Co byste si mohli dovolit s průměrným českým platem v Německu? Žili byste podobně jako uprchlík
Mnozí si proto kladou otázku, jak by se s takovým příjmem žilo v Německu, zemi s vyššími mzdami, ale i s vyššími životními náklady. Na první pohled se může zdát, že rozdíl v příjmu není propastný, skutečnost je ale složitější. V dnešním článku se podíváme, zda by český průměrný plat v Německu stačil na důstojný život, a srovnáme ho i s tím, jaké dávky pobírají uprchlíci a osoby bez práce.
Mnozí Češi vydělávají hluboko pod průměrem
Začněme realisticky – kolik dnes v Česku průměrný zaměstnanec skutečně vydělá? Podle nejnovějších dat činil v prvním čtvrtletí 2025 průměrný hrubý měsíční plat 46 924 Kč. Pokud tedy jako český pracovník přemýšlíte o přesunu do Německa a třeba si zachovat „stejnou“ mzdu (po přepočtu), můžeme vycházet z částky kolem 1 800–2 000 € měsíčně hrubého jako základ pro orientaci.
Zároveň je nutné uvědomit, že průměrný plat v ČR je jen ukazatel – mnoho lidí vydělává pod průměrem, regiony i profese se liší výrazně.
Co znamená žít v Německu s tímto příjmem
Představme si, že dostanete práci v Německu a váš příjem je právě ekvivalent toho českého průměru – řekněme kolem 2 000 € hrubého měsíčně (zejména pokud jde o méně kvalifikovanou práci nebo přechodnou pozici). Musíme se ptát: jaké jsou životní náklady v Německu, a jak se vaše situace bude lišit oproti typickému místnímu zaměstnanci?
Podle portálu Wise činily průměrné měsíční výdaje domácností v Německu v roce 2022 zhruba 2 846 € za měsíc (včetně potravin, bydlení, dopravy a volného času). Pokud byste tedy měli hrubý příjem kolem 2 000 €, po zdanění by čistý byl hluboko pod tímto průměrem. Jinými slovy – žít relativně pohodlně by s tímto příjmem bylo náročné.
Například průměrné výdaje na bydlení a energie v Německu tvoří něco přes 1 000 € měsíčně. Pokud přihlédneme k nájmům, daním, pojistkám, dopravě a běžným výdajům, je realistické očekávat, že člověk s příjmem 2 000 € bude žít na hraně – s omezeným prostorem pro úspory či „nadstandardní“ výdaje. Ve velkých městech (Mnichov, Hamburk, Frankfurt) jsou nájmy navíc podstatně vyšší než celoněmecký průměr.
Závěr této části tedy zní: český průměrný plat v Německu by vám pokryl základní potřeby, ale nežili byste v takovém komfortu jako průměrný německý zaměstnanec.
Srovnání a pomoc pro uprchlíky v Německu
Pro lepší srovnání si uveďme, co dostává osoba s právním statusem uprchlíka nebo žadatele o azyl v Německu – a tedy jak by „na tom byla“ bez vlastní práce.
Německo má velmi rozvinutý sociální systém a zákony, které upravují poskytování podpory nejen občanům, ale i žadatelům o azyl a osobám s přiznaným statusem uprchlíka. Hlavním právním předpisem v této oblasti je Asylbewerberleistungsgesetz (AsylbLG) – zákon o dávkách pro žadatele o azyl. Ten stanovuje několik forem pomoci:
- kapesné v uprchlických táborech,
- věcné dávky (např. potraviny, ošacení, hygienické potřeby),
- úhradu nákladů na bydlení a další nezbytné výdaje,
- sociální podporu a příspěvky v mimořádných situacích.
Azylanti, kteří žijí v uprchlických centrech, mají zajištěné základní životní potřeby – jídlo, ubytování, vytápění, hygienu i ošacení. Tyto potřeby jsou pokryty formou naturálních dávek, služeb nebo poukázek. Kromě toho stát poskytuje i peněžní kapesné pro osobní potřeby, cestování nebo účast na společenském životě.
Od roku 2025 činí výše tzv. „notwendiger persönlicher Bedarf“ (nutné osobní potřeby) pro jednotlivce v uprchlickém táboře 196 € měsíčně, pro partnery 177 €, pro mladistvé 133 €, a pro malé děti 126–131 € měsíčně. Uprchlíci žijící mimo tábory pak dostávají vyšší kombinované dávky zahrnující příspěvek na živobytí i kapesné.
Podle dat z roku 2024 pobírali například ukrajinští uprchlíci průměrnou dávku kolem 711 € měsíčně (včetně krytí nájmu a energií).
Závěrečný verdikt
Z článku tedy plyne, že pokud byste jako český pracovník s uvedeným platem žili v Německu, nejspíš byste žili o trochu lépe než průměrný uprchlík pobírající podporu, nicméně byste na tom byli hůře než běžný německý zaměstnanec s průměrnou mzdou.
Naopak kdekoliv máte stabilní příjem kolem 2 000 €, jste na relativně lepší pozici než člověk odkázaný pouze na dávky. Přesto to není komfortní život – bez větších úspor, bez jistoty vyšší životní úrovně a s nutností pečlivě hlídat rozpočet.
Zdroj: praguedaily.news, asylumineurope.org, expatica.com, ru-geld.de, bzns.media
