemusel by to každý vědět.
d) Nějak bych se z toho vykroutil, třeba s odvoláním na rodinné důvody nebo jiné povinnosti.
8. Jak byste pravděpodobně za socialismu vychovávali své děti?
a) Snažil bych se jim ukázat cestu, jak v tomhle režimu přežít, ale přitom jím nebýt omezován.
b) Naučil bych je hlavně, že autority se musí poslouchat. Tak to tenkrát bylo.
c) Chtěl bych, aby děti za socialismu moc nevyčnívaly, aby věděly, kdy mají mlčet.
d) Tajně bych jim ukazoval, že svět jinde vypadá jinak.
9. Jak získáte něco, co v obchodech není k dostání?
a) Seženu si kontakt na někoho, kdo to umí sehnat.
b) Využil bych známých, co se odstěhovali do ciziny.
c) Raději bych se bez toho obešel, dobře vím, jaké z toho bývaly problémy.
d) Vymyslím něco jiného, určitě mám já něco, co bych mohl směnit za to, co chci.
Vyhodnocení:
Nejvíce odpovědí A – Mazák šedé zóny
Za socialismu byste určitě přežili. Neděláte zbytečné vlny, víte, kdy mlčet a umíte si poradit. Většina lidí za socialismu byla jako vy, šikovní, opatrní a také dost vynalézaví. Dokázali byste si zajistit lepší život i bez toho, abyste se režimu podvolili.
Nejvíce odpovědí B – Loajální soudruh
S vámi by byl režim spokojen. Byli byste vzorní občané, ať už naoko nebo byste v socialismus skutečně věřili. Jakékoli rebelování vylučujete, dobře víte, že by to bylo jako boj s větrnými mlýny, který by pro vás nemusel vůbec dobře dopadnout.
Nejvíce odpovědí C – Nenápadný přežívající
Vaší hlavní strategií by bylo nevyčnívat. Raději byste se drželi stranou a zbytečně neriskovali, kdyby to znamenalo umožnit dětem studovat a sobě aspoň trochu důstojně a v klidu žít. Pro lidi jako vy byla socialistická realita jen jakousi kulisou, ve které se dalo najít si vlastní cestu.
Nejvíce odpovědí D – Rebel
Socialismus určitě není režim, který by vám vyhovoval, a tak doufáte, že se už nikdy nevrátí. Nedokázali byste totiž jen tak mlčky přihlížet bezpráví, které se tu za minulého režimu dělo. Na druhou stranu byste se ale nepouštěli do žádných nebezpečných akcí, kterými byste se pokoušeli rozvrátit režim. Čtení zakázaných knih nebo poslech Svobodné Evropy stačil, abyste věděli, že v nesvobodě žít nechcete.
Zdroje: Národní kronika, Akademie věd ČR, Paměť žen, Kudy z nudy
