Chcete, aby s vámi vnoučata ráda trávila čas? Vyhněte se těmto 8 chybám. Číslo 3 dělá úplně každý

Vztah mezi prarodiči a vnoučaty patří k těm nejkrásnějším, které mohou v rodině vzniknout. Pro mnoho babiček a dědečků je čas strávený s vnoučaty jedním z největších životních darů. Jenže ne vždy se daří tuto vazbu udržet pevnou a radostnou. Stává se až příliš často, že děti začnou návštěvy u prarodičů vnímat spíše jako povinnost než jako příjemnou aktivitu, a prarodiče se pak cítí zklamaní a nepochopení.

Důvodem mohou být nevědomé chyby, kterých se dopouští snad každý. Jde přitom o maličkosti, které se mohou časem nastřádat a způsobit, že se děti začnou kontaktu s prarodiči podvědomě vyhýbat. Dobrou zprávou je, že většinu těchto přešlapů lze snadno napravit. Stačí si je uvědomit a změnit přístup. Podívejme se na osm nejčastějších chyb, které mohou narušit vztah s vnoučaty. Třetí bod přitom dělá téměř každý – a přitom je náprava snadnější, než byste čekali.

1. Neustálá kritika může vztah ochladit

Rodiče vychovávají, prarodiče rozmazlují – tak praví jedno staré rčení. Jenže realita je často jiná. Mnoho babiček a dědečků má tendenci vnoučata neustále napomínat, opravovat a upozorňovat na jejich chyby. Myslí to dobře, chtějí předat své zkušenosti a vést děti k tomu, aby se chovaly správně. Jenže pokud je dítě neustále opravováno, začne se cítit pod tlakem.

Kritika typu „Seď rovně!“, „Proč to děláš takhle?“ nebo „Ty jsi ale nešikovný!“ v dětech nevzbuzuje touhu být lepší, ale spíš pocit, že nejsou dost dobré. A pokud se s tímto pocitem u prarodičů často setkávají, mohou se začít návštěvám vyhýbat.

Jak to změnit? Zaměřte se spíše na pochvalu a povzbuzení. Místo upozorňování na chyby zkuste ocenit snahu. Když dítě něco pokazí, zkuste říct: „To nevadí, zkusíme to znovu spolu!“

2. Srovnávání s ostatními bere dětem sebevědomí

„Tvoje sestra byla ve tvém věku mnohem šikovnější.“ „Když byl tvůj táta malý, už uměl tohle dávno.“ Možná si myslíte, že takové věty dítě motivují, aby se snažilo víc. Ve skutečnosti ale mohou způsobit pravý opak. Srovnávání s jinými sourozenci, rodiči nebo dokonce spolužáky je pro děti frustrující a bere jim pocit jedinečnosti.

Každé dítě je jiné, má své silné i slabé stránky. Pokud ho neustále poměřujeme s někým jiným, může se cítit méněcenné nebo naopak začne soupeřit tam, kde to není potřeba.

Jak to změnit? Oceňte dítě takové, jaké je. Místo srovnávání se soustřeďte na jeho jedinečné dovednosti a podporujte je.

3. Přehnané poučování místo skutečného rozhovoru

Prarodiče mají mnoho životních zkušeností a často cítí potřebu předávat je dál. Jenže děti nechtějí poslouchat dlouhé přednášky o tom, jak by měly žít. Pokud má každé setkání s prarodiči podobu série životních lekcí, děti mohou ztratit chuť se svěřovat nebo sdílet své radosti a starosti.

Jak to změnit? Místo kázání zkuste vyprávět příběhy. Děti si z nich vezmou ponaučení přirozeně, aniž by měly pocit, že je někdo poučuje. A hlavně – ptejte se jich na jejich názory a naslouchejte jim.

4. Nerespektování pravidel rodičů způsobuje zbytečné konflikty

„U nás si můžeš dát sladkosti, co chceš!“ „Maminka ti to zakázala? Ale u mě to nevadí!“ Možná máte pocit, že tak děláte dítěti radost. Jenže ve skutečnosti tím podkopáváte autoritu rodičů a vytváříte prostor pro zbytečné konflikty. Dítě pak může být zmatené a rodiče se mohou cítit frustrovaní.

Jak to změnit? Domluvte se s rodiči na jasných pravidlech a snažte se je dodržovat. Tím předejdete nedorozuměním a zbytečným sporům.

5. Neposlouchání a bagatelizace pocitů dítěte

Když se dítě svěří se svými pocity a místo pochopení slyší „Ale prosím tě, to nic není!“, může mít pocit, že jeho emoce nejsou důležité. Děti potřebují cítit, že jim někdo opravdu naslouchá a bere jejich starosti vážně.

Jak to změnit? Pokud se vám dítě svěří, zkuste ho povzbudit: „To chápu, že tě to trápí. Jak ti mohu pomoci?“

6. Neustálé výčitky mohou děti odrazovat

„Už za mnou nechodíš tak často jako dřív!“ „Ty na mě úplně zapomínáš!“ Možná si neuvědomujete, že takové věty mohou děti od další návštěvy spíše odradit. Nikdo nechce cítit tlak nebo výčitky.

Jak to změnit? Radujte se z každého společného setkání a dávejte dětem prostor, aby se na vás těšily samy od sebe.

7. Dárky místo skutečné pozornosti

Mnoho prarodičů si myslí, že dítě potěší nejvíce tím, když mu pokaždé přinesou nějaký dárek. Ale pokud si vnoučata zvyknou, že od vás pokaždé něco dostanou, může se stát, že se přestanou těšit na vaši přítomnost a budou vnímat jen dary.

Jak to změnit? Místo drahých dárků investujte do společných zážitků. Hraní her, výlet nebo společné pečení přinese dětem mnohem větší radost než další hračka.

8. Odmítání jejich světa vytváří propast

Pokud dětem říkáte, že jejich oblíbené hry jsou hloupost nebo že moderní technologie jsou zbytečné, můžete se nechtěně odcizit. Děti si přejí sdílet své radosti, ale pokud cítí nezájem, přestanou se svěřovat.

Jak to změnit? Ptejte se dětí, co je baví. Nechte si ukázat jejich oblíbené hry, poslechněte si jejich oblíbenou hudbu. I když tomu nebudete rozumět, ocení, že se zajímáte.

Být dobrým prarodičem neznamená být dokonalým. Stačí jen více naslouchat, méně poučovat a skutečně se zajímat o to, co mají děti rády. Malé změny ve vašem přístupu mohou znamenat velký rozdíl – a vaše vnoučata se k vám budou vždy ráda vracet.