Jakmile najdete ve schránce tento dopis, je zle. Nereagujte a rovnou zajděte na policii
Dopis ve schránce už dávno neznamená jen složenku nebo pozdrav od známých. Podvodníci využívají poštu k rafinovaným trikům, které mají jediný cíl vylákat z lidí peníze nebo jejich osobní údaje. A pokud podobný dopis najdete, je nejlepší na něj nereagovat a rovnou zamířit na policii.
Poštovní schránka vypadá nevinně, ale může se proměnit v nástroj vyděračů a podvodníků. Papírový dopis působí důvěryhodně, a když má razítko nebo hlavičku úřadu, většina lidí zbystří. Strach a respekt k autoritám pak často stačí, aby oběť udělala chybu a poslala peníze tam, kam neměla.
Podvodné dopisy, které vypadají jako faktury
Jedním z nejrozšířenějších triků je zasílání dopisů, které připomínají faktury nebo upomínky. V dopise se píše o poplatku za registraci, službu nebo za zápis do katalogu. Většina lidí přitom žádnou takovou službu nikdy neobjednala.
Podvodníci cílí hlavně na podnikatele. Ti jsou zvyklí řešit hromady administrativy a faktur, a proto snadno zaplatí i dokument, který vypadá oficiálně. Částky nebývají vysoké, často jen několik stovek. Pachatelé vědí, že drobná suma nikoho příliš nezarazí, a proto sázejí na kvantitu. Pokud jim naletí stovky firem, drobné částky se promění ve velký zisk.
Výhrůžné výzvy a smyšlené exekuce
Další kategorií jsou dopisy, které adresáta zastrašují. Často se v nich píše o údajném dluhu, hrozící exekuci nebo předvolání k soudu. Text bývá napsán tvrdým jazykem, obsahuje krátkou lhůtu k zaplacení a působí velmi autoritativně. Cílem je vyvolat paniku a donutit adresáta k okamžité reakci.
Podvodníci dobře vědí, že strach je silný motivátor. Když lidé dostanou dopis, který naznačuje, že jim může být obstaven účet nebo zabaven majetek, reagují zkratkovitě. Raději zaplatí, než aby riskovali možné problémy. A právě na tuto emoci hrají.
Do stejné skupiny patří i dopisy slibující dědictví nebo výhru. Vypadají přátelsky, ale ve skutečnosti jde o stejný princip. Stačí jen uhradit poplatek, daň nebo administrativní náklady. Jakmile peníze odešlete, komunikace končí a vysněné miliony se nikdy neobjeví. Podobně fungují i dopisy s falešnými loteriemi.
Podvodníci někdy zkoušejí i taktiku falešného předvolání. Na první pohled může dopis působit, že jde o oficiální zásilku od policie nebo soudu. Tvrdí, že jste se dopustili vážného prohřešku. Ve skutečnosti jde o podvrh, jehož jediným cílem je vyděsit a přinutit vás cítit ostudu i strach.
Jak se bránit a na co si dát pozor
Každá reakce na podobný dopis je rizikem. Pokud odpovíte, zavoláte na uvedené číslo nebo zaplatíte, potvrzujete podvodníkovi, že vaše adresa je funkční. Znamená to, že další dopisy budou následovat.
Podezřelý dopis většinou prozradí to, že v něm chybí jasné údaje. Často tlačí na rychlou reakci, není na něm uvedený důvěryhodný odesílatel a někdy směřuje platbu na účet v zahraničí. Nápovědou bývají i překlepy nebo celkově ledabylé zpracování, které k oficiálním dokumentům nepatří. Pokud dopis vzbuzuje podezření, zachovejte jej jako důkaz, nikam nevolejte a nic neplaťte. Nejlepší krok je obrátit se na policii a vše nahlásit.
Praktické je také varovat své blízké, zejména starší členy rodiny. Ti totiž často vnímají dopis s razítkem jako autoritu a méně si připouštějí možnost, že by mohlo jít o podvod. Rozhovor s nimi může ušetřit mnoho problémů.
Největší zbraní je informovanost
Podvodníci budou vždy hledat nové způsoby, jak lidi nachytat. Princip je ale stále stejný, buď zastrašit, nebo nalákat na snadný zisk. Obrana spočívá v tom, že nepodlehneme panice a o podobných praktikách budeme mluvit se svými blízkými.
Každé nahlášení pomáhá policii sledovat nové postupy pachatelů a chránit další možné oběti. Ignorování problém neřeší a dává podvodníkům větší prostor.
Platí jednoduché pravidlo. Pokud dopis ve schránce vyvolává strach nebo vás nutí k okamžité akci, nedejte mu šanci. Úřady nikdy nekomunikují anonymními listy, které vás tlačí k platbě. V takové chvíli je lepší jednat klidně, uchovat dopis a obrátit se na policii. Jen tak se podaří těmto praktikám čelit a chránit sebe i ostatní.
Zdroje: Podnikatel.cz, Kybertest
